Ukrajincům chybí očkování. Lékař vysvětlil, o jaké možné riziko pro Čechy jde

Válečný konflikt na Ukrajině znamená pro země EU významnou zdravotnickou zátěž. Ukázalo se totiž, že uprchlíci z Ukrajiny nemají dostatečnou proočkovanost. Jaká očkování jim nejčastěji chybějí a která onemocnění mohou u nás v důsledku uprchlické krize vypuknout? 
Nejčastěji jim chybí základní očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, spolu s očkováním proti žloutence B, záškrtu, tetanu, černému kašli a tuberkulóze. Vzhledem k velice snadnému přenosu a vysokému reprodukčnímu číslu původce je největší obava ze spalniček, ale také černého kašle, případně tuberkulózy. Mezi uprchlíky se začínají také objevovat případy výskytu žloutenky A, proti které existuje očkovací látka, ale ani na Ukrajině, ani v ČR se v rámci plošného očkování dětí rutinně nepoužívá.  
 
Mají mít Češi obavy? Jak se situace řeší? 
Vzhledem k vysoké úrovni naší zdravotní péče a její dostupnosti také pro uprchlíky z Ukrajiny není pro přehnané obavy z šíření nemocí důvod. Zatím se to nepotvrdilo ani u covidu-19, ani u tuberkulózy. Místa hromadného ubytování jsou pod kontrolou odborníků z krajských hygienických stanic, kteří jsou schopni v případě odhalení výskytu infekčního onemocnění mezi uprchlíky nebo počínající epidemie účinně zasáhnout a zabránit dalšímu šíření.

Do školy nemohou, práci nenajdou. Mladí Ukrajinci se ocitli ve složité situaci

Bude probíhat intenzivnější očkování?
Ano, dalším opatřením je právě postupné doočkování dětí, ale i dospělých na rozsah vakcinace odpovídající našim očkovacím kalendářům. V případě potíží a podezření z infekčního onemocnění je také možnost vyšetření uprchlíků v tzv. UA Pointech, které jsou již zřízeny u řady nemocnic. 

Praktičtí lékaři pro děti a dorost ale hlásí, že nemají dostatečnou kapacitu primární péče pro aktuální výzvy. Je to velký problém? A jaké byste viděl řešení?
Řešením je vznik UA Pointů v rámci nemocnic, včetně využití očkovacích center, kde je možné děti doočkovat. S nedostatečnou kapacitou se potýkají například školy, přesto věřím, že praktičtí lékaři s podporou ostatních zdravotnických zařízení nakonec situaci zvládnou.

Vše komplikuje fakt, že veřejný prostor je zaplněn hoaxy o škodlivosti očkování. Čím si vysvětlujete velmi silnou antivakcinační náladu Čechů?
Je otázkou, kolik tzv. antivakcinátorů tady skutečně máme. Je jich jasná menšina. O co jich je méně, o to více se snaží zviditelnit. Proto bych nemluvil o tom, že Češi mají velmi silnou antivakcinační náladu. Naopak většina zodpovědných lidí nechává očkovat nejen sebe, ale také své děti. Tito lidé si zaslouží naši pozornost, ne dezinformátoři. Těm často vůbec nejde o očkování nebo neočkování, ale o zviditelnění a léčení vlastních frustrací.

Nespokojenost panuje hlavně okolo nových technologií mRNA. Koluje o nich řada nepravd. Jak fungují a proč jsou zrovna ony na mušce tzv. odmítačů?
O tom, jak fungují mRNA vakcíny, je k dispozici celá řada i laicky napsaných zdrojů a není třeba je neustále opakovat. Jde o třetí, nejmodernější generaci vakcín, kterých bylo jen v ČR za 14 měsíců aplikováno více než 17 milionů dávek a celosvětově neuvěřitelných více než 630 milionů dávek. Důvodem pozornosti dezinformátorů je snadnost zpochybňování něčeho, co je nové a nepříliš známé.

Očkování je opředeno mnoha mýty. Například tím, že způsobí chorobu, proti níž má chránit. Může se to opravdu stát?
Nemůže, z podstaty očkování to není možné. Vakcíny neobsahují živé původce v jejich plné síle, oslabeného původce bez možnosti množení a vyvolání nemoci obsahuje jen minimum vakcín, jako jsou například očkovací látky proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím či planým neštovicím. Většina vakcín, včetně vakcín proti covidu-19, obsahuje jen vybrané struktury viru neboli tzv. antigeny, které samy o sobě vyvolat nemoc nemohou. Aby vznikla nemoc, musí být přítomen nejenom virus, ale musí mít také schopnost se množit. Teprve po dostatečném namnožení v těle se začnou projevovat příznaky nemoci.

Nedochází tedy v České republice v souvislosti s mýty k poklesu proočkovanosti?
Podle dat od zdravotních pojišťoven, ale i dat z administrativních kontrol očkování k žádnému poklesu u dětských očkování nedochází. Mírný pokles byl zaznamenán např. u očkování dospělých proti pneumokokovým onemocněním nebo proti tetanu, ale to je ovlivněno spíše omezením počtu preventivních prohlídek u lékařů v souvislosti s pandemií covidu-19 a distanční péčí o pacienty. Věřím, že to je jen přechodný stav, který se zase zlepší tím, jak se návštěvy lékařů vrátí k normálu.

