Turnovské Muzeum Českého ráje zahájilo v sobotu 3. května výstavu Himalájská Odyssea, která zve návštěvníky na cestu za fotografií do výšek kolem osmi tisíc metrů a nabízí nevšední pohled na hory očima předního himálajského horolezce a turnovského patriota Josefa „Raka" Rakoncaje.

Autorská výstava fotografií, které Rakoncaj nafotil v prostředí Himálají, se pokouší skrze zachycené momenty zmapovat nejvýznamnější stěny a výstupy v jeho kariéře.

Shodným znakem fotografií je, že byly pořízeny ve výšce okolo 8000 m. n. m. Výstava je podle organizátorů unikátním vhledem do prostředí v „zóně smrti", kam se většina smrtelníků nikdy nepodívá. Skrze fotografie na nás mávne atmosféra únavy, strachu, euforie i přátelství na laně.

Nejúspěšnější český horolezec

Josef Rakoncaj se narodil v roce 1951 a podle všech dostupných informací se horolezectví věnoval už od dětství, nejprve na blízkých pískovcových skalách Českého ráje, později ve Vysokých Tatrách, Alpách až po Himálaje. V roce 1972 zdolal Matterhorn a o tři roky později už byl reprezentantem Československa.

Rakoncaj je jeden z nejúspěšnějších českých horolezců, trenér horolezectví, autor knih o horolezectví a podnikatel v oblasti speciálního oblečení a vybavení pro trekking a horolezecké výpravy.

Během jeho dlouhotrvající kariéry podnikal výstupy téměř na všech kontinentech včetně Severní a Jižní Ameriky, Asie, středomoří či Kanárských ostrovů.

Jenom v České republice má v evidenci zapsáno 52 prvovýstupů, většinou v oblasti Českého ráje. Poslední z nich je datován v roce 2010, kdy spolu s Robertem Hesem, synem Lukášem Rakoncajem a Michalem Barošem vylezli na Babský ucho v Labském údolí.

Josef Rakoncaj, známý mezi horolezci jako Rak, jako první člověk na světě vystoupil dvakrát na jeden z nejobávanějších vrcholů K2. Dodnes je jediný na světě bez použití umělého kyslíku.

JOSEF RAKONCAJ se narodil 6. dubna 1951 ve Dvoře Králové, odkud se přestěhoval s celou rodinou do Turnova. Rakoncaj je jeden z nejúspěšnějších českých horolezců, trenér horolezectví, autor knih o horolezectví a podnikatel v oblasti speciálního oblečení a vybavení pro trekking a horolezecké výpravy. Je ženatý (syn Lukáš a dcera Lucie, oba pracují v rodinné firmě Sir Joseph) a mezi jeho koníčky patří létání s ultralehkými letouny. Reprezentantem ČSSR byl od roku 1975. Na pískovcích Českého ráje udělal více prvovýstupů od roku 1976. V evidenci horolezeckých cest v České republice má evidováno 52 prvovýstupů.

Ze zásady se vyhýbal výstupům podpořeným kyslíkovými bombami a výstupům normálkami. Vždy upřednostňoval kvalitu nad kvantitou. Když už nemohl udělat novou cestu, vybíral si náročné cesty a snažil se posunout hranice svých možností.

Společně s Radkem Jarošem patří mezi nejúspěšnější české horolezce v počtu úspěšných výstupů na osmitisícové vrcholy. Mezi jeho nejvýznamnější výstupy patří prvovýstupy v roce 1977 na horu Kalanka, 6931 m (Garhwal Himal) severní stěnou, v roce 1981 na Nanda Devi, 7816 m (Garhwal Himal) prvovýstup severní stěnou a v roce 1984 na Lhotse Shar, 8 383 m (Nepál) prvovýstup jižní stěnou. Většina těchto prvovýstupů nemá ani dnes po vice než 30-ti letech opakování!

Na expedice ve vlastním oblečení

„Rakoncaj nikdy nespoléhal na nezaručenou kvalitu, proto si v roce 1971 začal šít vlastní horolezecké oblečení. Z počátku jen pro sebe, později pro své spolulezce a kamarády. Využíval svých bohatých zkušeností z expedic, upravoval střihy a vymýšlel praktické detaily usnadňující pohyb v náročných lezeckých terénech a při pobytu ve vysokých nadmořských výškách hledal nové funkční materiály," píše se o historii společnosti Sir Joseph, kterou Rakoncaj v roce 1974 neoficiálně založil.

