Devětadvacetiletý Martin Provazník ze severu Čech pronikl do světa knih už jako malý kluk. Fascinovaly ho příběhy, do kterých se mohl ponořit. Před dvěma lety se rozhodl založit profil účet na Instagramu a YouTube, aby mohl veřejnosti doporučovat zajímavé knihy.

Z koníčka se stala vášeň a mladý muž se zařadil mezi známé knižní influencery. „Chtěl jsem šířit své oblíbené knihy, a tak přišlo na svět Knížectví. Na počátku jsem nepočítal s knižními spolupracemi a hodně mě překvapilo, že jsem se tak rychle dostal do povědomí,“ řekl ústecký knihkupec.

Co obnáší být knižním influencerem?
V první řadě musíte milovat knihy a umět je ukázat. Bez toho se neobejdete. Budujete své kanály, které jsou pro každého jiné, ať už se jedná o blog, Facebook, YouTube či Instagram. Snažíte se vymýšlet originální příspěvky a získávat publikum. V on-line knižní sféře je to možná trochu intimnější, protože nás není tolik a nemáme až takové dosahy jako všeobecnější odvětví, například z módní sféry. Žijeme v době, kdy je vizuální stránka nejdůležitější. Velkou roli tedy hraje fotka. Většina vašich sledujících si přečte popisek na Instagramu, pouze pokud je zaujme fotografie. Pokud chci věnovat knize větší prostor, dostane se do videa na YouTube. Když to shrnu, obnáší to spoustu čtení, vymýšlení a tvůrčí činnosti, ale také radosti z nových knih a informací, ke kterým máte přístup přednostně. A nechybí ani balancování na hranici závislosti na sociálních sítích.

Jak jste se dostal do světa knih?
Na úrovni čtenáře jsem se ke knihám dostal už jako malý. Vždy mě fascinovaly informace natištěné na stránkách knih a příběhy, do kterých jsem se mohl ponořit a mít je jenom pro sebe. Veřejně tomu není tak dlouho. Před dvěma lety jsem si vyhledával informace o nějaké knize a vlastně omylem narazil na pár knižních účtů na YouTube. Přes ně jsem se dostal i na instagramové profily a byl jsem chycen. Obdivoval jsem ten prostor, který umožňoval lidem mluvit o knihách, a navíc je ještě někdo poslouchal a mohl se nechat i ovlivnit. Chtěl jsem šířit své oblíbené knihy, a tak přišlo na svět Knížectví. Na počátku jsem nepočítal s knižními spolupracemi a hodně mě překvapilo, že jsem se tak rychle dostal do povědomí i mezi většími knižními influencery. Nebudu lhát, jsem za to moc rád. S větším dosahem se mé doporučení šíří lépe a spolupráce jsou velmi příjemným bonusem.

Ovlivnila aktuální situace spjatá s koronavirem vaši aktivitu?
Určitě ano. Zatímco v běžném režimu jsou ty větší spolupráce nastavené podobně, nyní jsou dva hlavní scénáře. Některé společnosti se rozhodly šetřit a omezují počty svých blogerů, knih k propagačním účelům či přestaly tisknout reading copies (verze knih, které dostávají blogeři před oficiálním vydání knihy, pozn. redakce). Opak představují ti, kteří se vydali ještě více on-line cestou. Navíc samotní autoři začali své knihy více propagovat sami, zakládají si vlastní účty, vybírají si influencery a komunikují více se svými čtenáři.

