Postavíme místo toho pivovar nebo dílnu na montování sekaček? I takové nápady byly v Duchcově na Teplicku ve hře s budovou bývalého nádraží, která je už roky zchátralá a nefunguje. Brzy půjde k zemi, s demolicí městu pomůže stát.

Duchcov koupil nádraží za 340 tisíc korun v roce 2012 od Správy železniční dopravní cesty. Budova byla značně poškozená, během tří měsíců se propadly i střechy. „S odstupem času vnímám nákup jako ukvapený krok zastupitelstva. Hned na nás vtrhli památkáři a stavební úřad, museli jsme budovu zabezpečit a oplotit. Kupci oproti plánům žádní nebyli, a nám tak budova zůstala jako Černý Petr,“ zmiňuje starosta Duchcova Zbyněk Šimbera.

Litoměřická fotografka Magdalena Černá s fotografem Vincentem Schrickem (vlevo) a předsedou ALEi v Armentières Xavierem Torrezem (vpravo) chvíli před zahájením výstavy.
Litoměřice těží z partnerství měst

O jednu ze svých vad na kráse se teď radnice postará ve spolupráci se státem. Duchcov se totiž zařadil mezi desítky dalších měst v Česku, kterým ministerstvo pro místní rozvoj přikleplo dotaci dohromady 113 milionů korun na demolici starých budov v sociálně vyloučených lokalitách.

Demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách v Ústeckém krajiZdroj: Deník

V Ústeckém kraji vybrali ministerští úředníci celkem osm projektů v celkové hodnotě 37,2 milionu korun. Vedle okresních měst jako Most a Chomutov uspěla i ta menší. Například ve Štětí dojde k demolici bývalé ubytovny v centru města. V době rozvoje papírenského průmyslu v ní bydleli zaměstnanci, kapacitu měla 60 bytů. Od roku 2000 je zcela opuštěná. „Ve chvíli, kdy byl jasný majitel, jsme objekt vykoupili. Byl ve strašném stavu, lezly nám tam podivné existence a hrozilo, že se někomu něco stane,“ vysvětluje starosta Štětí Tomáš Ryšánek.

Další ubytovna zmizí ve Varnsdorfu. „Byly tady podnikatelské záměry na využití, ale ze všeho sešlo,“ potvrzuje starosta Varnsdorfu Stanislav Horáček. Podobně tomu je i v obci Bečov na Mostecku. „Zdemolujeme dlouhodobě vybydlený dům, který nám hyzdí střed obce. Připravujeme výběrové řízení na dodavatele a do konce roku dům zdemolujeme,“ uvádí starostka Bečova Jitka Sadovská.

Při úniku fenolu v děčínské chemičce Chemotex se zranilo téměř dvacet lidí.
Druhá oběť úniku fenolu v Děčíně je z Litoměřicka

Ve Výsluní na Chomutovsku zase půjde k zemi bývalé školicí centrum Českých drah. „V 90. letech převedly zanedbaný blok budov na obec a ta ho za ceny stavebních parcel, asi za 60 korun za metr, prodala,“ říká starostka Výsluní Dagmar Čadílková. Obec doufala, že noví majitelé domy opraví. „Nepodařilo se a všechno tak dál chátralo. Jedna z budov však byla natolik zdevastovaná, že kusy zdiva vypadávaly na ulici. Majitele nemohl stavební úřad dohnat k zodpovědnosti, a tak jsme od něj tento konkrétní dům za 5000 korun koupili,“ popisuje starostka.

Naopak nevyužít státní peníze se rozhodli zastupitelé v Ústí nad Labem. Město přitom loni za 400 tisíc korun koupilo zchátralé činžáky v ulici Na Nivách, které chce srovnat se zemí.

Okresní soud v Litoměřicích, ilustrační foto.
Násilník z Roudnice dostal pět let vězení

Překážkou pro podání žádosti bylo podle vedení radnice to, že by pozemky po domech musely zůstat dalších 10 let zelenou plochou. „Pokud je demolice nezbytná, mělo by mít město alespoň základní představu o dalším využití pozemků a budoucích nákladech. Jedině tak lze posoudit, zda jsou dotace vhodné, či ne,“ říká architekt a ústecký zastupitel Jan Hrouda.

Nejzajímavější vývoj města vidím v Klášterci. Teplice mě zklamaly, říká architekt z Ústí

Během své praxe zpracoval 30 až 40 územních plánů měst a obcí. Architekt Vladimír Charvát, který pracuje na odboru investic a územního plánování na ústeckém magistrátu, si zamiloval průmyslová města. Mezi jeho nejoblíbenější na severu Čech patří Klášterec nad Ohří.

Architekt Vladimír Charvát z ústeckého magistrátuZdroj: Deník/Kristián Šujan

Které z měst vám nejvíce přirostlo k srdci z architektonického hlediska?
To je těžké říci, když jsem fanda Ústí nad Labem. Ale pravda je, že každé z nich má něco. Co se týče éry po roce 1989, vidím jako nejzajímavější vývoj středně velkých měst, jako jsou Kadaň a Klášterec nad Ohří, takže mým favoritem je v současné době právě Klášterec. Chomutov se hodně pozvedl díky jádru a investicím, takže vypadá jako regionální centrum.

Co říkáte na Most?
Má obrovský potenciál pro další rozvoj, což jsem si nikdy nemyslel. Vždy jsem měl ambivalentní vztah k novému Mostu, protože si ještě pamatuji starý před zbouráním. Jako školák jsem tam byl na exkurzi a asi 14 dní poté ho zbourali. Před dvěma lety jsem se vrátil k územnímu plánu Mostu a připravili jsme tam určité nové možnosti. Překvapilo mě, jak velkoryse je to město založené a že se dá stavět i na struktuře, která je převážně z panelových sídlišť.

Labská cyklostezka ve Velkých Žernosekách.
Kraj navštívilo více turistů. Žasnou i nad krásami Děčínska

A co nedaleký Litvínov?
Musím říct, že jde dolů, chátrá a není tam vidět žádný progresivní postup. To, co tam bylo před 25 lety, tam najdete i dnes. Samozřejmě to neznamená, že se nedějí posuny v dopravní a technické infrastruktuře.

Jak vnímáte města Teplice, Bílina a Děčín?
Teplice mě za posledních 25 let svého vývoje velmi zklamaly, jsou stále takové ošuntělé. Ústí toho se sebou ale také mnoho neudělalo, tedy mimo přestavby centra. Děčín se teď snaží, připravuje různé velké projekty a revitalizace, ale zatím to není vidět. Kromě toho se stejně jako Ústí nad Labem vylidňuje a není vidět ten tah, který je zatím v přípravách. Bílina prokoukla, ale nejde o žádný zásadní obrat. Je to způsobeno hlavně tím, že doly jsou tam v přímém kontaktu s městem, které zkrátka nemá možnost ústupu nebo odbočení.

FK Litoměřicko - TJ Štěchovice
Bania po vážném zranění: Naše hřiště je bezpečné