Týden proti antibiotikům

Ode dneška startuje v českých lékárnách kampaň proti nadužívání antibiotik. Akce s názvem Antibiotický týden potrvá až do 25. listopadu. V kampani chtějí lékárníci oslovit dospělé a zejména rodiče malých dětí a vysvětlit jim, kdy jsou antibiotika vhodná, a kdy naopak mohou škodit. Dozvíte se, jak správně antibiotika užívat, co při nich jíst a co dělat, pokud neúčinkují. To se bohužel stává často. Důvodem je odolnost neboli rezistence bakterií proti většině antibiotik. Ve Francii a v USA je nyní rezistentních až 50% běžných bakteriálních kmenů. I u nás jsou antibiotika sedmými nejčastěji předepisovanými preparáty. Jen VZP za ně ročně vydá miliardu korun.

Proč pilulky nezabírají

Antibiotika nezabijí bakterii přímo, jako to dělají desinfekční přípravky. Napodobují sloučeninu, kterou bakterie využívá pro nějaký metabolický pochod, zatímco lidské buňky ji ponechávají bez povšimnutí. V takovém „převleku" se vplíží do bakterie, metabolický pochod zablokují a zabrání bakterii se množit. Bakterie si ale překvapivě rychle dokázaly vyvinout protizbraně, kterými dokážou molekulu antibiotika rozložit nebo zablokovat ještě dříve, než stačí uškodit. A nejen to. Dokážou si informaci o této protizbrani předávat dědičně i nepříbuzensky mezi jednotlivými druhy bakterií navzájem! Každé nasazení antibiotik díky tomuto mechanizmu seznamuje další a další bakterie s použitým druhem antibiotika.

Zajímavost: Antibiotika z žabí kůžeŽijí na Zemi kolem 300 milionů let, takže měly spoustu času naučit se jak se před patogenními mikroby bránit. A obývají i silně znečištěné vody, kde je silná obranyschopnost nutností. Biochemici si všimli, že žáby vytvářejí ve své kůži účinné látky, jimž se bakterie dosud nedovedou bránit.

To je možná cesta k nové generaci antibiotik. Stačí je z žabí kůže jednou izolovat, určit jejich molekulární strukturu a pro další využití je syntetizovat v laboratoři.

Zatím se vědcům z USA, Japonska a Francie podařilo izolovat asi dvě stě vzorků, teprve další výzkum však ukáže, zda jsou některé z nich využitelné v lékařské praxi.

Doufají, že do pěti let by se první z nich mohly dostat do stadia klinických zkoušek.

Bakterie Pseudomonas aeruginosa způsobuje infekci očí a uší, ale také infekci ran po spáleninách. A co hůř, některé její kmeny už odolávají většině bakterií. Vědci však nyní informují, že našli proti této bakterii lék peptid vyskytující se v kůži některých žab. Jeho reálné využití v běžných lécích se zkoum.

Další rizika bezhlavého užívání

Antibiotikum kromě původce nemoci vymýtí i miliardy jiných bakterií, kterými je náš organismus osídlen a které jsou pro správnou funkci těla potřebné. To se nejvíce týká střevní flóry. Když je antibiotiky porušena, projeví se to zažívacími potížemi. Některá antibiotika mohou na jaterní tkáň působit přímo toxicky. Nadměrná konzumace antibiotik vyvolává i alergie a kožní vyrážky. U nás je má po požití antibiotik už 10 až 20 procent dětí. Nasazení antibiotik také snižuje obranyschopnost organizmu, jeho imunitní systém nemá možnost naučit se s bakterií bojovat. Antibiotika jsou naprosto neúčinná proti virům. Viry nemají vlastní metabolismus, k veškeré práci využívají napadenou buňku, a tak na ně antibiotika nepůsobí.

Pomůže pětiminutový test

V ordinaci pediatrů to není novinka: píchnutí do prstu a rychlý krevní test do 5 minut napoví, zda je nutné nasadit antibiotika. Krevní test s názvem CRP odhalí hladinu takzvaného C-reaktivního proteinu v krvi. Jeho vysoké hodnoty signalizují bakteriální zánět. Test tak spolehlivě odliší virovou infekci, na kterou antibiotika nezabírají, od bakteriální, kterou může být třeba i zánět slepého střeva. Test už několik let proplácejí i všechny zdravotní pojišťovny. Pro ty, kteří nechtějí běhat po doktorech, je teď test CRP za 260Kč v lékárnách volně k prodeji. Krabička obsahuje dvě kompletní balení, která je kvůli možnému vývoji choroby vhodné s odstupem 1-2 dnů použít na opakování testu.