Podle entomologa a odborníka na biologii slunéček Oldřicha Nedvěda je nejlepší beruškám vůbec nedovolit se do domů dostat. „Klíčové je utěsnění. Můžete se to řešit tím, že se okna vůbec neotvírají, což ale není vždy komfortní. Nejspolehlivější jsou sítě v oknech,“ popisuje.

Odmítá, že by nálety slunéček do místností mohly zkrotit odpuzovače, kterými se rámy oken nebo dveří natírají. „Řada lidí se upíná třeba ke kafru, k citrusovým olejům a podobně. To ale dostatečně nefunguje,“ upozorňuje entomolog.

Příchod babího léta s sebou přinesl tradiční invazi slunéček. Těm dominuje invazivní druh slunéčko východní. Na snímcích roje hmyzu v Adamově na Blanensku.
Jsou všude a k tomu koušou. Invaze čínských berušek dotírá na domácnosti

„Pud zazimovat se je u slunéček tak silný, že zkrátka přepochodují i ten nejvíc odporně zapáchající úsek,“ vysvětluje.

Pokud už slunéčka do obydlí vniknou, není potřeba používat chemii a jedy ve formě sprejů. Likvidace jednoho chumlu slunéček nezabrání tomu, aby do bytu nenalétávala další. Pravděpodobně se navíc všechny stejně zlikvidovat nepodaří. „Když slunéčka vlezou do bytu, hledají škvíru a cpou se do poměrně malých prostorů, nejčastěji to bývají třeba garnýže, žaluzie, kde přezimovávají,“ popisuje Nedvěd.

„Nejlepší je  nechat je se usadit, až se dostanou na jedno místo a vysát je. Ideální doba je konec října,“ radí odborník na slunéčka.

Příchod babího léta s sebou v kraji přinesl tradiční invazi slunéček. Těm dominuje invazivní druh slunéčko východní. Na snímcích roje hmyzu v Adamově na Blanensku.
Miliony teček. S příchodem babího léta zasáhla jižní Moravu invaze slunéček

Ještě před zapnutím vysavače se doporučuje malá úprava, před sacím zařízením je nutné vytvořit bariéru z ponožky, nejlépe ze silonky. Plní účel síta, se kterým je možné dál hýbat a zároveň chrání vysavač před úmorným zápachem, který se nese s tekutinou, kterou berušky vypouštějí. „Běžně se jich na jednom místě nachází i dvě stě kusů, ten zápach je pak opravdu nepříjemný a ve vysavači se drží,“ upozorňuje Nedvěd.

Příchod babího léta s sebou v kraji přinesl tradiční invazi slunéček. Těm dominuje invazivní druh slunéčko východní. Na snímcích roje hmyzu v Adamově na Blanensku.Příchod babího léta s sebou v kraji přinesl tradiční invazi slunéček. Těm dominuje invazivní druh slunéčko východní.Zdroj: Deník/Jan Charvát

S vysátými beruškami se dá naložit dvojím způsobem – pustit je na svobodu, v takovém případě se vyplatí odnést je nejlépe do lesa, alespoň dva kilometry od lidských obydlí. Případně je možné je usmrtit. „K tomuto účelu se používá mrazák, alespoň o teplotě minus dvacet stupňů celsia, čímž se splní legislativní kritéria, za těchto podmínek je možné hmyz legálně usmrtit,“ doplňuje Nedvěd.

Kontrola zvířat se vyplatí, riziko je ale malé

Kromě nepříjemného poletování, vypouštění zapáchající tekutiny je přítomnost slunéček východních pro lidi nepříjemná i tím, že při styku s člověkem mohou kousnout. Ve Spojených státech byl přírodovědci popsán také případ, kdy se slunéčka přilepila na patro v tlamě psa. Podle veterinářů by se ale v Česku jednalo o extrémně vzácný případ. „Fotografie psa koluje po sociálních sítích, v této době se hojně sdílí. Ale jedná se stále o tu samou, pod kterou se jen občas podepisují jiní lidé. S kolegy jsme o tom vedli debaty, ale shodli jsme se, že v Česku jsme takový případ ještě nezaznamenali,“ říká veterinář Jiří Žák.

Vydrám se v Česku daří. V rybářských revírech ale způsobují obří škody
Vydrám se v Česku daří. V rybářských revírech ale způsobují obří škody

Připouští, že psi mohou berušky lapat ve vzduchu, způsobit to ale může jen drobné ranky bez nutnosti ošetření. „Nicméně doporučuji majitelům psů tlamy pravidelně kontrolovat. Ale ne kvůli beruškám, jako kvůli zubům a péči o psí chrup, na který majitelé často zapomínají,“ podotýká veterinární lékař.

Zdroj: DeníkSlunéčko východní je invazní druh, pocházející z Číny a prostoru Mongolska. Jako rok, kdy se mělo poprvé objevit v Česku, se udává rok 2006. „Slunéčko východní bylo původně vyšlechtěno v podstatě jako biologická zbraň proti škůdcům na zemědělských plodinách. Slunéčko vysává šťávy z jiného hmyzu, zejména ze mšic, což byla původně vítaná pomoc. Dnes ale slunéčka pro českou přírodu představují problém, je to velmi odolný druh, který začal vytlačovat naše druhy, zejména slunéčko dvoutečné,“ popsal už dříve v Deníku entomolog Pavel Krásenský.