Česko loni jako jedna z prvních zemí EU odsouhlasilo konec klecových chovů slepic. Proto se zdálo, že rezoluce Evropského parlamentu za zákaz klecových chovů k roku 2027 je pro Česko výhrou.

Také proto, že to odstraní nekalou konkurenci pro české chovatele, kteří budou muset levnější klecové chovy zrušit, zatímco v jiných zemích EU by tyto chovy mohly pokračovat. A vejce od zahraničních chovatelů by tak svojí cenou těm českým neférově konkurovala.

Proto většina českých europoslanců rezoluci, která navazovala na petici půl druhého milionu Evropanů z osmnácti států EU, vcelku nadšeně podpořila. „Mojí prioritou bylo, aby v unesení byl přímo rok 2027 a aby se uspíšila legislativní příprava. Do konce roku 2022 má být předložena studie o dosavadním stavu životních podmínek zvířat,“ sdělila lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová, vyjednávačka za Evropskou lidovou stranu.

„Pro Českou republiku je to dobré právě proto, že jsme zákon o zrušení klecových chovů nosnic od roku 2027 už přijali a nyní se podařilo, aby to bylo celoevropské,“ připomněla Šojdrová.

Podle ní nám tak přestane nekale konkurovat především Polsko. „Současně ale žádáme Evropskou komisi, aby podpořila ty zemědělce, kteří budou muset klecové chovy rušit. To se týká i českých,“ uvedla.

Země mimo EU

Podobně důležité ale je, že Brusel má zamezit dovozu vajec a masa z klecových chovů z dalších částí světa. „Pokud nebude v těchto zemích splněn tento standard zacházení se zvířaty, žádáme, aby se z nich tato produkce nedovážela,“ uvádí Šojdrová.

Podobně přivítala přijetí rezoluce i místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová za vládní ANO. „Ráda jsem to podpořila,“ uvedla k hlasování. „V usnesení žádáme Evropskou komisi, aby připravila změnu legislativy v dané oblasti a zhodnotila podmínky, na jejichž základě by mělo dojít k úplnému zákazu klecových chovů v EU,“ sdělila europoslankyně.

Váš „pan Evropa“
Luboš Palata (*1967)

Specialista na Evropskou unii a střední Evropu. Od roku 1991 pracuje jako novinář v největších českých denících, několik let byl stálým zahraničním zpravodajem a také zástupcem šéfredaktora slovenského deníku Pravda.

Nositel několika českých i zahraničních novinářských cen včetně Ceny Ferdinanda Peroutky.

Klecové chovy jsou podle ní v mnoha státech nahrazovány jinými vhodnějšími způsoby chovu už dnes. „Bude určitě zajímavé podívat se na takové příklady dobré praxe, podporovat je a přenášet i na celounijní úroveň,“ dodala.

Jenže vedle slepic na vejce žádá rezoluce zákaz klecových chovů pro ostatní hospodářská zvířata. A jako hlavní příklad, kdy jsou zvířata téměř výlučně stále chována v klecových chovech, jsou v rezoluci uvedeni králíci. „Přibližně 85 % z nich je chováno v běžných klecích a devět procent v obohacených klecových systémech,“ uvádí rezoluce. Je to dokonce výrazně více než u veřejností nejvíce sledované kategorie slepic na vejce nebo prasat.

Co je králíkárna? 

Hlavní otázkou, která se v příštích měsících bude řešit v Evropské komisi a při jednání členských států EU, je co se z hlediska chovatelů králíků myslí onou „klecí“ a „obohacenou klecí“. A z pohledu Česka, kde stále tisíce lidí chovají králíky doma na dvoře, zda je onou „klecí“ klasická česká králíkárna.

„České domácí malochovy nejsou provozovány jako klasické klecové chovy. Králičí kotec není klec, jde většinou o chov na podestýlce a má pevnou podlahu,“ říká předseda odborné komise chovatelů králíků Miloslav Martinec. Podle něj tak nyní půjde o to, jak by byla v případě evropské směrnice klec definována. Pokud by byl chov v klasických českých králíkárnách zakázán, dovede si Martinec jen obtížně představit alternativu, a to i z hlediska nutného očkování domácích králíků proti nemocem.

Bod 14 rezoluce europarlamentu přitom vyzývá Brusel: „Většina králíků je chována v klecích s nedostatečnými normami pro dobré životní podmínky zvířat. Vyzýváme v této souvislosti Komisi, aby navrhla konkrétní právní předpisy EU o minimálních požadavcích na ochranu chovaných králíků.“

Zdroj: DeníkCo vás zajímá na Evropské unii?
Stojíme o vaše názory, příběhy, příklady od vás, z vašeho nejbližšího okolí. Co dobrého vám přineslo členství Česka v EU? Čím vás Unie zklamala a čím vás štve? Kam u vás ve vesnici, městě či okrese šly peníze z evropských fondů, a měly jít zrovna tam? Jsou vám k něčemu otevřené hranice uvnitř Unie? Co vám přináší možnost pracovat a žít kdekoli v Evropské unii? Měli by mít mladí Češi nadále možnost studovat na vysokých školách v celé Evropské unii? Jak vám pomohlo, že Unie nařídila snížit ceny telefonických hovorů do zemí EU? Je dobře, že Unie zakáže plastové příbory a brčka? Mělo by Česko přestat těžit uhlí, jak to požaduje Brusel? Pište na adresu či e-mail: Evropa pro Čechy Deník, VLM, U Trezorky 921/2 158 00 Praha-Jinonice e-mail: lubos.palata@denik.cz.