Člověk přetváří krajinu, aby z ní získal bohatství bez ohledu na to, jak bude prostředí vypadat. Na druhé straně, vědom si svého dluhu k přírodě, se snaží o návrat k přirozenému vzhledu krajiny. I když dobře ví, že už nikdy nebude vypadat jako dříve. Jak lépe popsat smysl rekultivací vytěžených povrchových dolů, z nichž ty na výsypce Radovesice už jsou vidět velmi zřetelně. I když není zatím vstup veřejnosti na toto území povolen.

V budoucnu se to však změní, jak ujišťuje geolog Dolů Bílina Zdeněk Dvořák, který mnoho let fotograficky dokumentuje mimo jiné výsypku Radovesice, respektive do roku 2003 její budování a dodnes snahy rekultivátorů. Říká, že radovesická výsypka je jedna z prvních u nás, na níž se učili. „Zalesní se a stane se klidovou zónou, houbařským rájem. Lidé sem budou chodit relaxovat, vzniknou nové cyklotrasy, které propojí ty na opačných stranách výsypky," myslí si Zdeněk Dvořák.

Běh na dlouhou trať

Je to ale doslova běh na dlouhou trať. Vždyť rekultivace probíhá zhruba čtyřicet let. Postupovala prakticky hned za velkostroji, za jejichž pomoci budování výsypky probíhalo.

Výsypka Radovesice je největší výsypkou Severočeských dolů, a. s. a je jednou z největších v České republice. V současné době zde probíhá technická a biologická, převážně lesnická rekultivace. „Dodnes se tu experimentuje jak krajinu vytvářet a jakou pro ni zvolit skladbu dřevin. Vědci zkoumají obojživelníky a rostliny, spolupracují se zemědělskými univerzitami," přibližuje, jaký je přínos rekultivované výsypky v současnosti, geolog Dolů Bílina. „Největší počin se váže k roku 2009, kdy byla zaplacena a uskutečněna hrubá část rekultivace. Terén se zaoblil a získal současný vzhled. Údolí původního potoka bylo zasypané, což v lokalitě způsobilo velké problémy s vodou. Byla vyražena tři kilometry dlouhá odvodňovací štola, která stahuje část vody protékající přes těleso výsypky a kolem něj. Vznikla hustá síť vodohospodářských objektů, příkopů a nádrží do budoucna určených k rekreačním účelům," upozorňuje Zdeněk Dvořák.

Zóna pro rekreaci?

V současnosti se tvoří představy o tom, k čemu využít takto rekultivovanou krajinu. Na výsypce se nedají kvůli nestabilitě terénu, který stále „pracuje", stavět budovy. A jak to vypadá, vše směřuje právě k zóně pro rekreaci. Vzniká ostrov hezké přírody v oblasti postižené hnědouhelnou těžbou. „Zvěř si tady už zvykla, vždyť je to mnoho let místo klidu. Na rekultivovaném území se tak vyskytují obrovské počty černé a jelení zvěře," usmívá se velký milovník přírody.

Budování výsypky Radovesice začalo roku 1964, tedy již před 48 lety. Byla situována do katastrálního území osad Radovesice, Kostomlaty pod Milešovkou a Světec. Má protáhlý tvar od jihovýchodu k severozápadu a její území spadá do vlastní vrchoviny Českého středohoří. Zakládání skrývkových zemin na výsypku bylo dokončeno v roce 2003. Dnes je již hotová převážná část technické etapy rekultivace. Na části výsypky vznikne pro obyvatele města Bílina příměstský park.