Stovky let žije v Košticích rod Karfíků, jeho současní příslušníci v obci na pomezí Lounska a Litoměřicka provozují Lihovar a palírnu Karfíkův dvůr. I na rodinnou firmu silně dolehly rostoucí ceny energií. Aby zůstala konkurenceschopná, svou nabídku alkoholických nápojů neustále rozšiřuje. Nyní v období oslav vzniku samostatného Československa přišla na trh s kontušovkou. V době Rakousko-Uherska a první republiky to bylo levné a oblíbené pití. Dostupné bylo v každém pohostinství, jak o tom svědčí zmínky v knihách Jaroslava Haška, Petra Bezruče či Sigmunda Freuda.
„Občas se nás někdo zeptal, zda kontušovku máme, že na trhu není, a zda bychom ji nechtěli zkusit vyrábět. Tak jsme s tím začali,“ vysvětlil majitel lihovaru a palírny Vratislav Novák. V Česku ji vyrábí jen několik málo firem, základem kontušovky z Koštic je šest druhů bylinek, hlavní je anýz.
Aby rodinná firma uspěla na trhu, sází na široký sortiment alkoholických nápojů, v nabídce je přes dvacet druhů výrobků. Od základních destilátů, jako je třeba slivovice, višňovice, hruškovice, meruňkovice, po ostružinové, bezinkové nebo jalovcové destiláty, pivní pálenku, vínovici, brandy a různé likéry.
Pálení ovoce a jeho proměna na lahodný nápoj pro dospělé je energeticky náročný proces. Kotle mají v lihovaru na plyn. „Měsíčně platíme zálohy za plyn a elektřinu 43 tisíc korun, dřív to byla přibližně třetina,“ sdělil Dalibor Novák, bratr Vratislava.
Dramatický nárůst nákladů za energie se odrazí také v ceně výrobků. Tu tvoří tři složky – daně a cena ovoce a energií. „Dřív energie v ceně výrobku nehrála takovou roli, dnes tvoří jeho třetinu,“ popsal. Dalším problémem pro menší lihovary je nedostatek lahví v malých sériích. A když jsou, tak jsou drahé. „Lahve, které stály deset korun, nyní nakupujeme za třicet,“ přiblížil.
Karfíkovi hospodaří na statku v Košticích od roku 1740, v padesátých letech 20. století jej komunisté Václavu Karfíkovi vyvlastnili. Po roce 1989 se v restitucích vrátil rodině zpět, jeho vnuk, Vratislav Novák, na něm začal v roce 1996 hospodařit.
„Za restituční nároky jsme odkoupili sady od místního družstva, které je vysázelo na našich polnostech. Hned od počátku jsme se potýkali s nízkými výkupními cenami ovoce, dováželo se sem za dumpingové ceny ze zahraničí. Proto jsme pěstitelství chtěli dát nějakou přidanou hodnotu a zaměřili se na zpracování ovoce,“ vzpomněl na začátky podnikání Vratislav Novák.
Začínali s kalvádosem
Palírna a ovocný lihovar funguje v Košticích od konce devadesátých let. Začalo se s kalvádosem z jablek, postupně se sortiment rozšiřoval. Po zhruba deseti letech rodinná firma ukončila produkci vlastního ovoce. „Nestíhali jsme to. Museli jsme se totiž věnovat také komerční produkci ovoce, z ekonomických důvodů jsme prodávali konzumní ovoce. Nemohli jsme dělat jen nestandardní pro zpracování v lihovaru,“ vysvětlil Vratislav Novák.
„Sady jsme nejprve pronajali, to ale nebyla dobrá cesta. Nakonec jsme je úplně zrušili a přeměnili je na ornou půdu, kterou pronajímáme. A ovoce kupujeme. Nemáme s ním problém, tady v oblasti Českého středohoří a blízkého Slánska se ho pěstuje dost,“ přiblížil.
Produkce pálenky není zase tak závislá na úrodě či neúrodě, lihovar má zásoby surovin v tancích. Platí, že když je ovoce dostatek a jeho cena nízká, tak se nakupuje. Problém by byl, kdyby byla neúroda dlouhodobá.
Do pálenice pro pěstitele si může přivézt své ovoce každý, v Karfíkově dvoře mu ho přemění v alkoholický nápoj. Zájem lidí o tuto službu ale klesá. „Třeba na Moravě se pálí podstatně víc, tam jsou lidé zvyklí si ovoce načesat a vypálit. U nás řeknou, že měli hodně ovoce, ale že neměli čas ho očesat a nechali ho být,“ popsal Vratislav Novák.
Rodinná firma s jedním zaměstnancem má i jiné aktivity, v létě provozuje půjčovnu lodí na Ohři a jízdních kol turistům, zabývá se také hiporehabilitacemi.