Oficiální start totiž přišel až po revoluci v roce 1989, kdy se horolezec pustil do podnikání a začal vyrábět speciální expediční oblečení. V rodinné firmě tak dnes kromě Josefa Rakoncaje pracuje i jeho syn Lukáš a dcera Lucie.

O svých horolezeckých výstupech i lezeckých úspěších svých přátel a kolegů vydal Rakoncaj několik knih a publikací (v celkovém nákladu 250 tisíc kopií) a natočil několik filmů. Mezi nejznámější tituly patří knihy „K2", „Tulákem ve větru Himálaje" a dokumentární cyklus „České himálajské dobrodružství".

Zájemci se tak mohou vydat po jeho stopách. O každém jeho prvovýstupu navíc existuje zpráva na webu http://skaly.horosvaz.cz/, kde se dozvíte, kudy přesně se horolezec na konkrétní vrchol dostal, kdy se na výstup vydal a s kým lezl.

Fotograf na vrcholu

Kromě horolezectví a podnikání se Josef Rakoncaj věnuje svému druhému největšímu koníčku létání na ultralehkých letadlech, která si sám staví.

Fotografování se věnuje už od začátku své horolezecké kariéry a i když o sobě říká, že není fotograf, v jeho archívu je přes 7 000 fotografií. V minulosti mu vyšla i fotografická kniha s názvem Polibek nebo zatracení. V knize K2 pak Rakoncaj píše: „31. 7. 1983, 20 hod a 45 min. Stojíme na vrcholu K2. Na vrcholu druhé nejvyšší hory světa…

Cítím jen bolest svalů a blízký dech Agostina při vzájemném objetí. Ve foťáku zůstal černobílý film, v glazé rukavičkách jej měním za barevnou inverzi Kodak. Koneček filmu se mrazem láme, dýchám na něho, aby změkl. Prsty se stávají necitlivými, ale chci ještě filmovat, takže vkládám nový film i do kamery. Přestože ji chrání polyuretanový obal, mám dojem, že ztrácí obrátky. Bože, kéž by vyšlo aspoň 15 sekund. Nežádám moc?"

Rakoncajcovy fotografie si mohou návštěvníci Muzea Českého ráje v Turnově prohlédnout až do 8. června 2014. Kromě Rakoncaje vystavuje v současné době v muzeu i fotograf Pavel Taclík, který fotí od roku 2006 přírodu v Krkonoších a okolí. Muzeum je otevřené od května do září každý den kromě pondělí od 9 do 17 hodin. Dospělí zaplatí za vstup 50 korun, důchodci mají zlevněné vstupné za 30 korun a děti a studenti zaplatí jen 25 Kč.

JOSEF RAKONCAJ patří mezi nejúspěšnější české horolezce v počtu úspěšných výstupů na osmitisícové vrcholy.

1983 K2, 8611 m severním pilířem (bivak 50 m pod vrcholem)

1984 Lhotse Šar, 8383 m prvovýstup jižní stěnou

1985 Dhaulagiri, 8167 m dosaženo výšky 6800 m

1986 K2, 8611 m Abruzziho hřebenem alpským stylem

1986 Broad Peak, 8047 m sólovýstup západní stěnou

1987 Mount Everest, 8850 m, dosaženo výšky 8300 m

1987 Mount Everest, 8850 m, v S stěně, dosaženo výšky 8650 m

1988 Annapurna, 8091 m jižní stěna Boningtonova cesta

1989 Manáslu, 8163 m jižní stěna

1990 Čo Oju, 8201 m západní stěna alpským stylem

1990 Šiša Pangma, 8046 m prvovýstup severní stěnou

1992 Nanga Parbat, 8125 m západní stěna, Kinshoferova cesta

1993 Makalu, 8463 m, Kukuczkovou cestou

1994 Mount Everest, 8850 m, dosaženo výšky 7500 m

1995 Kančendženga, 8586 m, , dosaženo výšky 8000 m