Chceme mít v metropoli a okolí přes tisíc lůžek pro lidi s Alzheimerem

Alzheimer Home je nestátní neziskovou organizací, která je poskytovatelem sociálních služeb a zdravotnickým zařízením. Počet lůžek, která tato organizace nemocným nabízí, se na konci prvního čtvrtletí letošního roku podaří zvýšit z 220 na téměř trojnásobek a další zařízení se připravují. Míst specializovaných na tuto péči je totiž podle generální ředitelky Penta Hospitals CZ Barbory Vaculíkové stále velký nedostatek a vyžadují vysoké investice.

Test odborníků z Brna pomáhá odhalit Alzheimera. Už našel desítky nemocných

Cílem firmy je podle ní mít brzy přes tisícovku lůžek v Praze a okolí a zamířit s Alzheimer Home do dalších regionů. Výhodou je možnost propojení s nemocnicemi, které společnost také provozuje.

Jak po necelých dvou letech hodnotíte vstup do Alzheimer Home?
Od začátku jsme věděli, do čeho jdeme a že sociální lůžka mají kvůli jejich nedostatku a demografickému vývoji velký smysl. Jsme však stále na začátku. Spolu se zakladatelem a otcem myšlenky Alzheimer Home, lékařem Borisem Šťastným v současnosti provozujeme šest center s lůžkovou kapacitou téměř 500 míst, což je více než dvojnásobek stavu, než když jsme podíl 70 procent v Alzheimer Home kupovali. Poslední centrum jsme otevřeli letos v lednu v naší nemocnici v Ostrově nad Ohří a touto cestou chceme jít i v budoucnu.

Znamená to umisťování Alzheimer Home center i do dalších vašich nemocnic?
Ano. Těsně před otevřením je nyní oddělení Alzheimer Home v naší Psychiatrické nemocnici v Písku, čímž počáteční kapacitu našich zařízení téměř ztrojnásobíme. Právě úzké propojení zdravotních a sociálních služeb pod jednou střechou nám dává velký smysl. V regionech, kde nemocnice nemáme, jdeme jinou cestou. Hledáme vhodná místa a objekty, které pak, ať už cestou pronájmu, partnerství nebo vlastnického vstupu, získáme a budujeme z nich samostatná centra. Díváme se přitom i na to, zda jsou v objektu nebo jeho okolí příbuzné sociální nebo zdravotní služby, které by se vzájemně doplňovaly. Například v pražských Kunraticích provozujeme zařízení ve stejném objektu, kde se nacházejí lékařské ordinace, v Libni zase fungujeme vedle oddělení odlehčovací služby, kterou provozuje městská část Praha 8. Takovéto synergie jsou pro klienty velmi důležité.

Jaká je vlastně obsazenost vašich domovů?
Všude kromě Ostrova máme plno. Nicméně ten jsme otevřeli před pár dny a i tam se více než 40 lůžek rychle zaplňuje. Poptávka je opravdu veliká. Je potřeba si uvědomit, že počet lidí s alzheimerem nebo jinými typy demence se od roku 1990 více než zdvojnásobil na současných zhruba 170 tisíc.

Kam půjdou peníze na léčení? Rozhodovat budou jen zdraví

Tolik lůžek by celá země potřebovala?
To ne, samozřejmě je velká část lidí v péči rodiny. Nicméně celkový počet neuspokojených žádostí o umístění v některém ze specializovaných zařízení významně převyšuje ty úspěšné. Konkrétně v roce 2018 fungovalo v Česku 341 domovů se zvláštním režimem pro pacienty s demencemi s 20 075 lůžky a vedle toho bylo 24 198 neuspokojených žádostí o umístění v nich kvůli naplnění kapacity. Snažíme se proto zároveň jít naproti i pacientům, kteří ještě mohou být v domácím prostředí, a nabízíme jim domácí zdravotní péči a pečovatelskou službu

Pobyt v podobném typu zařízení asi není úplně levná záležitost.
To je pravda, je ale potřeba si uvědomit náklady, které kvalitní pobytová služba vyžaduje. Pro nestátního poskytovatele, jako jsme my, samozřejmě do ekonomiky vstupují nejvíce investice na výstavbu nebo rekonstrukci potřebných prostor. Musí totiž splňovat specifické požadavky na poskytovanou péči a tolik důležité bezpečí klientů a samozřejmě odpovídající vybavení. Pak jsou to nájemné a provozní náklady, jejichž velkou část tvoří zejména stále rostoucí mzdy specializovaného personálu, skokově se zvyšující ceny energií, ale třeba také náklady na stravu pro klienty. Přitom příspěvky na péči od státu zůstávají dlouhá léta stále stejné. Pokud cenu za služby v pobytovém zařízení srovnáme s náklady na péči o klienta rodinou v domácím prostředí, je to samozřejmě více, ale v případě umístění u nás si klient nebo jeho blízcí připlácejí také za vysoce kvalitní a nepřetržitou zdravotní péči. Tu lze v domácím prostředí jen velmi těžko zajistit a bez ní se nemocný neobejde. Rodina tak má jistotu, že je o jejich nejbližší dobře a kvalitně postaráno a že jsou v bezpečí.

