Jachtař Martin Trčka: Z Mostu se může stát jediné české město „na jezeře“

Nemáte strach, že se na moři převrhnete a že vás sežere žralok? 
Taková obava mne opravdu nijak nesvírá. Navzdory romantickým představám jsou profesionální jachtaři velmi racionální lidé. Vždycky byli. Na moře se vydávali i v dávné minulosti s rigorózní přípravou.

Sníte ale ještě o tom obeplout svět jako Ferdinand Magellan? 
To ano. Ne sice stylem, kterým Magellan obeplouval svět, ale v závodním tempu určitě ano.

Nezakotvíte vaši jachtu raději na jezeru Most?
Znovuobnovení jacht klubu, tentokráte na mosteckém jezeře, je skutečně jedním z mých cílů. 

Počítáte s tím, že se na jezero přesune celý Yacht Club Baník Most a budete tam trénovat mládež? 
Samozřejmě. Předávání zkušeností, radosti a pomyslné pochodně je v závěru kariéry logickým a vlastně nejdůležitějším úkolem pro každého sportovce. Je důležité, aby po naší generaci něco zůstalo. Yacht club Baník Most nyní dočasně mládež vychovává na Nechranické přehradě. S přesunem na jezero Most se samozřejmě počítá. Vznikla platforma vodních sportů, kde se společně Baník Most, Veslařský klub Ohře Louny, Dračí lodě Bulldog Gym, Sportclub 80 Chomutov, zástupce rychlostní kanoistiky a Litvínovská škola potápění budou snažit vytvořit zázemí pro rozvíjení vodních sportů. Všechny kluby mají v tomto nejen záštitu svých svazů, ale i Olympijského výboru.

Území jezera Milada u Ústí nad Labem bude řešit právě vyhlášená mezinárodní krajinářsko-urbanisticko-architektonická soutěž. Zasloužilo by si podobnou soutěž i jezero Most? 
Já si myslím, že ano, a je skvělé, že státní podnik Palivový kombinát Ústí coby správce těchto území zvolil tuto cestu. Rozvoj jakéhokoliv území by měl probíhat koordinovaně tak, aby jednotliví současní i budoucí aktéři spíše násobili své síly a případné konflikty vyřešili již na papíře. Podobně jako v medicíně jsou ze zákona odpovědní za zdraví národa lékaři a mají k tomu příslušný systém vzdělávání a praxe, za územní rozvoj, koordinaci a vystavěné prostředí jsou ze zákona odpovědní architekti a urbanisté, kteří k tomu mají opět příslušný systém vzdělávání a praxi. 

Co říkáte zadání soutěže na Miladu?
Když se do něj podíváte, poptávány jsou týmy s autorizacemi krajinářská architektura, územní plánování a architektura. Doporučeny jsou dále v týmu experti na strategické plánování a ekonomický rozvoj, dopravní plánování, sociální geografie, hydrologie a tvůrci EIA. To, že je vždy lepší vybírat z více návrhů, je pak myslím přirozené, byť to stojí čas a prostředky. Investice na takto velkém území však bude trvat desítky let a stát miliardy, měla by proto probíhat podle smysluplného plánu. 

V Litoměřicích vznikne komunitní zahrada. Lidé budou pěstovat zeleninu i vztahy

Litoměřicko

V čem je podle vás největší potenciál mosteckého jezera? A teď nemyslím jen z pohledu jachtaře.
Je to jednoznačně největší jezero, které může být přímo součástí města. Z Mostu se tak může stát jediné české město „na jezeře“. V dnešní uspěchané době všichni, kteří jsme rodiči, víme, jak důležité je, aby se naše děti mohly na tréninky a kroužky dopravovat nejlépe samy, nebo alespoň v rámci města. Takové podmínky pro rozvoj vodních sportů obecně nemá žádné město. V Mostě může být jezero dostupné podobně jako sportovní hala nebo zimní stadion, což je unikum, které žádné jiné město v Česku buď nemá, nebo jsou přehrady a řeky ve městech řádově menší a pro větší rozvoj vodních sportů nevhodné.

V poslední době se hodně hovoří o možném propojování zatopených dolů v Podkrušnohoří. Obří vodní systém má vyrábět elektřinu, oživit turismus a chránit přes suchem. Líbí se vám ta vize? 
K propojení asi přirozeně dojde, jezera jsou koneckonců plněna pomocí přivaděčů, čili fyzické propojení se buduje už nyní. Upřímně mám však obavu, že plovoucí solární elektrárny se úplně neslučují s rekreací či jiným využitím jezer. Mimo jiné i to je konflikt, který by bylo vhodné vyřešit na papíře, aby v terénu pak nedošlo k jistému mrzení.