Jaké si lze vzít poučení z dosavadního průběhu pandemie a jak zvrátit negativní trendy v proočkovanosti?
Důležité je mít respekt z infekčních nemocí, nepodceňovat viry, ale i bakterie, které mohou způsobit závažné stavy. Nejde o zveličování nemocí, ale nelze bagatelizovat žádný respirační virus. Čím více se bude v populaci šířit, tím větší prostor pro změny a mutace mu poskytujeme. Proto musíme hledat účinné překážky pro jeho šíření, jako jsou právě očkování či nošení respirátorů. Musíme samozřejmě pokračovat ve vývoji dalších účinných léků na covid-19, ale také pokračovat ve vývoji očkovacích látek. V ČR postrádám také větší množství studií analyzujících dopady pandemie a účinnost různých opatření.  

Jaké změny můžeme čekat ve fungování zdravotní péče v případě další vlny epidemie?
Nelze očekávat, že někdo najednou zavede zásadní změny ve fungování zdravotní péče. Další vlna přijde na podzim, což je za chvíli. Co se musí změnit, je posílení orgánů ochrany veřejného zdraví lékařskými odborníky. Jejich nedocenění v minulosti, kdy i přesto, že to byli lékaři, nebyli jako lékaři oceňování. A proto zkrátka odešli. A nyní pochopitelně chybějí. Proto samotná reforma struktury hygienické služby nestačí.

A co tedy konkrétně můžeme udělat?
Základem je dostatek lékařů i v tomto segmentu zdravotní péče. Ke změně musí také dojít v systému monitorování běžného výskytu infekčních nemocí v podobě robustního a funkčního systému tzv. epidemiologické bdělosti. Ten umožní včas zachytit nástup epidemie a její uhašení dříve, než se naplno rozjede. Konečně národní institut pro kontrolu nemocí nemůže být pouze virtuální, ale musí být profesionálně přebudovaný. Kontrolu epidemií nebo pandemií musí mít v rukou odborníci, nikoli politici. 

Ani letos jsme nezaznamenali tradiční evergreen v podobě epidemie chřipky. Proti té se nechá každoročně očkovat jen okolo sedmi až osmi procent Čechů, proč tomu tak je?
Je to mentalitou nás všech. Na prevenci moc nevěříme, chřipky se nebojíme. Moc spoléháme na kvalitní zdravotní péči, zázračné léky a vše řešíme, až když to nastane. U zdravotně handicapovaných osob je často pak již pozdě.

Zabili jí otce, po dlouhé době se shledala s dědou. Pomohl i Zelenskyj

S jarními měsíci začíná opět hrozba klíštové encefalitidy. V České republice je hlášen nejvyšší počet onemocnění klíšťovou encefalitidou ze všech zemí EU, proočkovanost je však ze všech endemických zemí nejnižší. V roce 2020 byla proočkovanost proti klíšťové encefalitidě pouze třiatřicet procent. Proč máme oproti Rakousku, kde je asi osmdesátiprocentní proočkovanost, naočkovanou pouze třetinu populace?
Jsou to podobné důvody jako u jiných onemocnění, kterým lze předcházet očkováním a které jsem již uvedl. Spoléháme na léčbu, která je zrovna v případě této nemoci nulová. Přitom účinnost očkování prověřená právě v Rakousku na milionech očkovaných lidí je devadesát devět procent. Rakousko bylo také první zemí, kde tuto vakcínu sami vyvinuli. Proto zde mohla svoji pozitivní roli sehrát i národní hrdost a víra v kvalitu rakouské vakcíny.

V Čechách se vakcíny nevyrábějí?
Vývoj vakcín v ČR se zastavil, ztratili jsme ho. Proto se musíme spoléhat pouze na zahraniční očkovací látky. A nevěřit zavádějícím informacím, že očkování je jenom byznys a nic víc. Na lécích také firmy bohatnou, přesto jsme rádi, že je máme a můžeme se jimi v případě nemoci léčit. Ale u prevence nám to nestačí. 

Kdy je vhodné se proti klíšťové encefalitidě očkovat?
Je to možné kdykoli v průběhu roku. Nejvíce z očkování získáme, pokud stihneme první dvě dávky před začátkem sezony této nemoci. Sezona začíná vždy, když se po zimě probudí klíšťata a začnou být aktivní. Venkovní teplota musí být alespoň sedm stupňů Celsia a více, ideálně po několik dní. Sezona poslední dobou začíná stále dříve a dříve, z časti již na přelomu března a dubna, a trvá delší a delší dobu. Někdy až do listopadu.
 
Řada Čechů již má zamluvené letní dovolené. Jaká zdravotní rizika cestovatelům hrozí a kde se mohou nechat naočkovat? 
Samozřejmě záleží, kam člověk cestuje a jaká je situace ve výskytu infekcí v dané zemi. Nicméně je možné se na cestu zodpovědně vybavit. Vlastní lékárničkou, bezpečným chováním v zahraničí, kam spadá například obezřetnost vůči vodě, jídlu, komárům, pohlavně přenosným onemocněním, a samozřejmě správným očkováním, například proti žluté zimnici, břišnímu tyfu, žloutenkám, choleře nebo meningokokovým onemocněním. Ale i prevencí malárie a podobně. Nechat se očkovat před cestou je možné u praktického lékaře, ale lépe v centrech cestovní medicíny, očkovacích centrech infekčních oddělení nemocnic nebo zdravotních ústavů.