Podle Zemědělského svazu ČR dokonce u zeleniny a brambor došlo v roce 2020 k situaci, že obchodníci upřednostnili zahraniční dodavatele a množství tuzemských potravin skončilo na skládkách nebo muselo být zpracováno jako odpad. „I vepřové maso se k nám ve velkém dováželo a česká prasata musela být s vysokou ztrátou exportována na Slovensko nebo do Maďarska, protože na českém trhu pro ně nebyl odbyt,“ řekl Deníku mluvčí svazu Vladimír Pícha.

Studené jaro. Zelináři mají strach o salát, meruňky a švestky napadla spála

Vysoké soběstačnosti podle něj Česká republika dosahuje u obilovin, cukru a třeba máku, kterého pěstujeme nejvíc na světě. „Relativně dobře jsme na tom u hovězího masa a mléka. Vyrovnanou bilanci máme u řepky, mírně nesoběstační, ale v rámci přijatelných hodnot jsme například u vajec,“ doplnil Pícha.

Třetina zeleniny z tuzemska

Bez vlastních potravin.Zdroj: DeníkČerstvé zeleniny v přepočtu každý Čech spotřebuje zhruba 87 kilogramů ročně. Podle zelinářů ale jen necelá třetina pochází z tuzemských polí a skleníků. „Soběstačnost se pohybuje jen okolo třiceti procent zhruba posledních deset let,“ sdělil předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.

Jak dodal, obecně je situace lepší u kořenové a brukvovité zeleniny, hrozí však odklon od pěstování druhů, u nichž neexistuje možnost zpracování neprodané nebo méně kvalitní („ošklivé“) části produkce neumožnují ekonomicky návratné pěstování, například květáku.

Broskve vymizely

Ovoce mírného pásma, jako jablka či broskve, zkonzumujeme podle statistiků ročně na obyvatele padesát kilogramů. „U konzumních jablek jsme v soběstačnosti asi padesát na padesát,“ uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík.

Celkově sadů ale v České republice ubývá. Za posledních deset let skoro o třetinu. „Snižuje se tak i produkce, která navíc u choulostivého ovoce kolísá podle vlivů počasí. Největší pokles nastal u broskví, řetězce o ně neměly zájem,“ konstatoval.

Chcete meruňky? Musíte si je nasbírat sami, nejsou totiž brigádníci

Před třiceti lety podle něj čeští pěstitelé vyprodukovali přes deset tisíc tun broskví, nyní pouze stovky tun. „Menší pěstitelé je prodávají na farmách či trzích, v supermarketech ale čerstvou dozrálou broskev, která na pult necestovala velkou dálku, neseženete,“ lituje Ludvík.

Ovocnáři se potýkají s řadou problémů, od měnícího se klimatu a rizik ve výnosech, přes chybějící pracovní síly až po stále poměrně nízké ceny. Kvůli již sedm let trvajícímu potravinovému embargu Ruska na import například Poláci zaplavují Evropu nejen ovocem.

Zhouba slevových akcí

Lokální pěstitelé podle Ludvíka doplatili i na slevové akce, kdy obchodní řetězce zavážejí větší objemy například ovoce z distribučních center pravidelně. „Logicky se nesmí stát, aby zboží v akci na pultu chybělo. To limituje menší lokální dodavatele. Řetězce s nimi neumí pracovat,“ míní předseda ovocnářů.

Zmínil i vymizení kdysi tradičního drobného ovoce jako angreštu nebo pokles zájmu o rybíz, a to kvůli už téměř neexistujícímu zpracovatelskému průmyslu. Právě chybějící navazující články vidí obecně jako jeden z problémů i Zemědělský svaz ČR. „Ve výrobě potravin jsme jakousi montovnou. Vyvážíme hlavně surovinu a dovážíme zpracované potraviny. U vepřového a drůbežího masa nebo brambor se nám to již vymstilo v podobě výrazného poklesu soběstačnosti,“ dodal mluvčí svazu Pícha.

Před rokem oslovili obchodní sítě, aby v těžké době pandemie stejně jako v jiných zemích EU upřednostňovaly české dodavatele potravin. Odpovědi ani nějakého konkrétního kroku se podle něj zemědělci nedočkali.

Technologie, zpracování, sklady

Zemědělský svaz má za to, že čeští zemědělci dokáží vypěstovat rostliny a vychovat zvířata za srovnatelných podmínek a cen jako jejich zahraniční kolegové. „Nízkých hodnot soběstačnosti dosahujeme většinou u komodit, které vyžadují vysoké investiční i provozní náklady jak do pěstebních technologií, tak do následného zpracování a uskladnění, jako například pěstování zeleniny, ovoce a brambor, ale také u vepřového,“ vysvětlil Pícha.

Pohodlní Češi propadli donášce. Poslíčkové jim tahají 40kilové nákupy

Technologie mají několikaletou návratnost, je proto nutné, aby pěstitel nebo chovatel, který tyto prostředky investuje, měl perspektivu ziskovosti. „Bohužel jde o komodity, které podléhají vysoké proměnlivosti cen a bez určité garance státu nelze dlouhodobou ziskovost zaručit. Nemusí jít vždy o přímou dotační podporu investic, i když i ta je důležitá, ale jde o nastavení pravidel. Aby se nestávalo, že pěstitel uzavře smlouvu s odběratelem, a ten ji v případě „výhodné“ nabídky nesplní. To byl právě případ loňského roku, ale i předchozích let,“ dodal.

Zelenina

• Záporná bilance u dovozu a vývozu čerstvé a zpracované zeleniny byla v letech 2019 i 2020 vyšší než 12 miliard korun, od roku 2012 se úhrnné pasivum každoročně zvyšuje.
• Objem dovezené čerstvé zeleniny se v posledních pěti letech pohybuje v rozmezí 429 až 653 tis. tun.
• Nejvíce se dováží rajčata, cibule a okurky.
• Nejvíce importu pochází ze Španělska a Nizozemska, pak z Německa, Polska a Itálie.
• Tržní produkce v ČR rostla v posledních třech letech u cibule či okurek nakládaček.

Zdroj: Ministerstvo zemědělství

Výroba masa

V roce 2020 se vyrobilo v České republice 454 846 tun masa (+0,9 %), z toho bylo 72 518 tun (-0,5 %) hovězího, 211 436 tun (+0,9 %) vepřového a 170 725 tun (+1,6 %) drůbežího.

• 2011: 505
• 2015: 447
• 2020: 454

Zdroj: ČSÚ, Ministerstvo zemědělství