Fotografování je Rainerův celoživotní, byť na dlouhá léta utlumený koníček. Svůj první přístroj dostal už v deseti letech, ale zábava nakonec ustoupila do pozadí před kariérou v IT. Pracoval ve velkých farmaceutických společnostech. „Jenže to byl korporát, kde na nějakou velkou kreativitu prostor nebyl,“ zavzpomínal.

Facebookový i instagramový účet věnovaný fotografiím Litoměřic je mírně nostalgický a romantický zároveň. Byť to na první pohled vypadá, že každodenní příspěvky jsou dílem okamžiku, opak je pravdou. „Snímky vybírám, na jeden publikovaný jich připadá třeba dvacet, které neprošly výběrem,“ přiznal Rainer silnou autocenzuru a dodává, že se snaží udržovat stále stejnou kvalitu. Podle něj musí být fotka autentická. To proto, aby se ten, kdo ji vidí a třeba Litoměřice a okolí zná, s ní mohl ztotožnit. Musí být čitelná, krásná a jednoduchá zároveň.

Virtuální spojení se skutečnými lidmi

Jakkoliv to může vypadat, že sociální sítě rozdělují skutečné lidi, v případě snímků Rainera Bacha je to přesně naopak. „Mám v Německu a anglicky mluvících zemí spoustu přátel a sám jsem také velmi společenský. Proto se snažím reagovat na většinu komentářů a Litoměřicím se tím dostává i zahraniční pozornosti,“ řekl Rainer, který zároveň přiznává, že neznalost češtiny je v tomto případě handicapem. Pokud se situace nedá zvládnout v němčině nebo angličtině, spoléhá na svou ženu jako na tlumočnici a překladatelku.

Každé město má své genius loci. Praha Staré město, Brno prostor mezi Špilberkem a katedrálou svatého Petra a Pavla, ostravští fotografové nedají dopustit na industriální Dolní Vítkovice a své fotografy má třeba i Litvínov. Jen se musí najít člověk, který jejich zákoutí objeví i pro ostatní. A přesně to Rainer Bach dělá.