Kdy vás napadlo dát řopík do podoby, v jaké je teď?
Když jsem jel nedávno z Prahy po silnici kolem bunkru, tak mě napadlo, že bychom u něj mohli mít poutač na naše válečné muzeum, které s kamarádem máme v nedalekých Libočanech. Slovo dalo slovo a od konce července jsme tady o víkendech a volných chvilkách pracovali, dost jsme si mákli. Nakonec jsme se rozhodli, že když už jsme dali okolí bunkru dohromady, že upravíme i jeho vnitřek.

Bunkr je hned u silnice mezi Žatcem a Louny, ale dlouhé roky nebyl skoro vidět. Kompletně byl zarostlý náletovými dřevinami, že?
Nejenže nebyl vidět, ale nedalo se k němu ani pořádně přijít. Jako první jsme vykáceli a vyřezali nálety kolem něj. Pak jsme se pustili do samotného bunkru. Opravili jsme beton v místech, kde byl poškozený. Mimochodem teď má narozeniny, betonoval se 30. září roku 1937.

Kromě toho, že jste upravili i vnitřek bunkru, je na první pohled patrný jeho nový nátěr.
Ano, bunkr jsme přetřeli kvalitními barvami, aby chvíli vydržely. Byla trochu smůla, že se nám podařilo získat historické fotografie asi týden poté, co jsme nátěr dokončili. Jde o snímek z roku 1940, u bunkru stojí nákladní vůz wehrmachtu a němečtí vojáci. Když už máme podklady, tak zřejmě bunkr příští rok na jaře přetřeme, aby vypadal podobně jako na fotografii.

Jenny Rinn na Most Pride
Z obézního kluka z Mostu je šťastná žena. Teď Jenny Rinn povzbuzuje ostatní

Když jste poprvé do bunkru vlezl, co tam bylo?
Hrozný nepořádek, bydlel v něm nějaký bezdomovec. Vynesli jsme ven několik pytlů odpadků. Co se týká samotného bunkru, vše bylo zničené, rozkradené. Jediné, co zbylo kromě betonu, byly železné pruty na vršku bunkru, na které se uchycovala maskovací síť. V bunkru bylo hodně hlíny, kterou jsme vynášeli v kýblech. Naštěstí nebyl zabetonovaný, to by byla ještě větší dřina.

Zdroj: DeníkCo se vám povedlo o bunkru zjistit?
Hodně informací je dnes na internetu, kde se dá k bunkrům zjistit řada věcí. Náš má konkrétní označení C-14/53/A-180Z. Čtrnáct je číslo úseku, 53 číslo bunkru a A-180 je typ bunkru. Z znamená, že je zesílený. Tloušťka betonu na straně předpokládaného směru postupu nepřítele je 120 centimetrů, měl odolat palbě děl ráže 155 milimetrů. Pro představu, takovými děly byly v té době vyzbrojené lehké křižníky.

Poslední sobotu v září jste bunkr vůbec poprvé otevřeli pro veřejnost. Přišlo hodně lidí?
Připojili jsme se k celostátní akci Světla nad bunkry, která proběhla na počest mobilizace československé armády v září 1938. Vystřídalo se tady asi 150 návštěvníků, což nás mile překvapilo. Z muzea v Libočanech jsme převezli různou výzbroj a výstroj, aby byl vybavený jako v té době. Všechny věci jsme ale zase převezli zpět do muzea, které je naší hlavní činností. V bunkru budeme pořádat akce jednou dvakrát za rok.

Iveta Babačová založila chovatelskou stanici Lavan v roce 2009.
Pokud se člověk potkanovi věnuje, může ho naučit spoustu věcí, říká chovatelka

Plánujete u něj ještě nějaké další úpravy?
Ještě chceme zepředu směrem na Trnovany část náletových dřevin prosekat a obnovit okop pro těžký kulomet.

Když se rozhlédneme, v blízkém okolí je řada řopíků. Podél Ohře a Blšanky, nedaleko je jejich soutok, vedla jedna z linií opevnění. Nechtěli byste se starat ještě o další?
Myslím, že ne. Děláme to ve svém volném čase, navíc máme dost práce i v našem muzeu v Libočanech. A není to zrovna levný koníček.

Jak dlouho je muzeum otevřené?
Sami dva jsme na něm pracovali šest let, poprvé se pro veřejnost otevřelo v roce 2019. Z 50 na 265 metrů čtverečních plochy se rozšířilo na celé přízemí domu a do sklepů. Na konec října a začátkem listopadu plánujeme dvě akce pro veřejnost.

Československé opevnění je soustava pevností a pevnůstek budovaných Československem v letech 1935 – 1938 v pohraničí a na vybraných vnitrozemských příčkách. Opevnění bylo budováno proti nepřátelsky naladěným sousedním státům – Německu, Maďarsku, Rakousku a Polsku. Opevnění se skládalo z objektů lehkého opevnění vz. 36 a vz. 37 (tzv. řopíků), objektů těžkého opevnění a z dělostřeleckých tvrzí. Po přijetí podmínek Mnichovské dohody byla na odstoupeném území drtivá většina postavených objektů, zbylé úseky pak již většinou nebyly k použití.