Rudolf Jindrák: Šediví lidé nikoho nezajímají, Babiše si všiml i Bolton

Minulou středu převzalo otěže předsednictví Rady EU Německo. Mnozí občané ČR si zřejmě klade otázku, o co vlastně je a jaký to má smysl?
Je to důležitá role, neboť každá unijní země EU předsedá Radě EU vždy půl roku, přebírá chod aparátu EU a nastavuje priority. Po přijetí Lisabonské smlouvy má předsednictví trochu víc administrativní ráz, protože některé pravomoci se přenesly na Evropský parlament a na Evropskou komisi. Význam ale určitě má, protož určuje směry rozvoje EU. Navíc máme nový instrument, tzv. trojku, která se podílí na přípravě všech programů. Jde o země, jež Radě EU předsedá nyní a dvě následující, aktuálně tedy Německo, Portugalsko a Slovinsko.

Představa, že předsednictví je jen spousta cestování, konferencí a tuny chlebíčků, které pojídají bruselští byrokraté, má tedy s realitou pramálo společného?
Určitě to tak není. Pro aparáty předsedajících zemí i Bruselu to vždy představuje důležité podněty. Úředníci zemí se silnou evropskou agendou, jako je třeba Německo, se na to vždy těší, ovšem nikoli kvůli chlebíčkům a konferencím, ale obsahovým prioritám. Situace po pandemii se navíc změnila a řada věcí se dá vyřídit na dálku. Na druhou stranu i velké konference jsou potřebné, lidé se musejí setkat, vyměnit si názory, popovídat si neformálně. Musí se najít zlatá střední cesta, aby to nebylo moc drahé, ale aby lidé měli možnost se potkat.

Hoteliér Viliam Sivek: Každý dobrý hospodář by měl mít finanční polštář

Z bruselských kuloárů uniklo, že diplomaté vyhlíželi německé předsednictví s velkým očekáváním, protože Němci jsou známi jako zkušení vyjednavači, kteří se nepředvádějí ve světlech reflektorů, ale dokážou domluvit i nemožné. Jakou roli v tom hraje osobnost kancléřky Angely Merkelové?
Vzpomínám si na poslední předsednictví Německa v roce 2007, kdy jsem byl velvyslancem v Berlíně a přicházel jsem s jejich diplomaty často do styku. Vyznačují se tím, že mají v bruselské administrativě na důležitých postech důležité lidi. Vysílají tam první úřednickou ligu, takže řadu věcí jsou schopni ovlivnit přímo na místě. Vedle toho mají silnou garnituru evropského úřednictva přímo v Berlíně. Paní kancléřka Merkelová v tom hraje pochopitelně klíčovou roli. Je známá jako trpělivá politička, jež věci dotahuje do konce. Na vlastní kůži jsem mnohokrát zažil její negociační umění, které je obdivuhodné. Navíc má za sebou silnou ekonomiku, také se jí vyjednává poměrně snadno.

Nesnaží se tedy věci protlačovat silou, ale argumentovat, vysvětlovat, přesvědčovat?
Německo je objektivně silným hráčem díky své ekonomice i postavení kancléře, který je v této zemi politickou osobností s největšími pravomocemi, odpovědností i sílou. To se netýká jen Angely Merkelová, ale v minulosti třeba Helmuta Kohla a Gerharda Schrödera. O Merkelové se říká, že věci vysedí, což znamená, že raději počká, než se situace vyvine přijatelným směrem, než by volila rychlé silové východisko. Řešení, která nabízí, jsou v podstatě jednoduchá a mají velkou efektivitu.

Disponuje německé předsednictví větším potenciálem i proto, že v čele Komise stojí Němka Ursula von der Leyen?
Samozřejmě. Ursula von der Leyen je souputnice Angely Merkelové už patnáct let. Byla ministryní rodiny, práce a obrany v jejích vládách, předtím působila v dolnosaské politice, obě jsou členkami CDU. Vždycky je jednodušší, když máte na telefonu někoho, kdo je váš osobní přítel a můžete s ním cokoli řešit třeba v neděli večer.

