Při výstavbě dálnice D7 Praha – Chomutov se u Loun našlo pohřebiště z pozdní doby kamenné. Archeologům se podařilo odkrýt tři hroby. Ačkoliv se nedochovaly kosterní pozůstatky lidí, potěšila je zajímavá výbava, která poodhalila, jak vypadal v regionu život v eneolitu, tedy v době zhruba 2500 let před naším letopočtem. Na Lounsku se v posledních letech žádné takové hroby z této doby nenašly.

„Kosterní pozůstatky se nedochovaly kvůli jílovopísčitému podloží, ve kterém se nacházely a které je pro jejich zachování nevhodné. Ve dvou hrobech jsme ale našli zajímavou výbavu. V obou byly keramické nádoby s milodary a kamenné sekeromlaty. Jejich přítomnost dokládá, že tam byli pohřbeni muži, nějací válečníci, kteří byli na hierarchii tehdejšího společenského žebříčku na vysokých místech. Škoda že se nedochovaly kosterní pozůstatky, měli bychom k tomu víc informací, třeba na co zemřeli,“ sdělil Vojtěch Peksa z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech. „Třetí hrob byl menší, byl asi dětský, v něm žádné milodary nebyly,“ dodal.

Fotograf počasí Jaroslav Fous a některé z jeho snímků
Jaroslava Fouse fascinuje počasí už odmala. S foťákem loví bouřky i mlhy

Archeologové našli hroby na západním okraji obchvatu Loun, v místě, kde se rozšiřuje mimoúrovňová křižovatka ve směru na Žatec. Jeden z hrobů měl kolem sebe kruh, který vyznačoval původní mohylový násep. „Můžeme tedy říct, že se tam nacházelo mohylové pohřebiště z pozdní doby kamenné. Pro Louny a okolí je to zajímavý nález, žádné takové hroby z posledních let nemáme,“ zmínil archeolog. K nálezu pohřebiště došlo po odkrytí ornice při stavbě nové silnice. „Hroby se nalezly na takovém malém návrší, k nejbližšímu vodnímu zdroji to je tři sta metrů. Tam můžeme tušit pravěké sídliště,“ nastínil Peksa.

Pohřebiště dokládá přítomnost lidí z kultury se šňůrovou keramikou u Loun. Pro tuto kulturu jsou typická kostrová pohřebiště, kde byli mrtví pohřbíváni ve skrčené poloze na boku, často právě pod mohylami. Hroby z této doby se u Loun našly při systematickém archeologickém výzkumu lokality v Březně v 50. až 70. letech 20. století pod vedením docentky Ivany Pleinerové, který zachytil téměř nepřetržité osídlení této lokality v rozmezí od roku 5000 před naším letopočtem do 10. století našeho letopočtu. V místě je dnes archeologický skanzen.

Jitka Asterová
Kolomazníková, Slezáček, Asterová. Ve Stebně se chystá benefice

Zajímavé nálezy učinili archeologové nedávno také u Krupé, kde se letos spustí výstavba dálnice D6 Praha – Karlovy Vary. Na hranici Podbořanska a Rakovnicka u Nesuchyně objevili sídliště z mladší a pozdní doby kamenné a starší doby železné. „Příjemným překvapením je postupné odkrývání vesnice z přelomu raného a vrcholného středověku. Vedle zásobních jam, sklípků a pecí se nám zachovaly podlahy středověkých domů i zapuštěné polozemnice. Díky nálezu mince Přemysla Otakara II. v jedné z polozemnic, která zanikla požárem, a nálezům keramiky, která není mladší než přelom 13. a 14. století, se můžeme domnívat, že vesnice zanikla někdy na počátku 14. století. Zajímavými nálezy jsou železný gotický klíč, kamenný přeslen, stavební železa či kování dřevěné skříňky,“ popsal Martin Buček z Ředitelství silnic a dálnic.