Nenajdete tu prosluněné pláže jako v Saint Tropez ani mondénní svět pařížských bulvárů, ale zato objevíte poklidné přírodní scenerie, pozoruhodnou architekturu, skvělé víno a u švýcarských hranic můžete navštívit málo známou recesistickou republiku jménem Saugeais.

Franche Comté, aneb „jiná" Francie

Pestrá historie Franche Comté je, podobně jako například u sousedního Alsaska-Lotrinska, ovlivněna tím, že se nachází v pohraničním pásmu a sousedí s Německem a Švýcarskem. Kraji dlouho vládli Burgunďané, území bylo načas i součástí Německé říše, teprve až Ludvík XIV. mírem v Nimvegách roku 1678 natrvalo učinil Franche Comté součástí Francie. Střídání kultur, stejně jako i v jiných pohraničních pásmech, přineslo kosmopolitní atmosféru, a tak je Franche Comté územím se „švýcarskou" tradicí výroby hodinek, vaření fondue, a částečně i architektury a geniem loci upravených měst a městeček. K tomu je třeba připočíst neporušenou a podmanivou přírodu. Lesy, louky a stezky pohoří Jura vábí k výletům na horských kolech a v zimě na běžkách, divoké řeky vybízejí vodáky ke sjíždění na kajacích a kánoích.

Poštovní známka.Na své si zde přijdou i milovníci architektury. Ujít pozornosti by jim neměly citadely v hlavním městě celé oblasti Besançonu a také Belfortu od stavitele Vaubana, hlavního architekta Krále Slunce, Ludvíka XIV. Obdivovatelé Le Corbusiera jistě navštíví kapli ve městě Ronchamp a pozoruhodná je také nedaleká salina od Claude Nicolase Ledouxe v „solném" městě Arc-et-Senan.

Město vinařů a také umělců a gurmetů

Město Arbois se svými vinaři a renomovanými umělci v oblasti kulinářství (při naší návštěvě probíhala jedna z mnoha kulinářských slavností) je ve Franche Comté hlavním centrem gastronomie a vinařství. Místní víno, jehož obliba sahá až do období antiky, bylo prvním francouzským vínem nesoucím v roce 1936 ověřené označení původu AOC.

Překvapivě pestrou nabídku vín mnoha odrůd jsme si prohlíželi na náměstí de la Liberté, kde se v mnoha výkladních skříních místních obchůdků blyštila skvěle naaranžovaná zdejší vin de paile, neboli slaměná vína. Fakt, že je Arbois vinařským centrem Franche Comté, potvrzuje zdejší vinařské Musée de la Vigne et du Vin, kde můžete zhlédnout nejen historické stroje a nástroje, používané při výrobě vína, ale i živé odrůdy vinné révy mnoha druhů na malé vinici před muzeem.

Dům významné lékařské legendy

Arbois je také město Louise Pasteura, vědce a lékaře, který v anketě o nejvýznamnějšího Francouze všech dob obsadil druhé místo. V Maison de Louis Pasteur, honosném a francouzsky elegantním domě, kde slavný vědec prožil svá chlapecká léta, jsme se dozvěděli, že se Louis Pasteur narodil 27. prosince 1822 v nedalekém městě Dole v rodině koželuha. Chemii vystudoval i na pařížské Sorbonně a titul profesora si vysloužil objevem disymetrie molekul kyseliny hroznové, čímž založil nový vědecký obor stereochemii. Založil také mikrobiologii a imunologii a hlavně objevil princip pasterizace tepelné sterilizace, jež brání nežádoucímu kvašení potravin.

Úplně nejznámější je Pasteurův objev vakcíny proti sněti slezinné a vzteklině. Objev byl o to významnější, že byl prvním lékařem, který dokázal vytvořit vakcínu proti nějaké chorobě z původce choroby. V roce 1887 druhý nejslavnější Francouz založil Pasteurův ústav, zaměřený na bakteriologii, a stal se jeho prvním ředitelem. V současné době má ústav pobočky v několika zemích, dal světu několik nositelů Nobelových cen a přímo či nepřímo svým výzkumem zachránil miliony lidí.

Republika Saugeais

„Můžete mi ukázat pas?" požádal nás před hraniční závorou a značkou CLO-ZOLL celník v uniformě se státním znakem republiky Saugeais.

„My jsme tu na pozvání prezidenta republiky," namítli jsme.

„Prezidentky," opravil nás celník. „Právě přichází."Madamé Présidente Georgette Bertin-Pourchet.

A opravdu, Madamé Présidente Georgette Bertin-Pourchet v elegantním zeleném sáčku se šerpou přes prsa slavnostně kráčí od brány zdejší zemědělské farmy.

Přijeli jsme úzkými horskými silničkami, podél kterých se pásly krávy. Nedaleko odsud je muzeum známé sýrárny Veselá kráva. A o krávy se stará i zdejší předseda vlády Jean-Marie Nicod. Přivítal nás v pracovním oděvu a pozval na návštěvu do honosného domu s okny nazdobenými pelargoniemi.

„Jsme něco jako Monako," vysvětluje mezi pobízením k jídlu a pití a znaleckým povalováním vína na patře. A jak republika vznikla?

V údolí Saugeais, které zahrnuje jedenáct obcí, zřídili v roce 1150 páni z Joux samostatné opatství. Odlehlá hornatá oblast na horním toku řeky Doubs blízko švýcarských hranic si uchovala vlastní folklor, způsob života i dialekt až do 20. století. Vyhlášení republiky proběhlo kuriózním způsobem, když prefekt Ottaviani přijel do Montbenoit na odvody branců.

V místním hotelu mu jeho majitel Georges Pourchet vyprávěl o historii Saugeais a z legrace nadhodil:

„Vlastně byste měl mít povolení ke vstupu na území naší svobodné republiky."

„Dobře, tak jste republika a vy tak dobře vaříte, že vás jmenuji jejím prezidentem," zalíbil se prefektovi recesistický nápad.

Georges Pourchet opravdu založil republiku Saugeais a čtyři roky po jeho smrti v roce 1972 občané prohlásili novou prezidentkou manželku zakladatele Gabrielle Pourchetovou. Ta zemřela v roce 2005 ve věku devadesáti devíti let a její nástupkyní se stala dcera Georgette Pourchet-Bertinová, která sedí proti nám u stolu a s noblesou a grácií ukazuje státní vlajku, hymnu, peníze, dokonce i poštovní známku a vlastní armádu, to vše pečlivě zaznamenáno ve velké knize dokumentující pomocí vlepených novinových výstřižků, kdo všechno již o Saugeais psal.

Premiér dodává, že republika Saugeais má vzhledem k podnebí a naturelu obyvatel spíš švýcarské než francouzské problémy, a že to vše není jenom recese, ale pro chudý region s drsným klimatem je recesistická republika také zdrojem příjmů z turistiky a pomáhá při shánění různých grantů a dotací. Chlubí se, že Saugeais má i svou fotbalovou reprezentaci. Královským sportem v této oblasti Franche Comté je ale běh na lyžích a nejslavnější občankou a „královnou" Saugeais je olympijská vítězka v biatlonu Florence Baverel-Robertová.

Zpracoval Libor Michalec