Pochází z východních Čech, studoval v Brně, vařit pivo pomáhal také například v Chorvatsku. Libor Doseděl od roku 2018 šéfuje pivovaru Velké Březno. A nyní absolvoval křest ohněm. Kvůli zavřeným restauracím přišel pivovar o odbyt. „Nyní se už našim prodejům daří dobře a postupně se vracíme k normálu. Co se týká samotné výroby, museli jsme na trhu doplnit chybějící pivo, takže jsme měli napilno,“ uvedl Doseděl.

Jak si pivovar ve Velkém Březně v současnosti vede?
Velice dobře. V letošním roce jsme získali významné ocenění v rámci Heinekenu, kam náš pivovar patří. Jde o tzv. Bronzovou cenu, kterou Velké Březno obdrželo jako jediné mezi malými pivovary. Jde o komplexní ocenění za řízení pivovaru, které se týká celé řady aspektů, například finanční udržitelnosti, stálé kvality produktů, bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Při udělení ceny se zohledňují i personální otázky: práce s motivací lidí, jejich rozvoj a spokojenost.

Libor Doseděl 

Ředitel pivovaru Velké Březno,
34 let. Pochází z východních Čech. K pivovarnictví měla jeho rodina blízko, protože otec pracoval v minipivovaru. 
Po osmiletém gymnáziu zamířil
na vysokou školu do Brna. Vystudoval obor kvalita potravin na Veterinární a farmaceutické univerzitě a také obor technologie a výroba potravin na Mendelově univerzitě. Poté nastoupil
do pivovaru Starobrno, kde absolvovat výrobní „kolečko“
na různých pracovištích včetně stáčíren. Pracoval také jako technolog a celkem dva a půl roku jako sládek Starobrna. Rok byl na zkušené v chorvatském pivovaru Karlovačka, kde působil jako sládek.
Po návratu vyhrál výběrové řízení na ředitele pivovaru Velké Březno. Tam od května 2018 pracuje dodnes.
 V soukromém životě se u něj doma všechno točí kolem dvou malých dětí. Mezi jeho hlavní zájmy vždy patřilo cestování a poznávání nových míst v Česku i zahraničí.

Jak moc pivovar ovlivnila krize kolem koronaviru a s tím spojené zavírání restaurací a hospod?
Krize kolem koronaviru nás ovlivnila velmi, protože jsme museli dočasně pozastavit výrobu. Místo toho jsme pracovali s pivem ve sklepech a důsledně hlídali kvalitu. O pivo, které už ve sklepech je, jsme se museli postarat, i když po dočasnou dobu nemělo odbyt u zákazníků. S otevřením restaurací jsme opět zahájili výrobu.

Museli jste nějaké uvařené pivo vylévat, jak informovaly některé jiné pivovary?
Ani my jsme se tomu nevyhnuli. Na prvním místě je vždy kvalita, máme nastavené přísné standardy. Naši zákazníci mají dlouhodobé objednávky, které s ohledem na situaci nemohli převzít, a proto jsme se podíleli na ekologické likvidaci tohoto neprodaného piva. Přímo z hospod jsme také pivo sváželi a ve spolupráci s celní správou likvidovali. Po startu hospod jsme našim zákazníkům dodali pivo čerstvé.

Jak vypadá ekologická likvidace piva? Co si pod tím má čtenář představit? Že to vypijí dobrovolníci, zaměstnanci (úsměv)? 
Velká část zaměstnanců ve výrobě jsou proškolení odborní degustátoři, takže to bychom jim nemohli udělat. (smích) Mimo to nejsme v obci Velké Březno úplně malý pivovar, a kdo má povědomí o tom, jak fungují čisticí stanice odpadních vod, tak si dokáže představit, co by se stalo s místní čističkou, kdybychom do ní v létě vypustili větší množství piva. Jakmile došlo k rozhodnutí, že podpoříme zákazníky v rozjezdu provozoven tím, že od nich stáhneme pivo s blížícím se datem expirace a doplníme jim pivo čerstvé, tak jsme najednou měli pivovar plný piva určeného k likvidaci. Tato likvidace byla fyzicky provedena odvozem na bioplynovou stanici, čímž se z něho dodatečně získala energie.

Museli jste v pivovaru následně dělat nějaká úsporná opatření?
Jak už jsem uvedl, dočasně jsme pozastavili výrobu, naši zaměstnanci čerpali dovolenou. Díky tomu jsme samozřejmě ušetřili například na energiích.

Vrátil se už prodej piva k „normálním“ letním měsícům?
Prodejům se daří dobře a postupně se vrací k normálu. Co se týká samotné výroby, museli jsme na trhu doplnit chybějící pivo.

