Kliknutím zvětšíteKteré historické osobnosti si vážíme nejvíce? Pokud bychom největšího z Čechů zvolili podle toho, kolik ulic v českých, moravských a slezských městech nese jeho jméno, vítězem by se stal „učitel národů“ Jan Amos Komenský. Jmenuje se po něm 473 ulic či náměstí po celé zemi.
Deník to zjistil v analýze názvů více než 80 tisíc tuzemských ulic, kterou provedl u příležitosti 100. výročí vzniku Československa.
„Vzdělání je hodnota, kterou asi nikdo nezpochybňuje. A tak je přirozené, že jméno jejího reprezentanta Jana Amose Komenského je první volbou, zvláště pokud je v blízkosti škola,“ hodnotí analýzu pojmenování ulic jazykovědec Karel Oliva.
Druhou příčku mezi historickými osobnostmi v počtu ulic, náměstí či tříd drží mistr Jan Hus. Kněz, reformátor a kazatel dal jméno 433 z nich.
Třetí pozici drží obrozenec a spoluzakladatel Sokola Miroslav Tyrš se 405 ulicemi. I on má tu „svou“ ve městě, kde se jako Friedrich Emmanuel Tirsch narodil, tedy v Děčíně.
Jak je to na Litoměřicku?
V okrese Litoměřice se s pojmenováváním ulic, tříd, náměstí, mostů či sadů po osobnostech českých dějin šetří. Zástupci obcí se možná správně domnívají, že největší trvanlivost mají neutrální pojmenování jako Nádražní, Krátká nebo Zahradní. Těch je totiž na Litoměřicku celkem 39, oproti jiným okresům kraje až o desítky víc. Nádražní ulici najdete všude od Bohušovic až po Úštěk.
Když už se obce v minulosti odhodlaly ulici po někom pojmenovat, tak nejvíc po Komenském. Takových případů v okrese nalezneme 10. V pomyslném žebříčku popularity následují Hus, Havlíček Borovský a Masaryk, a to v uvedeném pořadí.
Obce se stále rozrůstají a nové ulice a veřejná prostranství volají po nových názvech. O nich rozhodují jako konečný orgán zastupitelstva. „Návrhy předkládá stavební úřad radě města, schválené pak postupují do zastupitelstva, které o nich rozhodne,“ popisuje proces zavedený v Litoměřicích jejich mluvčí Anna Hrochová s tím, že v minulosti místopisné názvy navrhovala kulturní komise města.
Pojmenovávání ulic řeší v některých obcích zvláštní komise dosud, v Roudnici ta pro architekturu a urbanismus. Kromě architekta Jana Drahozala v ní zasedá třeba i básník Milan Děžinský. „Návrhy jsou pak dále schvalovány radními a zastupiteli,“ doplňuje roudnický mluvčí Jan Vancl.
Jinou variantou je zapojit do procesu veřejnost. Tak to udělala lovosická radnice, která předloni vyzvala občany, aby hlasovali o pojmenování dvou ulic čerstvě vybudované čtvrti Nový Holoubkov. Sešlo se 413 anketních lístků a největší vtipálek navrhl jméno Fantomasova. „Nakonec jsou nazvané Turkova a Švehlova a ctí tradici pojmenování ulic po významných osobnostech ze světa hudby,“ konstatuje Darina Pálková ze sekretariátu tajemníka města.
Na nejnovějším litoměřickém předměstí, v „zahradním městě“ nazývaném Miřejovická stráň, se názvy volí s ohledem na pojetí místa. Ulice jako Habrová, Višňová či Meruňková tak nesou jména stromů. „Nejmladší název nese ulice Jasmínová, která byla pojmenována v roce 2012,“ připomíná Hrochová.
Volba podobných názvů je proti gustu litoměřickému historikovi Oldřichu Doskočilovi. „Je tak dvacet osobností, jež by si zasloužily svou ulici,“ říká Doskočil s tím, že stačí přehlédnout seznam čestných občanů Litoměřic, kde figurují třeba překladatel a básník Ludvík Kundera nebo historik a archivář Jindřich Tomas.
Doskočil připomíná, že řada ulic se v minulosti přejmenovávala. Naposledy masivně v roce 1989. Například současná Liškova se dříve jmenovala Dimitrovova po bulharském komunistovi, obviněném ze založení požáru říšského sněmu.
Jednoho z významných rodáků, který na svou ulici v Litoměřicích čeká, připomíná zdejší umělec Radek Květoň. Je jím světově proslulý grafik a autor jednoho z prvních fantastických románů Země snivců Alfred Kubin. Květoň se svým bratrem Zdeňkem výtvarníkův odkaz v Litoměřicích popularizují v jejich sdružení Andere Seite Studio. Po Kubinovi jsou tak pojmenované alespoň almanachy, které Květoňovi za přispění dalších umělců z regionu každoročně vydávají.
14
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
