Výstava představuje práce vynikajícího českého výtvarníka Pavla Nešlehy a má název Poutalo mě světlo… Autorkou výstavy, která v SGVU potrvá do 1. června, je Mahulena Nešlehová, její kurátorkou Alena Beránková.

Výstava se zaměřuje na umělcovu malířskou a kreslířskou tvorbu z období let 1977 - 2000, jejímž společným tématem se stalo světlo. Nešleha se jím zabýval dlouho a systematicky. Ostatně v mnohém mu napomáhala fotografická práce i zkušenost z realizací světelných objektů z let 1971 - 1976 a zejména pak promýšlení odkazu romantiků.

Co na výstavě uvidíte

„Prostřednictvím vybraných děl se setkáváme s nejrůznějšími projevy a polohami vyjádření daného fenoménu: s meditativním, symbolickým a duchovním ztvárněním. Dokladem toho je například cyklus kreseb Čas otevřených dveří z let 1977 - 1978, malby Pokus o cestu za K. H. Máchou z roku 1982, Stopy z roku 1983, Vývrat z roku 1981 nebo pastel Zprvu se chce stoupat z let 1999 - 2000. Účinky světla poznáváme ve smyslu naděje, víry, touhy i prozření, jak dokládají cykly pastelů Oidipus a Tajemství znaků z konce 90. let. Opomenuta nezůstává ale ani destruktivní a oslnivá síla světla, kterou vnímáme z pastelů Ikarův pád, jež vznikl v roce 1991 a z objektu Zhroucení iluze z roku 1988, ani ony úzkostné a zlověstné vize zkázy a temnoty, jež naplňují kresebný cyklus Lesk a bída apokalyptických koní z roku 1994," přibližuje to hlavní, co může návštěvník spatřit a co vystavované dílo Pavla Nešlehy nejlépe charakterizuje, Alena Beránková.

Čas otevřených dveří. „Myšlenkově bohaté náměty a umělcova kreslířská a malířská schopnost, s níž dokázal ve svém veristicky zaměřeném, imaginativně působivém díle uchopit ideové a výrazové možnosti a účinky světla, výstižně předávají hluboké poselství jeho tvorby," říká kurátorka v souvislosti s dílem českého malíře, kreslíře, grafika a fotografa, výrazného představitele generace 60. let a českého nekonformního, avantgardně zaměřeného moderního umění.

Zakázaná diplomová práce

Pavel Nešleha se narodil 19. února 1937 v Praze. V letech 1952 - 1956 navštěvoval Výtvarnou školu v Praze a v letech 1956 1962 pokračoval ve studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru monumentální a užité tvorby Aloise Fišárka.

V roce 1962 abstraktně koncipovaná diplomová práce navržená pro Divadlo hudby v Hradci Králové byla z ideologických důvodů zakázána a zničena. Studium zakončil souborem obrazů z nižších ročníků a získal cenu školy.

V jeho tvorbě dominuje kresba

V dubnu 1968 odcestoval na tříměsíční stipendium francouzské vlády do Paříže, kde se seznamoval se současným evropským a světovým uměním. Systematicky se věnoval kresbě, která se stala dominantním médiem jeho tvorby.

Zalepené okno.V roce 1970 se zúčastnil bienále grafiky v Paříži, přehlídky grafiků a fotografů v Mexico-City a trienále kresby v Darmstadtu. Dostal nabídku pedagogicky působit v oboru kresby na Akademii výtvarných umění v Kasselu, nedostal ale povolení k výjezdu.

V roce 1980 na bienále kresby v Rijece získal cenu Kabinetu grafiky Jugoslávské Akademie věd a umění.

V roce 1986 až 1987 společně s Bedřichem Dlouhým, Zdeňkem Beranem a Hugem Demartinim založili skupinu Zaostalí.

Zahájení v Roudnici se nedožil

V roce 1990 přijal místo vedoucího pedagoga ateliéru malby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a o rok později se stal profesorem.

V roce 2003 připravoval pro Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem výstavu obsáhlé série pastelů světelných abstrakcí Záznamy světla. Zahájení se, bohužel, nedožil, dne 13. září nečekaně podlehl zrádnému onemocnění.

Výstavu v Litoměřicích doplní přednáška Jana Kuneše „Filozofická reflexe pojetí světla v tvorbě Pavla Nešlehy" 29. dubna v 16.30 v SGVU.