Výhody

1. Očkování zabrání těžkému průběhu onemocnění
Očkování přiměje imunitní systém, aby vytvořil protilátky proti viru. Tyto protilátky pak organismus chrání, pokud se s infekcí seká. Jeho základním úkolem je zabránit propuknutí závažné formy onemocnění, které může skončit smrtí nebo trvalými následky.

2. Očkovaný přenáší menší virovou nálož
I očkovaný člověk může vir přenášet. Okolí je ale méně nebezpečný. „Pokud jste naočkovaní, máte menší dávku viru. A také doba, kdy vylučujete virus a jste infekční, je kratší. Tyto dva faktory přispívají k tomu, že očkovaní lidé se sice mohou infikovat, ale s menší pravděpodobností nakazí někoho dalšího,“ říká viroložka Ruth Tachezi.

Otevřená restaurace v Teplicích.
Ministerstvo vydalo kvůli covidu doporučení na Vánoce. Obsahuje 11 bodů

3. Mohlo by pomoci nemoc úplně vymýtit?
O tom, že covid s námi už zůstane slyšíme z mnoha stran. Jak moc ale nebezpečný bude, můžeme zatím odhadovat. Jisté je, že nemoci, proti kterým se našlo očkování, se podařilo zkrotit. Nebo úplně vymýtit, jako to bylo v případě pravých neštovic, odborně nazývané Variola a méně známý mor skotu. Další vymýcení (tzv. eredikace) globálně probíhají. Díky očkování by se lidstvo mohlo zbavit například černého kašle, dětské obrny.

Nevýhody

1. Nezabrání nákaze zcela
I očkovaní lidé se mohou nakazit. Účinnost závisí především na jejich zdravotním stavu. „Nejméně účinné může být očkování u lidí se závažnými poruchami imunity, To platí podobně i pro ostatní očkovací látky,“ poznamenává lékař Daniel Dražan, člen České vakcinologické společnosti. Do této kategorie patří zejména onkologičtí pacienti, či trpící autoimunitními onemocnění.

2. Může vyvolat vedlejší účinky
Jako každé očkování je i očkování proti covid-19 zásahem do organismu a může vyvolat i nežádoucí reakci. Ke konci listopadu podali očkovaní Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv 9379 hlášení o nežádoucích účincích. Nejčastěji se jedná o třesavku, zimnici, únavu, slabost nebo otok v místě vakcinace. Celkový počet úmrtí, která byla nahlášena jako důsledek podezření na nežádoucí účinek vakcín proti covid-19, je 129.

3. Nevydrží napořád
Odolnost organismu vůči vakcíně významně klesá po čtyřech až šesti měsících od druhé dávky a třetí dávka je nevyhnutelná. O podobě konečného očkovacího schématu zatím vědci jasno nemají.  Účinnost očkování také výrazně ovlivňuje varianta viru, kterou se člověk nakazí. Méně účinné jsou proti variantě Delta a čím dál častěji se spekuluje o jejich odolnosti vůči variantě Omikron, protože byly vyvíjeny ještě před nástupem těchto mutací.

„Je zřejmé, že imunitní ochrana proti variantě Omikron bude rychle klesat i po třetí dávce současné vakcíny. Je nutné co nejrychleji připravit vakcínu specifickou proti variantě Omikron,“ domnívá se biochemik Zdeněk Hel.

Koronavirus v obcích během podzimní vlny.
PŘEHLEDNĚ: Podzimní vlna se přelila ČR. Covid se během ní vyhnul jen 106 obcím

Jak je to s očkováním a platností certifikátu.Jak je to s očkováním a platností certifikátu.Zdroj: MZČR4. Není účinnější než prodělání nemoci
Ještě před několika měsíci většina expertů soudila, že imunita získaná očkování je lepší, než získaní proděláním nemoci. Podle vědeckých pozorování v tuzemsku, zahraničí a izraelské studie je to ale nejspíš naopak. „Zdá se, že odolnost proti reinfekci vydrží déle u těch, kteří onemocnění prodělali, než u těch, co dostali dvě dávky vakcíny,“ popisuje imunolog Václav Hořejší.

Zdaleka nejlepší imunitu mají ti, kteří onemocnění prodělali a pak se nechali naočkovat. Nebo naopak, očkovaní, kteří poté nemoci prodělali. „Říká se tomu hybridní imunita,“ doplňuje imunolog.  Václav Hořejší ale odmítá a důrazně varuje před tím, že by alternativou očkování mělo být promoření. Riziko úmrtí nebo vážných následků je příliš vysoké. „Řešením je zjevně třídávkové schéma očkování a do budoucna možná pravidelné přeočkování,“ doplňuje Hořejší.