Vyhlášená naleziště polodrahokamů na Klášterecku lákají hledače dlouhodobě. Během covidových měsíců to ale vypadá, že se jejich aktivita ještě zvýšila, ačkoli jde o nelegální činnost. Následkem této „horečky“ jsou některé oblasti plné hlubokých jam a napůl vyvrácených stromů.

„Pár kilometrů nad městem jsem našel v lese jámu o velikosti zhruba metr na půl metru, navíc s výdřevou, která nejspíš slouží pro zpevnění,“ upozornil například místostarosta Klášterce nad Ohří David Kodytek. „Vedle díry byl ještě kbelík. Je vidět, že tam někdo kope,“ dodal.

Místo objevil díky tomu, že byl v oblasti pracovně kvůli těžbě dřeva na nedalekých městských pozemcích. „Byla to náhoda. Lesák, se kterým jsem mluvil, mi ale řekl, že ve zdejších lesích vídá lidi, kterým z batohů koukají hrabičky a motyčky,“ dodal.

Jáma za jámou je také v Horní Halži, kde se nachází hematit, ametyst, achát, citrín a další polodrahokamy. „Působí to tam jako měsíční krajina. Člověk se bojí někam šlápnout, protože území může být poddolované,“ zmínil Jiří Klepp z Kadaně, který studuje geologii. V rámci odborné praxe občas zajde také do oblasti Volyně nad hradem Hasištejn, kde v nedávné minulosti zkoumal výskyt minerálu scheelit.

„Původně tam byla normální krajina, než tam někteří lidé začali najíždět. Když jsem se do těchto míst po nějaké době vrátil, skoro jsem je nepoznal. Neštěstí je, že kopáči vytěží krajinu do maxima, aby z ní co nejvíc získali, a nezajímá je, co bude dál. Vidíte obrovské jámy a popadané stromy, protože jsou podkopané,“ upozornil mladý vědec.

Nájezdy amatérských geologů řeší majitelé pozemků. Nejčastěji Lesy České republiky. Ty potvrdily, že hledači jsou v covidových měsících aktivnější. „Na našich pozemcích jde o lokality u Klášterecké Jeseně a Horní Halže. Vznikají díry různých rozměrů, většinou kruhového nebo elipsovitého tvaru. Problém řeší, podle našich informací, i majitelé dalších pozemků,“ informovala mluvčí státního podniku Eva Jouklová. „Hledači závažně porušují lesní zákon, takže všechny případy hlásíme Policii ČR i státní správě lesa, v tomto případě Městskému úřadu v Kadani, s žádostí o prošetření,“ doplnila.

Policie řeší dva případy

Policisté na Klášterecku se v prvních měsících tohoto roku věnovali zatím dvěma případům neoprávněné těžby nerostů. „K prvnímu případu mělo dojít v únoru v oblasti Hadov nad obcí Klášterecká Jeseň,“ informovala mluvčí chomutovské policie Miroslava Glogovská. „Tento případ policisté prověřují s ohledem na výši způsobené škody, která byla vyčíslena na více než 30 tisíc korun, pro podezření z trestného činu poškození cizí věci,“ doplnila. V dubnu policisté zaevidovali ve stejné oblasti další případ. Ten prozatím vyšetřují jako přestupek proti lesnímu zákonu.

V loňském roce klášterečtí policisté obdobný případ neřešili. Tři případy neoprávněné těžby nerostů ale měli na stole jejich kolegové z Vejprt. „Ve všech případech se jednalo o lesy v katastru obce Kryštofovy Hamry. Podezřelí byli přistiženi přímo při hledání, popřípadě těžbě nerostů,“ uvedla mluvčí. Policie případy předala k projednání přestupku na odbor životního prostředí v Kadani.

Amatérští hledači polodrahokamů riskují až roční pobyt ve vězení za spáchání trestného činu poškození cizí věci. Sankce se ale může zvyšovat až do tří let, pokud je škoda značná, a až šest let, jestliže je velkého rozsahu. Přestupky proti lesnímu zákonu se trestají pokutou až 15 tisíc korun.

Polodrahokamy z Klášterecka byly historicky pokládány za mimořádné, těžily se tu i žíly o metrové síle, které byly tvořené jaspisy a ametysty. První vlna těžby probíhala už ve 14. století za vlády císaře Karla IV. Ten nechal drahými kameny vyložit stěny posvátné kaple sv. Kříže na Karlštejně a použité byly také při výzdobě kaple sv. Václava ve Svatovítské katedrále na Pražském hradě.