Káva je zdravá. I český turek

Málo se ale ví, že antioxidanty najdeme především v kávě. A je jedno, zda pijeme rozpustnou nebo „turka."

Prokázaly to výsledky studie, které tento týden zveřejnil v Liberci Institut kávy. Nezávislá iniciativa, která si dala za cíl vyvracet mýty, jež tento nápoj obestírají, a zároveň informuje o nejnovějších vědeckých poznatcích.Studii, která novinky o kávě přináší, zpracovala Vysoká škola chemickotechnologická v Praze.

Odborníci sledovali hlavní skupiny látek, které káva obsahuje, a to jak zdraví prospěšné antioxidanty, tak také takzvané procesní kontaminanty akrylamid a furan. Tedy těkavou látku, která kávě dává typickou vůni. A pak samozřejmě kofein, kvůli jehož povzbuzujícím účinkům kávu pijeme.

„Zajímalo nás, zda mají rozdílné způsoby přípravy kávy vliv na sledované látky," říká profesorka Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu chemie a analýzy potravin z VŠCHT v Praze.

„Při studii nešlo o to zjišťovat kvalitu jednotlivých druhů kávy, ale vyvrátit mýty typu, že turek je škodlivější než rozpustná," vysvětlila Lída Šimáčková z Institutu kávy.

Z výsledků jednoznačně vyplývá, že je naprosto jedno, zda dáváte přednost kávě instantní či „lógru". Kvalitu látek v kávě obsažených způsob přípravy neovlivňuje.

„Z hlediska psychostimulačního účinku kávy je jedno, zda si dáte espresso, rozpustnou či zalévanou kávu. Jakákoliv z nich pomůže díky kofeinu zlepšit bdělost, pozornost, logické myšlení a celkovou tělesnou i duševní výkonnost, shrnul výsledky odborný garant Institutu kávy docent Pavel Kohout, gastroenterolog a nutricionista Thomayerovy nemocnice v Praze. Způsob přípravy kávy neovlivní ani obsah antioxidantů, které jsou právě v kávě ve vysoké míře obsaženy.

Koncentraci sledovaných látek mírně ovlivňuje jen to, zda kávu pijeme horkou, nebo ji pro nával práce necháváme vystydnout. Jinými slovy, i studená káva má stále vysoký obsah kofeinu i antioxidantů, jen už už prostě nevoní. Pokud káva chladne, snižuje se v ní obsah těkavého furanu, tedy kontaminantu, který vzniká pražením kávy. Jeho negativní vliv na lidský organismus dosud prokázán nebyl. A káva už prostě nevoní.

Na obsah kofeinu nemá vliv ani to, zda pijeme kávu s mlékem či bez. „Mléko pouze zpomalí účinek, takže nestartujeme tak rychle jako po černé kávě, ale povzbuzující látka zůstává," říká docent Pavel Kohout. Snaží se vysvětlit i řadu mýtů mezi svými kolegy lékaři.

„Vždycky mě zarazí, když člověku s nemocným žaludkem některý z kolegů zakáže pít kávu, což je při vředových chorobách v pořádku, ale zároveň mu nezakáže pít čaj. Obsah teinu je tam stejný jako v kávě. Rozdíl je pouze v tom, že se rozpouští dlouhodobě, to znamená, že když si dáme čaj ráno, povzbuzující účinky vnímáme v průběhu celého dopoledne, kdežto u kávy je ten nástup okamžitý," zmínil.

Káva ale nemá jen povzbuzující účinky. V přiměřeném množství může být přínosem v prevenci celé řady civilizačních chorob, jakými je například cukrovka II. typu či Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. A co je pravdy na tom, že nadměrné pití kávy může škodit srdci?

„Kofein v kávě krátkodobě zvýší krevní tlak, proto se rozhodně nedoporučuje lidem s hypertenzí. Ale mýtus o tom, že káva způsobuje infarkt, vznikl na základě toho, že se při dřívějších studiích neoddělovalo samotné pití kávy od ostatních návyků. Zejména mezi lékaři a ještě častěji mezi zdravotními sestrami byla neodmyslitelná káva bez cigarety, a to už je něco jiného," vysvětluje lékař.

Dalším mýtem je podle něj to, že pití kávy způsobuje rakovinu trakčníku, či močového měchýře. „Opět to samé, neoddělovalo se, zda člověk, který holduje kávě, také nadměrně neholduje kouření a alkoholu, což na onemocnění vliv má. Průlom přinesla až poslední doba, kdy se díky počítačům analýzy zpřesnily," doplnil lékař, který, jak prozradil, je sám nadšeným pijákem kávy.

Podle lékaře není zcela pravdivý ani další mýtus s kávou spojený a sice, že káva dehydruje.

„Dělali jsme pokus se sportovci. Jedni při sportovním výkonu kávu pili, druhá skupina ne, dehydrovaní byli všichni stejně, k žádnému výkyvu nedošlo. Tahle představa se vžila, protože po počáteční konzumaci kávy se zvyšuje potřeba močení, ta ale již dále při další konzumaci nestoupá," vysvětluje lékař.