Co všechno se nyní v pivovaru Velké Březno vaří za pivo?
V našem pivovaru vaříme všechny Březňáky – světlý výčepní, populární jedenáctku i výborný ležák. Kromě sudů nabízíme restauračním provozům i nepasterizovaný tankový Březňák, který díky transportu v cisterně nepřijde do kontaktu s kyslíkem a uchovává si tak výbornou bohatou a čerstvou chuť.

Děláte i nějaká ochucená piva nebo nealko piva? Popřípadě jiné speciály?
Radlery ani nealko pivo v našem pivovaru nevaříme. Co se týká speciálních piv, tak máme drobné craftové portfolio, ve kterém je například IPA a IPL. Pouze pro export jsme vloni připravovali višňový stout. Ten se nám povedl opravdu mimořádně.

Kde se připravuje další bývalé ústecké pivo Zlatopramen?
Zlatopramen se vaří v našem pivovaru, a to přesně podle původní receptury.

Jak je to kapacitně? Kolik uvaříte ve vašem pivovaru hektolitrů Březňáku a kolik Zlatopramenu?
Březňák je samozřejmě dominantní značkou našeho pivovaru, který tvoří téměř 90 % objemů. Velké oblibě se v poslední době těší hlavně tankové pivo. Rádi vidíme, že se zákazníci zajímají o kvalitu a dokážouji ocenit a že v našem kraji preferují právě tyto tankové provozovny s čerstvým a nepasterovaným Březňákem. Zlatopramen je dlouhodobě srdeční záležitostí stabilní skupiny zákazníků a za ně jsme moc rádi.

Jeden čas Heineken propagoval více Zlatopramen, pak to zase bylo Velké Březno. Jaká je situace dnes?
Tuto otázku není snadné odpovědět, v současné době spíše Březňák.

Kolik máte zaměstnanců a sháníte na trhu práce lidi na nějaké volné pozice?
Zaměstnáváme přes čtyřicet lidí, a to včetně distribučního centra. Dále úzce spolupracujeme s cca dvaceti externisty. Co se týká náboru, tak máme nyní plný stav.

Výroby piva ve Velkém Březně má nálepku tradiční a poctivá. V čem to spočívá?
Zachováváme tradiční výrobu se vším všudy. Na varně uplatňujeme poctivý standardní postup, jak se po pivovarsku říká, vaříme „desítku na deset, jedenáctku na jedenáct, dvanáctku na dvanáct“, takže nepoužíváme efektní moderní způsoby vaření piva jako některé větší pivovary. Pivo kvasí na tradiční spilce a dlouhou dobu leží ve sklepě, protože na to máme dostatečné kapacity. Důležité jsou samozřejmě i kvalitní výchozí suroviny, chmely z Žatce, voda z našeho vrtu i kvalitní český slad.

Co je na pivu z Velkého Března specifické? Co je vaší vlajkovou lodí?
Radost nám dělají všechna naše piva, celé portfolio Březňáku. Na trhu se skvěle daří například jedenáctce. Ta na 30. ročníku mezinárodního pivního festivalu Budějovice 2020 získala druhé místo. Na stejné soutěži bodoval i světlý výčepní Březňák, a to rovněž na stříbrné pozici.

Kam všude se pivo z Března exportuje?
Momentálně na Slovensko a do Itálie. S dalšími zeměmi o exportu v budoucnu diskutujeme.

Jak je to s exkurzemi ve vašem pivovaru? Děláte je? Jak jsou populární a co na nich návštěvníky čeká?
Loni se exkurze na objednávku konaly po celý rok ve dvou pravidelných termínech, kdy mohli návštěvníci přijít bez předchozí rezervace. Letos jsme chtěli v tomto příznivém trendu pokračovat, chystali jsme se například zvelebit stávající exkurzní trasu a otevřít muzeum. Kvůli epidemiologické situaci jsme však museli tyto plány odsunout na později. V současnosti už se exkurze znovu rozběhly, bez objednání lidé mohou náš pivovar navštívit každou sobotu od 14 hodin. Všechny informace k aktuálnímu stavu exkurzí zájemci najdou na stránkách www.breznak.cz.

Letos jste zrušili pivovarské slavnosti ve svém areálu, mrzí vás to?
To mě mrzí velmi a troufám si tvrdit, že nejen mě. Jde o tradiční osvědčenou akci, kterou lidi v okolí doslova zbožňují a každoročně se na ni těší – na pivo, na zábavu na koncerty. Nicméně bezpečnost je na prvním místě. Pevně věřím, že příští ročník vyjde bez problémů. Musíme si všichni prostě rok počkat.