Merkelová nedávno uvedla: „Není přehnané říct, že čelíme nejtěžší ekonomické výzvě v historii EU. Kroky, které podnikneme, tomu musejí odpovídat.“ Čeho bude chtít německé předsednictví v tomto ohledu docílit?
Když se před rokem a půl připravoval program německého předsednictví, o koronaviru samozřejmě nebylo ani potuchy. Dnes je boj s jeho důsledky, ale i s pandemií jako takovou, prvním a nejdůležitějším bodem předsednictví. Má se rozdělit 750 miliard euro, ale zatím není shoda na tom, jakým způsobem by se to mělo udělat. Nejde ale jen o peníze, řešit se musí například i volný pohyb osob po Evropě, udržení Schengenu, byť s určitými omezeními. Je tam také otázka dodávek ochranných pomůcek a zdravotního materiálu.

Vláda ANO a ČSSD krotila virus. Jaké vysvědčení si zasloužili ministři?

Částka 750 miliard na sanaci ekonomik a klíč k jejich rozdělování musí být schváleny jednomyslně, tedy všemi 27 státy. Lze toho dosáhnout?
Bude to velmi těžké. Nejde jen o jednomyslné schválení v Evropské radě, kde sedí hlavy členských států, ale také o národní parlamenty, které to musejí odsouhlasit. Tady bude hodně záležet na schopnostech Angely Merkelové a jejího aparátu, aby našly přijatelné řešení pro všechny. Bude to extrémně obtížné, neboť se do toho bude promítat vnitropolitická situace každé země.

Premiér Andrej Babiš je k tak velké sumě, která by se měla rozdělovat i na základě míry nezaměstnanosti před pandemií, zdrženlivý. Opozice míní, že jeho role bude velmi obtížná vzhledem k rezoluci Evropského parlamentu o jeho střetu zájmů. Jde o reálnou překážku pro pozici České republiky, nebo o politické hrátky, jak tvrdí premiér?
Podle mě jsou to politické hrátky. Nedokážu si představit, respektive není to ani formálně možné, aby se premiér některé členské země nemohl účastnit projednávání určitého bodu. Jedna věc je rezoluce, druhá pak fakta. Myslím, že tohle pozici České republiky a pana premiéra Babiše při vyjednávání o rozpočtovém uspořádání vůbec neoslabí.

Česká republika je v posledních letech méně proevropská než třeba za Bohuslava Sobotky. Angela Merkelová řekla: „Německu se bude dařit dobře jedině tehdy, když se bude dařit Evropě.“ Proč to u nás takto vnímáno není?
Nesouhlasil bych s vámi, že tato vláda je méně evropská než ty předchozí. Vím, o čem mluvím, protože to sleduji od roku 1990 a zažil jsem daleko víc protievropsky vymezené politiky, než jsou ti současní. Zásadní změna je v tom, že jsme víc slyšet. Pravdu má Donald Tusk, když říká, že Andrej Babiš dokáže být na Evropských radách úporný a nepříjemný. Ono to není snadné. Představte si, že sedíte šest hodin v místnosti s dalšími 26 premiéry a prezidenty, kteří vám občas nadávají. No a premiér Babiš se nevzdává, je hodně urputný, ale to je dobře. Nevystupuje jako představitel menšího státu, který nesmí ty velké prudit. My máme stejnou váhu hlasu jako Francie nebo Německo. Při principu jednomyslnosti je jedno, zda máte 300 tisíc nebo 80 milionů obyvatel. Na tom Evropská unie stojí.

Má Andrej Babiš respekt?
Na základě toho, co jsem slyšel a co mi říkají různí diplomaté, tak ano. Když jste nevýrazný a nemáte vlastní názor, tak si vás lidé neváží. Průměrné, nevybočující a šedivé lidi ostatní neberou na vědomí. Občas není špatné trochu si zaprovokovat, aby si vás zapamatovali. O tom svědčí i výrok bývalého poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona o tom, že Babiš na summitu NATO pronesl „nejnejapnější výrok“ o výdajích na armádu. Byl jsem tehdy u toho a vím, jak debata o nákladech na obranu probíhala. Myslím, že Bolton to nepochopil, ale Andreje Babiše zaznamenal, všimnul s ho. Kdyby byl nezajímavý, ani by ho nezaregistroval.

