Kliknutím zvětšíteOproti loňskému roku je to o tři tisíce méně. Nejvíce lidí využívá tento status v Jihomoravském a Středočeském kraji (60 tisíc). Nejméně pak v kraji Karlovarském a na Vysočině (13 tisíc).
Stagnaci potvrzují i radnice. „Aktuálně evidujeme 3 050 občanů s adresou úřadu. Ve srovnáním s loňským datem jde přibližně o 90 občanů méně. V posledních měsících více žádostí neevidujeme, naopak počet mírně klesá. Osoby s trvalým pobytem na adrese úřadu mají stejná práva a povinnosti jako občané s trvalým pobytem na jiné adrese ve Zlíně,“ informoval mluvčí zlínské radnice Tomáš Melzer.
Obdobnou situaci evidují i v jihočeské metropoli Českých Budějovicích. „V polovině května tu evidujeme 3649 obyvatel. Tito lidé však nejsou osvobozeni od žádných poplatků,“ řekl primátor Českých Budějovic Jiří Svoboda. Podle něj v době pandemie žádosti o toto trvalé bydliště klesly: „Za rok 2020 bylo podáno celkem 103 žádostí, za rok 2021 zatím matrika eviduje prozatím 30 žádostí.“ Stagnující situace je pak v Hradci Králové, kde od roku 2019 evidují 2108 občanů.
Exekuce nepočká
Podle mluvčího brněnského magistrátu Filipa Poňuchálka úřední adresa (stejně jako adresa trvalého pobytu, kterou si občan skutečně sám zvolí jako údaj o místu trvalého pobytu) má pouze evidenční charakter: „Na evidenční údaj „místo trvalého pobytu“ je úzce navázána organizace fungování státní správy (místní příslušnost orgánů), což je jeden z důvodů, proč musí být tato „fiktivní adresa“ evidována,“ vysvětlil Poňuchálek a poukázal na odlišnou situaci v Brně, kde se lidé mohou hlásit na úřední adresu na dvou místech – na sídle ohlašovny trvalého pobytu a na tzv. Zvláštní matrice.
Ta slouží jako adresa místa trvalého pobytu pro občana, který se narodil v zahraničí a nelze zjistit místo trvalého pobytu jeho matky, případně otce, v době jeho narození. „Letos bylo na adrese sídla ohlašovny hlášeno k trvalému pobytu 15 620 a na adrese sídla Zvláštní matriky 15 767 lidí,“ dodal Poňuchálek.
Podle mluvčí Exekutorské komory ČR (EK ČR) Lenky Desatové se člověk, který se zapíše na úřad, případné exekuci nevyhne. „Je mylnou představou, že člověk změnou bydliště na radnici zmaří exekuci. Formální přesun trvalého pobytu povinného na jinou adresu nemá pro vedení exekučního řízení a doručování písemností v něm žádný zvláštní význam. Naopak, člověk se tak sám vlastně dobrovolně vystavuje riziku, že se s doručovanými písemnostmi a realizovanými úkony v exekučním řízení neseznámí, přestože mu byly doručeny v souladu s procesními předpisy,“ uvedla mluvčí EK ČR. Trochu jiná situace nastává v případě takzvané mobiliární exekuce, v jejímž rámci soudní exekutoři provádějí soupis movitých věcí.
„V tomto případě logicky potřebuje soudní exekutor vědět, kde má povinný byt, v němž má umístěny své věci. Formální změnou bydliště povinný pouze trochu znesnadní práci soudního exekutora. Neznamená to však, že by tímto krokem své movité věci před exekucí uchránil,“ dodala Lenka Desatová.
Dlužník si nepomůže ani tím, že se před exekucí snaží zbavit svého majetku. Například tím, že jej daruje či prodá ve prospěch třetí osoby: „Poté, co je dlužníkovi doručeno rozhodnutí o exekučním řízení už fakticky nemůže disponovat svým majetkem, a to včetně nemovitostí a majetku spadajícího do společného jmění manželů. Po doručení vyrozumění o zahájení exekuce mu už tedy převod majetku na jinou osobu nemůže pomoci.“
Převod bydliště na radnici má i další úskalí, například v případě půjčky. „Z hlediska řízení rizika je vždy pro společnost, která má poskytnout úvěr či jinou službu s odloženou splatností, uvedení adresy trvalého bydliště na úřadu určitým varovným signálem,“ nastínil Miroslav Beneš, mluvčí registrů klientských informací SOLUS Miroslav Beneš. Ke konci března bylo v Registru fyzických osob SOLUS zapsáno téměř 490 tisíc dospělých občanů, kteří dlouhodobě neplní své závazky. Je to o 15 tisíc osob méně, než ke konci roku 2020.
5
1
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