A jak je to třeba s kávou a kojením? „Šálek kávy kojící mamince rozhodně neublíží. Pokud miminko v noci nespí, určitě to není způsobeno tím, že v mléce byl obsažen kofein. A když už kojící maminka bez kávy nemůže být, rozhodně bych jí raději doporučil klasickou kávu než tu bez kofeinu," říká. Pravá káva totiž na rozdíl od té bezkofeinové neobsahuje další chemické příměsi, protože i instantní káva se vyrábí pouze mechanickou cestou. „Bohužel i v obyčejné meltě vypijete daleko víc škodlivých akrylamidů než v kávě. To je ta látka, která vzniká při pražení či smažení," dodává lékař. A jak je to s množstvím kávy, které můžeme vypít, aniž by se nám „rozskočilo" srdce?

Za doporučenou denní dávku u zdravého člověka se pokládá 4 6 šálků denně, což je 300 mg kofeinu. A jestli si myslíte, že jsme s našimi čtyřmi turky denně nějak vášnivými kafaři, pak jste na omylu. Zatímco průměrný Čech vypije ročně v průměru 3 kilogramy kávy, kam se hrabeme třeba na Finy. Podle statistik Mezinárodní organizace kávy (ICO) mají právě tito Skandinávci spotřebu až 11 kilogramů ročně. A to patří v Evropě k nejzdravějším národům.

- Až 70% denně přijatých antioxidantů tvoří ty konzumované právě v kávě.

- U konzumentů kávy je o 15% menší riziko vzniku mozkové příhody, než u lidí, kteří kávu nepijí.

- Antioxidanty obsažené v kávě snižují ukládání cholesterolu do cév a mohou zabránit vzniku některých nádorových onemocnění. Káva má díky skupině antioxidačních látek podobně příznivé antiaterogenní a kardioprotektivní účinky jako zelený čaj anebo červené víno. Zdroj: IK

Káva platí nejen na „Alzheimera" a cukrovku, ale také třeba na astma

I když to zní jako hudba budoucnosti, dokáže pravidelná denní konzumace již několika šálků kávy potlačit či oddálit vznik některých tzv. civilizačních chorob.Ukazuje se tak, že v kávě obsažený kofein je možné použít v boji proti celé řadě onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, astma či nemoci srdce a cév.

Potvrdil to docent Pavel Kohout, gastroenterolog a nutricionista z Thomayerovy nemocnice v Praze, který se účinkem kávy na lidský organismus a zdraví zabývá.

„Pozitivní vliv na lidský organizmus je u konzumace rozumného množství kávy dokázán mnoha výzkumy, přičemž doporučované množství je přibližně 300 mg denně. To odpovídá čtyřem až šesti šálkům," vysvětluje lékař, který působí také jako odborný garant Institutu kávy.

Kávou proti astmatu

„Kofein má preventivní účinky například ve vztahu k astmatu či srdečním onemocněním. Zkoumají se také jeho možnosti využití v boji s Alzheimerovou chorobou či s diabetes mellitus II. typu," upřesňuje.

V boji proti astmatu je kofein oceňován již více než 100 let. Příkladem může být Skotsko, kde se kofein používá na léčbu astmatu minimálně od roku 1859. Moderní výzkum potvrdil, že kofein může hrát roli při zvládání astmatu, jelikož jeho chemický vzorec se podobá teofylinu léku na astma, a pomáhá tedy otevírat dýchací cesty.

Káva zlepší paměť

Většina lidí má kávu spojenou zejména se zvýšením bdělosti a snížením únavy v době, kdy potřebují být aktivní. Má se za to, že káva má v tomto smyslu pouze krátkodobé účinky. Lékařská univerzita v Lisabonu ale provedla výzkumy, které ukázaly, že senioři, kteří vypili alespoň tři šálky kávy denně, měli lepší paměť než ti, kteří pili výrazně nižší množství.

Z toho vyplývá, že káva má pro stav naší paměti také dlouhodobé účinky. To by mohlo být velkou nadějí pro boj s Alzheimerovou nemocí. Byla proto zahájena celá řada klinických studií, jejichž výsledky možná přinesou dobré zprávy nejen pro ty, kteří touto zákeřnou nemocí již trpí.

Kávou na cukrovku

Diabetes mellitus, česky nazývaný cukrovka, má dva základní typy diabetes I. typu a diabetes II. typu. Zatímco diabetes mellitus I. typu je autoimunitní onemocnění, jehož prevence není v současné době známá, je diabetes mellitus II. typu typickou civilizační chorobou. Probíhající výzkumy vztahu mezi pitím kávy a vznikem diabetu ale již dnes prokazují hmatatelné výsledky.

Dokazuje to například americká studie, která hodnotila riziko vzniku diabetu II. typu v souvislosti s konzumací kávy a slazených nápojů. Muži i ženy pijící více než 4 šálky kávy denně měli riziko vzniku diabetu II. typu o 67 % nižší než jejich vrstevníci, kteří kávu nepili. „I zde by tedy konzumace kávy mohla působit jako prevence," říká docent Pavel Kohout z Institutu kávy.