Andrej Babiš: Pro mě by bylo nejlepší, kdyby ANO působilo jen v parlamentu

Když už jste zmínil Johna Boltona, nemohu se nezeptat na podzimní americké prezidentské volby. Za Donalda Trumpa, který je nepředvídatelným politikem a také nemá Angelu Merkelovou v lásce, se vztah EU s USA zkomplikoval. Jak moc je pro Evropu důležité, kdo bude sedět v Bílém domě?
V Americe je situace velmi složitá a tady v Evropě ani nedokážeme dohlédnout, jak moc a do jaké míry to ohrožuje celý systém fungování největší demokracie světa. Nervozita Donalda Trumpa bude stoupat, takže jeho tým bude hledat akcenty, které přinášejí body. Může to být i diskuse na téma obchodní dohody s EU. Sledoval jsem virtuálně několik schůzek Merkelová Trump na summitech NATO a musím říct, že respekt tam z jeho strany byl. I Trump ví, že je kancléřkou nejsilnější evropské ekonomiky a je zvyklá věci nevzdávat. Jejich vztah by tedy úspěch německého předsednictví neměl nijak zásadně ovlivnit. Spíš mám obavy, aby se nesesypal celý systém multilateralismu, který se buduje sto let. Mohlo by dojít k ohrožení velmi pracně vybudovaných mezinárodních mechanismů, na nichž funguje diplomacie a celá zahraniční politika.

Jenže právě politici jako Andrej Babiš nebo Donald Trump tyto mechanismy příliš neuznávají. Nejraději by dělali politiku jen na základě dvoustranných jednání bez ohledu na ostatní. Neohrožuje tento přístup jemné předivo diplomacie?
Jsem přesvědčen, že bez dobrých bilaterálních vztahů nemohou být kvalitní ani ty mnohostranné. Pokud se budu hádat s Německem o jádro, prezidentské dekrety, minulost, reparace a budu v jakémsi „válečném“ vztahu s jeho kancléřem, pak přece nemohu přijít na Evropskou radu a chtít po něm, aby mi vyšel vstříc třeba při přerozdělování finančních prostředků. Naopak to ale nefunguje. Můžu mít vynikající vztahy v OSN, ale budu-li mít problémy v dvoustranném dialogu, nic nedomluvím. Proto jsem se na všech svých diplomatických misích velmi snažil o vytváření osobních vazeb mezi prezidenty, premiéry, ministry, aby byli schopni spolu normálně komunikovat. To vše se pak pozitivně promítá do vzájemné podpory při otázkách důležitých pro Českou republiku při jednání v EU, OSN, NATO. Věřte, že to strašně pomáhá, jde o moji letitou zkušenost.

Podle kancléřky Merkelové se musí EU připravit na to, že se nepodaří sjednat pobrexitovou dohodu a od 1. ledna 2021 tudíž může být na vzájemné zboží uvaleno clo. Dojde k tomuto černému scénáři?
Situaci považuji za velmi vážnou. Mám obavy, že ani jedna strana není připravena na zásadnější kompromisy. Hodně se tady spoléhá na vyjednávací schopnosti Německa, ale času je strašně málo. Dohoda by měla být hotová na začátku října, aby ji stačily ratifikovat všechny národní parlamenty. Nejsem si jistý, že je tady vůle domluvit se.

Senátor Jiří Drahoš: K masivní čínské odvetě za Tchaj-wan nedojde

Pro ČR je to špatná zpráva, protože Velká Británie je pro nás pátý největší obchodní partner, žijí v ní desetitisíce Čechů. Naším zájmem je, aby smlouva začala 1. ledna 2021 platit. Může se ale naplnit scénář, o němž mluvila paní kancléřka, byť možná je to součást taktiky, jak přitlačit Brusel i Londýn k větší vstřícnosti. Nedohoda by citelně zasáhla obchod, volný pohyb lidí, ale i třeba i stíhání zločinců. Pak bychom se asi nestačili divit, co všechno nastalo.

Přesně za dva roky se předsednictví Rady EU ujme Česká republika. Bude to období po sněmovních a před prezidentskými volbami. Andrej Babiš tlačí na co nejmenší rozpočet včetně omezeného počtu úředníků. Měla by politická reprezentace věnovat předsednictví patřičnou pozornost?
Určitě ano. Je to možnost ukázat, že jsme platnou součástí EU. O programových prioritách musíme jednat už nyní, a to se i děje. Poprvé jsem o tom s panem prezidentem Zemanem hovořili už zhruba před rokem. Je potřeba najít kompromis mezi koronavirovým modem dálkových videokonferencí a stovkami nových úředníků v Bruselu.