Tak vysoký „komínek" Kohoutových spisů obdržel odvolací ústecký krajský soud.

Lukáš Kohout se odvolal proti rozsudku děčínského okresního soudu ze 7. listopadu minulého roku. V ten den byl Roman Razák z Varnsdorfu odsouzen na čtyři léta do věznice s ostrahou. Dnes je již jeho část rozsudku pravomocná.

Jeho komplic Kohout byl odsouzen k sedmi letům vězení do věznice s ostrahou, ale ještě koncem listopadu napsal odvolání, protože pobývat za mřížemi tak dlouho nepovažuje za rozumné.

Děčínský soud projednával celkem 38 obvinění z podvodů a poškozování cizích práv. Pokud jde o Kohouta, podle rozsudku se dopustil 14 dílčích útoků. Kohout měl vymyslet způsob páchání podvodů, a založit fiktivní sdružení, což mu přitížilo, stejně jako jeho trestní rejstřík.

Soudní historie

Když děčínský soud 7. listopadu 2014 odsoudil Kohouta do vězení, byl tehdy již pětkrát soudně trestán, ale některá jednání Kohouta již byla zahlazena.

Historicky poprvé byl odsouzen Kohout děčínským okresním soudem v roce 2004 pro krádež. V roce 2005 byl Obvodním soudem v Praze 1 uznán vinným z podvodu (létal po světě jako falešný asistent poslance ČSSD Jana Kavana).

Nymburský soud měl dvakrát rozhodovat o Kohoutovi v drobnějších záležitostech maření výkonu úředního rozhodnutí a řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění. Maření výkonu úředního rozhodnutí se nelíbilo ani děčínskému soudu v roce 2009. Drobné hříchy by měly být dnes již zahlazeny.

V lednu 2014 byl nepravomocně odsouzen Kohout v Mostu, a v listopadu 2014 též nepravomocně i v Děčíně. V obou případech kvůli podvodům. Lednovým rozsudkem byl v Mostu Kohout odsouzen za dva podvody k 10 měsícům vězení do věznice s ostrahou.

K 7 letům byl odsouzen v listopadu v Děčíně. Až odvolací krajský soud rozhodne ve věci mosteckého a děčínského rozsudku, bude též rozhodnuto o souhrnném trestu.

Bude si muset také odsedět zbytek trestu (10 měsíců) od obvodního soudu pro Prahu 1, protože v říjnu 2010 byl podmínečně propuštěn z vězení českolipským soudem. Měl stanovenou pětiletou podmínku.

Jenže Kohout podmínky podmínečného propuštění porušoval, nehlásil se pravidelně probační službě, a opět stanul před soudem.

Mostecká epizoda

Okresní soud v Mostu projednával loni „jenom" dvě drobné zlodějiny. V prvním pololetí roku 2012 se měl Lukáš Kohout podle mosteckého okresního soudu obohatit, když prostřednictvím internetu nabízel v aukci mobilní telefon. Spojil se s vítězem aukce panem Tomášem z Jablunkova.

Nic nebránilo tomu, aby Tomáš poslal Kohoutovi 3860 korun, a poštou mu přijde mobilní telefon. Tomáš zaplatil, mobilu se nedočkal.

Podobným způsobem v aukci výherce Karel z Litvínova získal mobilní telefon a proto zaplatil 3900 korun. Pošta mu nikdy od Kohouta mobilní telefon nedoručila.

V jednom případě se kupujícímu do telefonu identifikoval prodávající jako Kohout, v druhém znal kupující Kohoutovo celé jméno a adresu. Podle mosteckého okresního soudu se dopustil Kohout podvodu. Přitom byl 21. října 2010 propuštěn z vězení na podmínku se zkušební dobou na pět dlouhých let.

Soud provedl důkazní řízení nejen výslechy poškozených, ale také korespondencí v rámci internetové sítě a seznámil se i s bankovními informacemi.

Kohout se proti 10 měsícům vězení s ostrahou odvolal k ústeckému krajskému soudu, protože se cítí nevinný.

Děčínský příběh

V roce 2011 se v Deníku objevila informace, že Roman Razák, předseda občanského sdružení Zelené Ústecko, který mimo jiné bojoval i proti korupci na varnsdorfské radnici, je sám policií vyšetřován pro několik trestných činů.

