K tomu ale možná vůbec nedojde. Středeční usnesení totiž není pravomocné, protože proti němu státní zástupkyně na místě podala stížnost. Pokračovat tak možná bude „pinkaná“ mezi okresním a krajským soudem v Ústí. Ten minulý rozsudek v této věci soudu nižší instance vrátil zpátky na stůl.

K incidentu došlo 19. února 2018 kolem 10. hodiny dopoledne ve výtahu, kterým dozorci vezli Bērziņše. Lotyšský vědec a politický aktivista byl tehdy v Česku vazebně uvězněn na mezinárodní zatykač kvůli prohřešku na demonstraci v jeho rodné zemi. Podle obžaloby se Hupka s Nepovímem v osudný den dopustili zneužití úřední pravomoci, když spoutaného vězně zbili pěstmi a kopy i obuškem a dokonce mu dupli na koleno. 

Podle obžalovaných ale byl Lotyš sám agresivní a nezbylo než použít donucovací prostředky. Ty měly být v souladu s předpisy. V prvním rozsudku se litoměřický soud přiklonil na jejich stranu.

Ve středu 26. května měl kvůli předchozímu odvolání státního zastupitelství v kauze už podruhé padnout rozsudek, a to po předešlém dokazování, jež se s námitky žalobce mělo vyrovnat. Hned na začátku líčení ale soudkyně vyhlásila pouze usnesení, kterým rozhodnutí delegovala na někoho jiného. Podle jejího názoru není projednávaný skutek trestným činem, ale může být posouzen jako kázeňský přestupek. „Byli dva na jednoho, jednalo se o spoutanou osobu. Skutečně nelze vyloučit, že překročili meze oprávněného a přiměřeného použití donucovacích prostředků,“ vysvětlila předsedkyně senátu Alexandra Šetková, proč věc znovu postoupila řediteli věznice.

Žalobkyně s rozhodnutím nesouhlasí. „Stále si myslím, že byl spáchán trestný čin,“ zdůvodnila státní zástupkyně Petra Vaisová svou stížnost, kvůli níž středeční usnesení není pravomocné. O stížnosti bude rozhodovat krajský soud. Ten věc možná už podruhé vrátí na stůl soudu nižší instance.

Obhájci obžalovaných hodnotí středeční rozhodnutí litoměřického soudu rozporuplně. „Byl to možná pokus jít cestou menšího odporu,“ zmínil Nepovímův advokát Pavel Polák. „Jinak si ale myslím, že podmínky byly znovu pro vyhlášení zprošťujícího rozsudku,“ dodal s tím, že od postoupení věci řediteli věznice nelze nic zásadního očekávat. „Ten už to dříve udělal a řekl, že donucovací prostředky byly použity oprávněně,“ zmínil Polák.

Hupkův obhájce Josef Kopřiva zastupuje v podobných kauzách třeba policisty. Litoměřické usnesení, které rozhodnutí deleguje na nadřízené obžalovaných, není výjimečné. „Stává se to,“ potvrdil Kopřiva s tím, že v některých případech to i navrhoval. „Ale to už bylo třeba v rozhodnutí v prvním stupni, kdy intenzita zákroku byla o něco vyšší, než je běžné. Ale ne tak vysoká, aby to bylo možné považovat za trestný čin,“ uzavřel Kučera.