Z čeho je péče hrazena? Pochybuji, že by na to klientům stačil běžný důchod.
Péče o klienta je hrazena z více zdrojů. Část peněz přichází ze sociálního systému v podobě již zmiňovaného příspěvku na péči, část od zdravotních pojišťoven a zbytek od klienta a často i jeho rodiny. Vždy se také snažíme být v kontaktu s krajskou i místní samosprávou. Ta by měla mít zájem, aby bylo o její občany kvalitně postaráno v místě jejich trvalého bydliště. Má možnost pobyt klientů částečně dotovat, a snížit tak výdaje, které jdou z jejich kapsy.

A to se někde děje?
V některých krajích jsou nestátní poskytovatelé podporováni srovnatelně s těmi veřejnými, ale například v Praze tomu tak zdaleka není. Tady dotace směřují vesměs do zařízení, která město nebo městské části samy provozují. Na umístění v nich se ale právě kvůli dotované ceně často čeká i roky. Přitom naše náklady jsou mnohdy významně nižší než náklady domovů provozovaných veřejným sektorem.

Do domova důchodců ani náhodou. Lidé raději dožijí doma, naznačuje průzkum

Co tedy u vás klienti za své peníze získají?
Předně bych chtěla říci, že o umístění klienta do takto specializovaného zařízení rozhoduje ve většině případů rodina po dohodě s ošetřujícím lékařem klienta. Klient v první řadě získá jistotu kvalitní péče v moderním a bezpečném prostředí. Pro rodinné příslušníky je důležité vědomí, že když už není možné mít své blízké doma, tak je o ně opravdu dobře a nepřetržitě postaráno. Jako jedni z mála v Česku nabízíme ucelené propojení zdravotních a sociálních služeb pod jednou střechou. Například disponujeme unikátním sdílením a vyhodnocováním zdravotních informací. Řadu zdravotních služeb tak umíme poskytnout přímo v našich domovech bez toho, aby klienti museli být převáženi do jiného zdravotnického zařízení, což je zbytečně zatěžuje. Právě použití špičkového zdravotnického vybavení a nejmodernějších technologií a postupů je spolu s nepřetržitou dostupností praktických lékařů i specialistů pro personál i klienty tím, co nás odlišuje od ostatních podobných zařízení. Vedle toho, že jsou klienti pod neustálým dohledem, dbáme stále o jejich zdravotní stav a dopomáháme jim s hygienou a podáním stravy.

V péči se dnes hodně dbá i na bohaté naplnění volného času tak, aby zmírňoval následky nemoci. Zaměřujete se i na to?
Jistě, je tu ještě druhá stránka, kterou jsou procedury a terapie. Ty mají za cíl průběh degenerativních onemocnění zmírnit nebo zpomalit. Všechny naše domovy nabízejí různé typy aktivizačních a rehabilitačních cvičení, tréninky paměti, ale například také taneční, hudební a umělecké aktivity. Klienti a jejich rodiny mají k dispozici terapeutické zahrady, restaurace a kavárny.

V čem vidíte hlavní problém v péči o lidi s alzheimerem?
Vedle nedostatku míst ve specializovaných zařízeních je to absence včasného odhalení nemoci a nedostatek informací. Na Alzheimerovu chorobu sice neexistuje lék, ale při včasné diagnóze se dají její příznaky a projevy mírnit. K tomu chceme přispět nejen výchovou a spoluprací s praktickými lékaři, kteří mají nejblíže k odhalení příznaků nemoci, ale i vybudováním sítě poraden, které by rodinným příslušníkům pomohly situaci po praktické, ale i psychické stránce zvládnout. S tím, jak naše populace stárne, bude nemocných s touto diagnózou přibývat a měli bychom na to být připraveni. S velkou pravděpodobností se s touto nemocí potká ve svém okolí každý z nás, a proto chceme, aby tito lidé, až už se o ně nebude moci rodina postarat doma, žili v důstojném a příjemném prostředí.

Paní Eleonora slaví sto let a chodí do tanečních

Penta Hospitals CZ je členem skupiny Penta Investments, která je majitelem společnosti VLM, vydávající Pražský deník.