Snaha udržet si v regionální dopravě maximum stávajících výkonů je pro České dráhy složitá kvůli tomu, že jednotlivé kraje k jejich končícímu mandátu přistupují odlišně. Od dvaceti miliard, za něž nakoupí nová elektrická i motorová vozidla v různých kapacitních provedeních, si proto slibují výrazné posílení své vyjednávací pozice.
Dráhy si vymínily, že potřebný počet vysoutěžených a nasmlouvaných vozidel požadovaného typu odeberou až teprve ve chvíli, kdy budou mít již podepsané nové smlouvy s kraji, a tím pádem zajištěné financování jejich nákupu.
„Touto konstrukcí soutěže budeme schopni pružně reagovat na zadání krajů. Kapacity železničních výrobců jsou v dnešní době vykoupené na několik let dopředu,“ vysvětlil generální ředitel ČD Pavel Krtek. Právě čas může být při naplňování poptávky po moderních vlacích rozhodujícím faktorem.
„Vysoutěžení nových vlaků potrvá podle zákona minimálně rok až rok a půl. Jejich výroba pak další dva až tři roky. Už z toho je zřejmé, že pokud chceme všude jezdit pouze v novém, dřív jak za 5 let to velmi pravděpodobně nebude,“ zdůraznil Pavel Krtek s tím, že pokud by se ČD s kraji dohodly už na začátku příštího roku, mohl by se tento termín zkrátit minimálně o rok.
V několika uplynulých letech ČD zařadily do spojů provozovaných v rámci jednotlivých krajských integrovaných systémů množství nových jednotek RegioPanter, RegioShark, RegioSpider či Desiro.
Podle tzv. IV. železničního balíčku mají kraje možnost zadat smlouvy napřímo a na plnou liberalizaci se připravit. Takto lze například uzavřít ještě v listopadu 2019 smlouvu s platností na deset let s možností jejího prodloužení až o dalších pět let, a to v případě, že by poskytovatel služby významnou měrou investoval do nového vozidlového parku.
Další možností je uzavírání smluv ještě v prosinci 2023, a to na základě přímého oslovení na maximální dobu deseti let bez možnosti jejího dalšího prodloužení. Teoreticky nejzazším termín startu úplné liberalizace osobní železniční dopravy tak může být až konec roku 2033.
„Snažíme se hejtmanům a odborníkům v jednotlivých krajích vysvětlit, že nejnižší cena nemůže být rozhodujícím kritériem. I my umíme omezit naše služby a jezdit levněji, ale bez pokladen ve stanicích, bez průvodčích, bez nových vozidel, bez síťových služeb, bez moderního e-shopu a podobně,“ uvedl Pavel Krtek.
Pokud by totiž podle něj rozhodovala pouze cena, popřel by se tím jeden ze smyslů liberalizace, a sice zkvalitňování služeb cestujícím, ale zároveň i konkurenceschopnost železnice jako takové.
Ve IV. železničním balíčku není stanoven žádný princip vzájemnosti otevírání trhu mezi státy Evropské unie. Z toho plyne, že může nastat situace, kdy ČR svůj trh od roku 2019 otevře, a umožní tak vyčlenění výkonů Českých drah ve prospěch zahraničních dopravců.
Výměnou ale Česká republika nemusí získat přístup na dotyčný zahraniční trh. Tento fakt může mít pro tuzemské dopravce poměrně zásadní dopady, které se sekundárně přenesou do ekonomiky celé země, varují dráhy. Podle nich by se neuváženou liberalizací mohl desítky let budovaný systém osobní železniční dopravy rozpadnout.