Desítky kosmetických přípravků s výtažky z orchidejí a aloe z Jižní Korey, zabavené šupiny chráněné ryby arapaimy velké nebo nelegální obchody s tygry. To jsou nejznámější případy, s nimiž se potýkali v loňském roce pracovníci České inspekce životního prostředí (ČIŽP). V rozkrývání výnosného byznysu s ohroženými druhy rostlin a živočichů jim pomáhají také inspektoři v krajském Ústí. Ti mají na starost vedle Ústeckého také Karlovarský kraj.

V ČR vloni zabavili pracovníci ČIŽP celkem 163 živých ohrožených živočichů a rostlin a 2 045 výrobků. Spojitost se severozápadem Čech se pak týká hlavně případů z pražského letiště nebo vietnamských tržnic.

„V minulosti jsme měli záchyt korálů, letos evidujeme případ ohroženého zvířete nalezeného při kontrole na letišti v Karlových Varech,“ uvedl pověřený ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí Jaroslav Hájek.

Nejznámějším loňským případem bylo rozkrytí organizované skupiny zabývající se zabíjením tygrů a výrobou tygřích produktů na severu Čech. „Provedli jsme sedm domovních prohlídek, tři prohlídky nebytových prostor, včetně dvou stánků v areálu pražské tržnice SAPA. Medializovaný případ je nyní u soudu,“ připomněl ředitel ČIŽP Erik Geuss.

Grafika

Právě tygr se stává hojně vyhledávaným produktem, který přes české území putuje. Podle mýtů asijské medicíny totiž mají jednotlivé části tygra léčivé účinky. „Jde o systematickou činnost organizovaných skupin. Jak říkal jeden z lidí, který vozil zvířata do Vietnamu: Stačí tři tygři a je zabezpečena celá rodina,“ zmínil Geuss. Na jednom tygrovi se tak dají vydělat až miliony korun.

Česko je centrem

Proč si pašeráci vybírají právě Česko, je podle Geusse zřejmé. Kromě dobré polohy ve středu Evropy jsou Češi podle něj rovněž národem chovatelů zvířat.

„Tygr musí být čipován. Pokud se jich ale narodí pět a majitel očipuje jen dva, velmi špatně se to odhaluje. Ve vietnamských tržištích se pak kosti a maso melou. Nálev z vaření a vyváření tygra obchodníci většinou ukrývají do lahví. Takto koncentrovaně jako u nás to jinde v Evropě není,“ doplnil Geuss. Vedle zvířat a rostlin se ČIŽP zaměřuje také na kontroly podniků.

V severozápadních Čechách provedli inspektoři vloni 1 564 kontrol a uložili 171 pravomocných pokut. „Celková částka pokut uložených Oblastním inspektorátem ČIŽP v Ústí přesáhla 6,3 milionu korun,“ přiblížila mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová. Sankce v severozápadních Čechách padaly především za nedodržování zákona o odpadech či ilegální odběry povrchových vod.

Nejvyšší pokutu 400 tisíc korun dostala soukromá společnost, která prováděla pro obec Boleboř úpravy a údržby místních komunikací v Orasíně na Chomutovsku. Využívala však při tom odpady. „V letech 2016 a 2017 nelegálně upravila celkem 15 kilometrů místních komunikací v Orasíně a okolí a použila k tomu struskové kamenivo z lomu Kalek, a porušila tak zákon o odpadech,“ dodal Jaroslav Hájek.