„Průměrná cena vysušeného dřeva ze skladu se nyní pohybuje u listnatých stromů od 1500 do 2000 korun za kubík. U jehličnanů je to pak kolem tisícovky. Při samovýrobě je pak průměrná cena kolem dvou set korun za kubík. Ale ne každý je na tom fyzicky dobře, aby takto ušetřil,“ řekl Deníku předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR Jiří Svoboda. I přes pracnost je podle něj tato alternativa nyní v kurzu.

Nakládka hnědého uhlí v uhelném skladu Ridera, 20. července 2022, Ostrava.
Lidé vykupují uhlí. Není potřeba panikařit, zaznívá z uhelných skladů

Na konci minulého týdne vyměnil bazén za les a fyzickou námahu i Jiří z Bělče nad Orlicí na Královéhradecku. „Když jsem viděl, jak raketově stoupají ceny nejen palivového dřeva, ale hlavně energií, chytl jsem nerva a řekl si, že si radši máknu, ale ušetřím,“ konstatoval.

Na jednu topnou sezonu mu k vytopení domku stačí asi dvacet kubíků dřeva. „Máme elektrické vytápění, ale když jsme před třemi lety stavěli, asi mě osvítila prozřetelnost a udělal jsem i krbovou vložku pro topení dřevem,“ uvedl Jiří. Nejdřív se snažil shánět dřevo na internetu, ale pak se raději vrhl přímo do lesa, kde jeden kubík vyjde na pár stovek korun.

Zvýšený zájem lidí 

Zvýšený zájem o samovýrobu dřeva potvrzuje i ředitel Městských lesů Hradec Králové Milan Zerzán. „Už teď máme ze samovýroby tržby jako za celý loňský rok,“ řekl. Na místě má kupec už od hajného přichystané místo se dřevem, které si může odvézt. „ Za každý kubík tu zaplatí dvě stovky,“ doplnil Zerzán.

I jeho kolega z Městských lesů Chomutov Petr Markes v poslední době pozoruje nárůst zájemců o zmíněnou službu. „Lidé chtějí šetřit, a kdo se nebojí fyzické práce, samovýrobou ušetří ročně tisíce korun. Poptávka u nás o samovýrobu je obrovská,“ uvedl Markes.

Písmeno „A“ zůstane na energetické stupnici zatím neobsazeno. Teprve v příštích letech se jeho pomocí začnou značit superúsporné výrobky.
Kolik to žere? Lidé sázejí na úsporné spotřebiče, ušetřit mohou tisíce korun

I šetření díky samovýrobě má však háček a nakonec může člověka přijít draho. Stromy pro ni určené totiž nejsou dostatečně proschlé. „Nejlepší je se takovým dřevem zásobit rok dopředu či si vybírat jen soušky,“ poradil Svoboda ze Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR.

Pokud člověk ve vidině levného topiva přesto do kamen či kotle vhodí dřevo z letošní „sklizně“, může nakonec zaplakat nad výdělkem. „U pořádně nevyschlého dřeva se velmi snižuje účinnost už jen tím, že velká část hoření se spotřebuje na odpaření vody. Navíc takové dřevo zanáší komín i topidlo dehtem,“ dodal Svoboda.