Jejich duchovním otcem byl tehdy Jaroslav Opočenský, který se o stavbu kostela zasadil. S chotiněvským kostelem je spjatý také evangelický farář, disident a později politik Zdeněk Bárta. Na umístěnku sem jako absolvent evangelické bohoslovecké fakulty přišel jako farář sloužit v roce 1974.

Zdroj: Deník„Volyňští Češi, kteří se do Chotiněvsi přistěhovali, byli kulturně i nábožensky hodně aktivní. To, že si v době komunismu vyvzdorovali kostel, bylo na tu dobu neuvěřitelné. Byli to chlapi, kteří bojovali u Dukly a pro tehdejší režim byli nedotknutelní. A to v době normalizace chránilo i mě, protože farníci drželi se mnou a nenechali se zastrašit,“ vzpomíná Bárta.

Ten na faře v nedalekých Horních Řepčicích pořádal také bytové semináře, kterých se tehdy účastnili i Václav Havel nebo Petr Pithart. Na jaře v roce 1977 podepsal Chartu 77 a o rok později i takzvaný Dopis jedenatřiceti. V něm další faráři a laici Českobratrské církve evangelické protestovali proti porušování náboženské svobody. To se samozřejmě komunistickému režimu nelíbilo a snažil se Bártu donutit z farnosti odejít.

Jarmark v Úštěku.
Řemesla, kolotoč, flašinet i Masaryk. Prvorepublikový jarmark lákal do Úštěka

„Jednou se například u dveří před kostelem postavili dva policisté a lustrovali každého, kdo šel na bohoslužbu. Kdekoli jinde, kdyby se tohle stalo, tak farníci přijdou a řeknou: pane faráři, my vás máme rádi, ale víte, máme děti a chtějí do školy, jděte pryč. V Chotiněvsi si ale řada z nich dělala z příslušníků spíš legraci. Ptali se jich například, jestli tam natáčí další díl majora Zemana,“ popisuje Zdeněk Bárta.

Na farnosti zůstal i poté, co mu komunisti krátce po jeho zatčení v roce 1979 odebrali souhlas k výkonu duchovenské činnosti a vykonával ji proto režimu navzdory „načerno“.

Obec Račice.
FOTO: Prohlédněte si Račice. Domy v obci vytápí moderní výtopna na biomasu

„Komunisti mi status jako jedinému evangelickému faráři vrátili až k 1. lednu 1987. Což bylo ale díky chotiněvským farníkům, kteří se za mě postavili. Jako veteráni od Dukly a členové Svazu protifašistických bojovníků každý rok s razítkem místního sdružení žádali o státní souhlas pro můj výkon duchovenského povolání,“ doplňuje Bárta.

Jako farář v Chotiněvsi působil Zdeněk Bárta do sametové revoluce. Poté přesídlil do Litoměřic, kde na evangelické faře spoluzakládal Občanské fórum a organizoval demonstrace. V Litoměřicích pak působil jako farář a spoluzaložil středisko Diakonie. V letech 1990 až 1992 byl také poslancem České národní rady, a v období od roku 2004 do roku 2010 byl senátorem.