Razák je již pravomocně odsouzený, ale v lednu 2011 na stránkách sdružení napsal:

„Na základě dnešního brutálního útoku na moji osobu redaktorkou Děčínského deníku jsem se rozhodl rezignovat na funkci předsedy občanského sdružení Zelené Ústecko. Důvodem rezignace je fakt, že je uměle vytvořen skandál na moji osobu, kde jsem obviňován z podvodů a dalších trestných činů. Po ukončení šetření Policie ČR se budu ucházet o novou důvěru v tomto subjektu. Tento útok je srovnatelný s únorem 1948."

O čtyři roky později se přiznal k tomu, co páchal a šel kvůli podvodům do vězení na čtyři roky.

Já ne, to on

Razák se zúčastnil samostatně nebo společně s Kohoutem podvodů se škodou zhruba asi 1,5 milionu korun, Kohoutův podíl je menší, přes půl milionu korun.

Razák se ke svým hříchům přiznal. Uvedl, že s Kohoutem založili tři občanská sdružení. Mělo jít o Kohoutův nápad a Kohout měl požádat o dotace.

Proto vznikla Asociace filmařů a producentů, Sdružení pro Rozvoj Ústeckého kraje a Sdružení starostů městských a obecních úřadů ČR. Všechna sdružení měla stejnou adresu v Rumburku v Máchově ulici. Šlo o kancelářské prostory v objektu nádraží, které měli v pronájmu.

Razák organizaci podvodů směřoval na Kohouta. Kohout se brání, že Razák na něho svaloval vinu, ačkoliv má na svědomí více podvodných útoků než on sám.

Razák např. popsal situaci, kdy objednal dvakrát pásy na bagr. Tvrdil, že je měl prodat Kohout. Od Kohouta dostal „nějaké peníze", ale kolik dostal, si nepamatoval.

Za tento podvod a škodu kolem 90 tisíc korun byl obviněn jenom Razák. Podobně jako když objednal tři kusy benzinových motorových pil, a prý je předal Kohoutovi. Také v tomto případě byl obviněn jenom Razák a škoda je 67 tisíc korun.

Podle rozsudku oba spáchali též řadu podvodů společně. Např. nakoupili nábytek pro Asociaci filmařů a producentů za 30 tisíc korun nebo kopírku za více než 26 tisíc korun. Obojí záhadně zmizelo.

Nábytek a kopírovací zařízení, obojí bylo umístěno v kancelářích, ale Kohout uvedl, že neví, kam potom všechno zmizelo. Kohout předpokládal, že kopírku musel Razák někam odvézt. Pokud šlo o vinu, jeden ukazoval na druhého. Ale některé podvody byly skutečně sólo akce Razáka nebo Kohouta.

Příběh Vejvody a Jelínka

Děčínský soud má za prokázané např. že Kohout se vydával za Bc. Martina Vejvodu ze Sdružení starostů městských a obecních úřadů ČR. V březnu 2013 uzavřel smlouvu na nájem dvou kopírovacích zařízení a koupil též tiskárnu.

Nájem kopírek ani platbu za tiskárnu neuhradil. Malou tiskárnu prodal za pětistovku a dvě velké kopírky celkem za 20 tisíc korun. Byla to velmi dobrá koupě, protože kopírky Xerox stály 135 tisíc a malá tiskárna přes 3,5 tisíce korun.

Filmařská asociace měla také nakoupit za téměř 27 tisíc korun dvě tiskárny od chrudimské firmy. Dominik Jelínek ale faktury nikdy neuhradil. Přičemž Jelínkem byl podle děčínského soudu ve skutečnosti Kohout.

Poslední dějství

V listopadu 2014 psal Kohout své odvolání v litoměřické vazební věznici, a strávil Vánoce za mřížemi. Dnes již tuší, že verdikt odvolacího senátu krajského soudu přijde brzy.

Pokud se nevyskytnou nějaké závažné problémy, do měsíce bude jisté, do jaké míry mostecký a děčínský rozsudek Kohoutovi přitíží.

„Předpokládáme, že odvolání proti rozsudku děčínského okresního soudu projednáme na přelomu února a března," uvedl odvolací soudce Jan Chocholatý.

V té době by mohlo být již jasno i v případě odvolání v mostecké kauze dvou neexistujících, ale přesto prodaných mobilních telefonů.

Když se sečtou všechny tresty, včetně podmínky (10 dosud „neodsezených" měsíců), na kterou byl propuštěn z vězení českolipským soudem, hrozí Kohoutovi celkem osm až devět let za mřížemi.