Podle obžaloby v rozmezí let 2002 až 2005 v rozvadovských nočních klubech Cohiba, Royal a Hamilton měli organizovat zločinné spolčení spojené s prostitucí. V červenci je očekáván rozsudek. V srpnu má padnout rozsudek také v Táboře v kauze údajně podvodných severočeských konkurzů zvaných kauza Berka.

Obě kauzy spolu souvisí skrze Daniela Thonata, konkurzního správce obviněného v kauze Berka. Ten měl zločinnému spolčení v Rozvadově zajišťovat právní služby. Podle Thonata se ale nejednalo o nic jiného, než o půjčku pro podnikatele Petra Kubra.

Někteří právníci se domnívají, že ke kauze rozvadovských nočních klubů by nedošlo, nebýt kauzy Berka. Rozvadovské vyšetřování mohlo být zahájeno proto, aby byl psychicky zlomen Thonat, jako jeden z klíčových obžalovaných v kauze Berka.

Thonat byl kvůli kauze konkurzů rok ve vazbě. Po propuštění na svobodu byl obviněn z aktivit kolem nočních podniků. Několik lidí bylo vzato do vazby. Thonat z obavy, že by mohl opět skončit ve vyšetřovací vazbě, začal v březnu 2005 spolupracovat s policií. V roce 2008 uvedl před soudem v Táboře při projednávání kauzy Berka, i v Tachově v případě rozvadovské kauzy, že vypovídal pod policejním nátlakem nepravdu.

Čas rozsudku

Podle tachovské předsedkyně senátu Michaely Řezníčkové proběhne jedno z posledních jednání soudu 23. června, 15. července by měly proběhnout závěrečné řeči a do konce července by zazněl rozsudek.

Uvedla, že v případě uznání viny u Thonata v Táboře a po uznání viny v Tachově, se situace bude komplikovat. Odvolání proti rozsudku tachovského soudu by mohlo oddálit vynesení rozsudku v kauze Berka asi o půl roku, do vyřízení Thonatova odvolání proti tachovskému rozsudku. Táborský soud by potom vynesl u Thonata souhrnný trest, pokud by byl v kauze Berka Thonat uznán v něčem vinným.

Zločinné spolčení

Právníci obeznámení s kauzou Berka si myslí, že nejsou důkazy o zločinném spolčení. Mohlo by to vést k osvobození několika obžalovaných. Nehrozí něco podobného v kauze rozvadovských nočních podniků?

Podle soudkyně Řezníčkové to nehrozí. Současná důkazní situace je podobná tomu, co bylo uvedeno na počátku procesu v obžalobě: „O zločinném spolčení jsou výpovědi obžalovaných a svědků, jeden ze svědků Prchal, který ještě bude vypovídat, popisoval strukturu zločinného spolčení, jsou i záznamy telekomunikace.“ Nejsou v nich ale odposlechy svědčící proti osobám obviněným z vedení zločinného spolčení, podotkla Řezníčková.

Ztratili svědky

Přesto rozhodování tachovského soudu nebude bez problémů. Policisté provedli několik výslechů jako neodkladné úkony, tedy bez přítomnosti obhájce. Jenže ty jsou přípustné jen tehdy, když je člověk ve vážném zdravotním stavu a hrozí, že zemře. „Senát dospěl k závěru, že nejde o neodkladné a neopakovatelné úkony,“ uvedla Řezníčková a dodala: „Díky tomu jsme ztratili tři svědky.“ Další dva svědci obžaloby nejsou k nalezení.

V případu figurují jako svědci i tachovští bratři Jiří a Ladislav Kirschnerovi. Patřil jim klub Redhurt, později přejmenovaný na Cohiba. Měli být vydíráni majitelem bezpečnostní agentury a bývalým velitelem severočeské zásahové jednotky Ladislavem Baumrukem.

Ten měl bratry nutit, aby Cohibu prodali. Tak zněla obžaloba. Bratři Kirschnerovi před soudem svou výpověď změnili. Uvedli, že původně vypovídali podle přání policie. Nešlo o nátlak. Jen byli přesvědčováni, aby objekt prodali. Chtěli zvýšit cenu Cohiby a začali z dohodnutého prodeje couvat.

Řezničková k tomu uvedla: „Dokazování není postaveno výlučně na výpovědích Thonata a Kirschnerů, ale jsou i jiné důkazy.“ Přesto, nenaznačuje to, že Baumruk nic neprovedl? Soudkyně Řezníčková uvádí: „Kromě vydírání Kirschnerovců je Baumrukovi kladeno za vinu, že uvedl Brdlíka do prostředí Rozvadova. Byl jedním z článků na začátku zločinného spolčení.“

Podle soudkyně měl Baumruk ochranou nočních podniků také kořistit z prostituce.

V kauze Berka při jednání soudce Jiří Berka a Vladislav Větrovec uvedli, že byli ve vazbě navštěvováni vyšetřovateli nezákonně bez jejich obhájců. Výpovědi vyšetřovatelů to potvrdily.

Podobná situace měla být i v rozvadovské kauze. Podle Řezníčkové policisté před soudem připustili, že navštívili některé obžalované opakovaně bez obhájců ve vazbě, ale v souvislosti s jinou trestnou činností, nešlo o oficiální výslechy.