Jste zastáncem různých knižních výzev?
Sám jich tolik nevytvářím, ale určitě jsem. Líbí se mi myšlenka společných čtení nebo knižní štafety. V obou případech jde hlavně o to, aby se kniha dostala k více čtenářům a také o sdílení pocitů a dojmů z daného příběhu. Ve společném čtení se vybere kniha, kterou si všichni zúčastnění koupí a pak ji v daném termínu čtou a sdílí své dojmy na společném chatu nebo streamu po dočtení. Knižní štafeta je méně komerční a nenutí vás si knihu koupit. Pořídí si ji pouze ten, kdo štafetu pořádá a pak ji postupně pošle všem zapojeným, kteří do ní vkládají lepky se svými názory, poznatky a pocity. Typů knižních výzev je mnohem více, ale tyhle se mi líbí nejvíce. Skvěle ukazují, že knižní odvětví je opravdu až komunitní a jde o sdílení pocitů. Přece jenom knihomolové jsou většinou tak trochu na okraji každé skupiny, často podivíni a samotáři, a tohle představuje skvělý způsob, jak najít tu svou skupinu a více se socializovat.

Působíte i jako knihkupec. Lze vysledovat změnu chování u zákazníků?
Ze zkušeností lidí z jiných obchodů vím, že se tržby v meziročním srovnání značně propadly. Nemůžu mluvit za jiná knihkupectví, ale u nás se nic takového nedělo. V porovnání se stejnými dny v loňském roce byly tržby nižší, ale pouze v řádech několika málo procent. Naopak čím více se začalo mluvit o lock-downu, tím více lidi knihy nakupovali a den před uzavřením obchodů nastal opravdu blázinec a zákazníci nás vzali útokem. Takže kromě dělání si zásob se chování zákazníků knihkupectví nijak výrazně nezměnilo.

Myslíte si, že bude mít situace dopad na knižní trh a nabídku titulů?
Dopad bude mít určitě, a vlastně už má. S nejfatálnějšími následky se potýkají malá nakladatelství. Velké nakladatelské skupiny jako Albatros Media nebo Euromedia Group stojí na pevných základech a jsou rozkročeny přes velkou část knižního trhu. Ale už teď přicházíme o menší nakladatele, kteří jsou však důležití, protože se většinou věnují kvalitnější a méně mainstreamové literatuře. Tím přijdeme o určitou diverzitu a rozmanitost. Proto bych možná apeloval na čtenáře, aby se zkusili podívat na produkci menších nakladatelství, našli si to svoje a hlavně nakupovali přímo od nich prostřednictvím jejich e-shopů. Je důležité zachovat různorodost a podpořit menší podnikatele, v této době více než kdy jindy.

Může vést podle vás nynější stav k tomu, že se lidé budou více věnovat čtení?
Určitě někteří lidé teď mají více času na to, co mají rádi a co je baví. Nemyslím si, že by bylo mnoho lidí, kteří běžně nečtou a teď by s tím začínali. Ale ten, kdo už čte a má knihy rád, dostává skvělou příležitost konečně zkrátit svůj nekonečný seznam knih k přečtení. Vlastně spousta z nás vtipkuje celoročně, že si bude muset vzít dovolenou, aby konečně s tím čtením pokročila. Teď můžeme na celé téhle situaci najít alespoň nějaké pozitivum, a to je čas na to, co máme rádi, ať už jsou to knihy či cokoliv jiného.

Jakou knihu / knihy byste doporučil, aby na chvíli člověk zapomněl na vše spjaté s koronavirem?
Když mi položí někdo tuto otázku, vždy mi naskočí v mysli hromada knih, které chci, aby si všichni přečetli, a je opravdu těžké z nich vybrat jenom pár. Rád doporučuji české spisovatele, tak mě hned napadne Příběh: Kniha bílá od D. D. Gabrové. Je to úžasná kniha o naprosto obyčejném životě ženy narozené v generaci Husákových dětí. Odreagování a humorné chvilky nabízí humoristická série Poslední aristokratka od Evženy Bočka, jejíž poslední díl vyšel nedávno v rámci Velkého knižního čtvrtku. Skvělé je také prozkoumat produkci těch menších nakladatelství a zkusit něco úplně nového, něco, co normálně nečtu. A co může být ještě lepší pro zlepšení nálady než si vzpomenout na nějakou knihu z dětství či dospívání, vrátit se k ní a připomenout si veškeré ty úžasné pocity?