Jak jste se dostal k moderování?
Celý můj život se točil kolem mikrofonu. Jsme rodina hudebníků. Táta i bratr hrají na bicí a trumpetu a oba k tomu i zpívají. Už jako malý capart jsem pořád někde pobíhal po pódiu a předváděl se. V lidové škole umění jsem ale nikdy dlouho nevydržel, a tak ze mě dnes bohužel není klavírista a na flétnu hraji jen doma dceři před spaním.
K moderátorskému mikrofonu jsem poprvé zasednul v roce 1992, kdy pořádalo Radio Most konkurz. Hodně mi tehdy pomohla zkušenost z podnikového rozhlasu litvínovského Chemopetrolu, kde jsem pracoval v novinách. Obojí jsem pak nějaký čas dělal souběžně, ale časem mě rádio zaměstnávalo natolik, že nakonec padlo rozhodnutí živit se jako moderátor. Za ty roky jsem pak ještě vyzkoušel několik podobných profesí, například jako moderátor společenských či sportovních akcí a také práci před i za kamerou. Jako externí spolupracovník České televize jsem například připravil i několik sportovních reportáží pro Branky Body Vteřiny.

Co vás přivedlo do Českého rozhlasu Sever?
Změna. Soukromá regionální rádia už dávno nejsou regionální. U nás je v současné době jen několik málo lidí a firem, kteří vlastní celé sítě rádií. Dochází pak k situacím, kdy je například ranní vysílání odbavováno z Prahy a zprávy připravuje člověk v Ostravě.
Český rozhlas Sever vysílá pro lidi, není to jen nějaká firma, co se reklamou snaží vydělat co nejvíc peněz. U nás se snažíme všechny posluchače aktuálně informovat o tom, co se děje u nich doma, dostat do vysílání něco zajímavého. Je tady tým profesionálů a v každém koutu severních Čech máme reportéra, který je hned u toho, pokud se někde něco stane.
To mě oslovilo a připomnělo dobu, kdy se regionální rádia rozjížděla. Na to období velice rád vzpomínám.

Od srpna jste na Českém rozhlase Sever průvodcem Dopoledního expresu. Dojde snad k nějakým změnám ve vysílání?
Jak se to vezme. Posluchači, kteří nás v čase od devíti do dvanácti hodin poslouchají, moc změn nezaznamenají. Stále budeme cestovat hlavně po severu Čech, setkávat se se zajímavými lidmi a osudy. Přineseme informace, které našim posluchačům nějakým způsobem pomůžou a nepřijdou ani o pravidelného hosta po desáté hodině nebo o Chuťovky Petra Novotného. Nově chceme, aby se v Dopoledním expresu mluvilo ještě víc o našem regionu na úkor obecných informací.
Dopolední expres ale určitě nejsem jen já. Tříhodinové vysílání připravuje tým lidí složený z reportérů, editorů, zprávařů a dalších. Já se pak nakonec snažím dělat našim posluchačům příjemného společníka, který všechny písničky a informace poskládá do jednoho příjemného celku.
Doufám, že Dopolední expres nebude nudit a ještě přinese něco navíc.