"Spekulace o tom, že je 120 hlasů, které umožňují rozpuštění Sněmovny, je naprosto mylná. Kdyby si tito naivové přečetli Ústavu, tak by si zjistili, že prezident v takovém případě může, ale nemusí Sněmovnu rozpustit," uvedl prezident. I v takovém případě by ale postupoval stejně jako při vyslovení nedůvěry vládě. Vyzval, aby poslanci nedělali chaos krátce před řádnými volbami. "Nechme strany, ať předloží své programy, a občany, ať sami rozhodnou," uvedl.

Článek 35 ústavy popisuje několik konkrétních situací, kdy prezident Sněmovnu rozpustit může, tedy nutně nemusí. Situace, kdy Poslanecká sněmovna třípětinovou většinou hlasů navrhne vlastní rozpuštění, je však zařazena do jiného odstavce téhož článku ústavy. "Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců," stojí výslovně v ústavě.

Předseda Pirátské strany Ivan Bartoš
Piráti budou usilovat o předčasné volby. Babiš: Nevím, jak chtějí řídit zemi

Podle ústavního právníka Jana Wintra však má prezident povinnost rozpustit Sněmovnu, pokud usnesení podpoří tři pětiny poslanců, a to bez zbytečného odkladu. "Nepanují o tom prakticky žádné pochybnosti," řekl ČTK Wintr.

Wintr připomněl, že samorozpuštění Sněmovny se do ústavy dostalo poté, co Ústavní soud v roce 2009 v "kauze Melčák" zrušil zákon o zkrácení pátého volebního období. Ústava tak nyní rozlišuje situace, kdy prezident Sněmovnu rozpustit může, a kdy musí, plyne z Wintrova vyjádření i odborné literatury. Pokud hlava státu dostane patřičné usnesení podpořené 120 hlasy, neměla by s rozpuštěním otálet. "Dokážu si představit třeba pár dní," uvedl Wintr.

Také podle Ladislava Vyhnánka z brněnské právnické fakulty prezident musí rozpustit Sněmovnu, pokud se na tom usnese 120 poslanců. Žádný jiný výklad neexistuje. "Prezident tak bez jakýchkoliv pochybností nemá prostor pro uvážení," doplnil Vyhnánek.

K iniciativě vyvolat po schválení volebního zákona Senátem předčasné volby se přihlásili v uplynulém týdnu Piráti. Komunisté a hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) chtějí o budoucnosti jednat nejdříve po schválení volebního zákona, SPD se podle předsedy Tomia Okamury předčasných voleb nebojí. Piráti kvůli možnému rozpuštění Sněmovny osloví ostatní strany včetně vládního ANO. O schůzku požádá jejich předseda Ivan Bartoš i prezidenta. Návrh kritizují premiér Andrej Babiš (ANO) i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Vyslovení nedůvěry vládě 

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS ) dnes uvedl v pořadu Partie televize Prima, že prezident slovy o tom, že by měla dovládnout současná vláda, vybral tu lepší variantu z možných řešení. Za horší přitom označil, že by prezident skládal úřednický kabinet. Vláda bez důvěry by podle něj ale neměla dělat zásadní rozhodnutí, například personální. Důležité je podle Vystrčila i to, že by takový kabinet měl mít důvěru spojenců. Podle šéfa Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) současný menšinový kabinet ANO a ČSSD důvěru stále má. Zmínil také, že konstrukce nedůvěry vlády je ústavně komfortnější než rozpouštění Sněmovny.

Podle předsedy STAN Víta Rakušana v případě úspěšného hlasování o rozpuštění Sněmovny prezident komoru rozpustit musí. "Není prostor na kreativní výklad ústavy. Pokud bychom k tomuto odvážnému kroku dostatečný počet hlasů sehnali, pak proto, že si politické vedení mají vybírat lidé ve volebních místnostech, ne skvadra na Hradě," uvedl na twitteru.

Předsedové ODS, KDU-ČSL a TOP 09 při podpisu koaliční smlouvy
Požádejte o důvěru, vyzvala koalice Spolu vládu. Babiš: Nemáme k tomu důvod

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) vyzvala minulý týden Babiše, aby požádal Sněmovnu do uplynulého čtvrtka o důvěru, jinak bude usilovat o vyslovení nedůvěry vládě. K dalším krokům se vysloví v úterý. Piráti a STAN preferují rozpuštění Sněmovny kvůli tomu, že nedůvěra vládě by podle nich posílila pozici prezidenta.

Senát bude o novele volebního zákona rozhodovat koncem dubna. Sněmovní volby jsou naplánovány na 8. a 9. října letošního roku. Sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.

Lídři EU Babiše nebojkotují. O střetu mají rozhodnout soudy, míní Zeman

Pravidelná účast premiéra Andreje Babiše (ANO) na jednáních Evropské rady, tedy předsedů vlád a prezidentů zemí šestadvacítky, nevykazuje známky, že by byl bojkotován. Uvedl to dnes prezident Miloš Zeman v televizi Prima v souvislosti se zveřejněním auditní zprávy Evropské komise o premiérově střetu zájmů. Rozhodnutí podle Zemana připadá soudním orgánům.

Podle Babišova dnešního vyjádření na twitteru je důležité, aby se s auditem o střetu zájmů seznámili eurokomisaři, protože Evropská komise jej nikdy neprojednávala. Audit opakovaně označil za účelovou akci vyvolanou před volbami na udání české politické opozice. Babiš rovněž zopakoval, že nemá kontakt se svou bývalou firmou Agrofert, a jako premiér nemá ani žádný vliv na poskytování dotací.

Babiš je podle zprávy ve střetu zájmů, protože ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek. Zpráva tak i po vyjádření českých úřadů potvrzuje dříve publikovaná zjištění. Dotace ze strukturálních fondů Evropské unie, které dostaly firmy z bývalého Babišova holdingu Agrofert od 9. února 2017, jsou proto podle závěru auditorů neoprávněné a společnost je má vrátit.

"To jestli je, nebo není ve střetu zájmů, nemůže posuzovat premiér ani já, ale ti, kteří mají právo se vyjadřovat. A to jsou soudní orgány," uvedl Zeman.

Prezident se zájmem čeká, jak dozorující žalobce Jaroslav Šaroch rozhodne o kauze kolem dotací na stavbu farmy Čapí hnízdo. Policie požádala o další prodloužení lhůty pro vyšetřování kauzy, v níž je premiér obviněn. Lhůta byla stanovena do 15. května. Termín však nemusí být konečný. Lhůta pro vyšetřování byla v minulosti prodloužena několikrát, naposledy byla stanovena do konce února. Babiš dlouhodobě odmítá, že by se kolem farmy dělo cokoli nezákonného. Stejně tak odmítá jakýkoli střet zájmů.

Podstatou kauzy je, že farma Čapí hnízdo původně patřila Babišovu holdingu Agrofert, v prosinci 2007 se přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele a později získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Na tu by jako součást Agrofertu neměla nárok. Po několika letech se společnost pod Agrofert vrátila. Babiš vlastnil holding do února 2017, pak jej vložil do svých svěřenských fondů.