Co dělali jachtaři od března, kdy vypukla pandemie koronaviru? Mohli jste vůbec na vodu? 
Reprezentace, rozesetá po světě, se musela vrátit domů. Zrušeny byly všechny světové poháry včetně poslední kvalifikace na Olympijské hry v italském Janově. Zrušeny byly i všechny série námořního a profesionálního jachtingu, které budou obnoveny až v příštím ročníku. Problémem v současné době není obava z infekce, ale spíše nemožnost plánovat globální cestování po světě. Návrat na jezera a přehrady v ČR byl individuálně možný hned s první možností odložení roušek ve volné přírodě, brzy i v podobě společných tréninků, protože většina lodí je jednoposádkových, čili pokud se přímo nesrazíte, blíže než dva metry k jiné osobě nikdy nebudete. Z pohledu vrcholového jachtingu je chybějící moře problém. Jachting na ploché hladině je jiný než na moři. Z pohledu mládežnických a dětských tříd, i když i ti jezdí již v raném věku na moře, zas takový problém asi nenastal.

Za pád letounu do Labe u Křešic mohl sám pilot, ukázalo vyšetřování

Litoměřicko

Už vás někdy na moři skolila třeba chřipka, horečka nebo to věčné houpání?  
Infekce na moři moc nehrozí. Před velkými závody býváme obezřetní na místa jako supermarkety s klimatizací a podobně. Na lodi pak není chřipku od koho chytit. Mořská nemoc, neboli kinetóza, je pak běžnou součástí jachtařova života v různých intenzitách, protože vnitřní ucho s vestibulárním systémem má každá lidská bytost. 

Může vůbec jachtař během plavby pít alkohol?
Nemůže. Na lodích by se neměl požívat alkohol ani při cruisingu, kdy se jen tak plavíte. Při závodním to nejde už z principu. Těžko si lze představit opilého triatlonistu nebo řidiče formule.

Ptám se proto, že stavíte v Mostě minipivovar. Jak jste se k tomu dostal? K námořníkům se přece spíš hodí rum. 
No vidíte. Donedávna jsem nepil ani jedno. Pivovar je souhra okolností a uchopených příležitostí. Aktivní kariéra se mi blíží ke konci. V naší čtvrti mi chybělo místo potkávání. Měl jsem přístup k know how. Pivovar dává ekonomický smysl potřebný pro kvalitní výstavbu. A nedaleko od nás se pěstuje chmel, ne cukrová třtina. To je hrubý a asi neúplný výčet důvodů, proč stavíme pivovar v Mostě. Důvod, proč říkám „stavíme“, je, že se jedná o akciový pivovar, kde akcionáři budou i pravidelnými zákazníky, neboť jich značná část bude z Mostu.

Rostoucí nezaměstnanost ohrožuje i handicapované na Litoměřicku

Litoměřicko

Kdy minipivovar otevřete?
Otevření se plánuje na konci července.

Jaké pivo budete vařit? 
Pivovar je postaven pro vaření spodně i svrchně kvašených piv. Český ležák, který je i v zahraničí pojmem, bude u nás přirozeně hlavním produktem. Obohatit pak sortiment o svrchně kvašená piva mi pak přijde vítanou změnou a krokem k větší rozmanitosti chutí. Přeci jen pivo je prostě nápoj vyráběný za pomocí kvašení ze sladu, vody a chmele a stejně jako víno má s různými vstupními surovinami přirozeně různé výsledné chutě. Cestování po světě vám v tomto otevře oči. Řemeslné pivovary, takzvané craft bewery, dnes prožívají renesanci v celém světě včetně tradičně vinařských zemí. Předpokládáme tři stálá piva světlý ležák, polotmavý ležák a ALE. Sezónně pak budeme vařit speciály, vždy však pouze ze sladu, chmele a vody. 

Ovlivnila nějak tenhle projekt koronakrize? 
Prozatím ne. Měli jsme štěstí, že jsme byli tou dobou ve výstavbě. Gastro je samozřejmě otřeseno a prostředí, do kterého vstupujeme, tak bude asi jiné, než jsme předpokládali. Svým způsobem pozitivním vlivem na projekt, ne však na mne, bylo pak moje „uzemnění“ a nemožnost vycestovat za jachtingem do zahraničí.

V posledních letech se také hodně zajímáte o architekturu a rozvoj Mostu. Proč? 
Nejde o poslední léta a pouhé zajímání se. Studoval jsem ekonomiku a management na stavební fakultě ČVUT. Vždy jsem sledoval, jak věci fungují a nefungují v různých měřítkách, od buňky lidského těla, jako sportovec, po celou společnost lidí zvanou město. Procestoval jsem mnoho světových měst a v některých i dlouhodobě žil. Rozhodl jsem se však vrátit do Mostu. Moje manželka má navíc nebývale rozvinuté pozorovací schopnosti a intuici. Když mne poprvé vzala na Dny architektury do Ústí a poté zorganizovala podobná setkání u nás, pochopil jsem, že existuje způsob, jak našemu městu pomoci. Chci prostě žít v hezčím prostředí. Tak jednoduché to je. V hezčím prostředí se lépe žije, lépe podniká, zvyšuje se hodnota stávajícího společného i soukromého majetku. 

Dovolená v tuzemsku voní nostalgií a romantikou. Češi se vracejí do kempů

Litoměřicko

Představte si Most v roce 2120. Jak bude město vypadat?
Bude městem na jezeře, nebo nebude městem vůbec. Představte si, že byste položil podobnou otázku v roce 1920. Málokdo by odpověděl, že město se přesune, znovu postaví a na původním místě bude jezero. To jezero zde bude určitě i za sto let, zda u něj bude město, je jen na nás.