Zde žil Erich Zinn, zavražděn roku 1942 v Treblince. To od úterý říká kolemjdoucím jedna z třpytivých destiček s židovskými jmény, které se začaly objevovat před domy na náměstí v Chabařovicích na Ústecku. Jde o třináct „stolpersteinů“, kamenů zmizelých připomínajících krutý osud obětí nacismu v Německu.

Nacisté zavraždili 19 chabařovických Židů. „Dodnes o tom nikdo nevěděl. Proto jejich osudy připomínáme prostřednictvím kamenů zmizelých,“ říká Stanislav Sochocký ze spolku Sdružení občanů Chabařovic.

Jako první Žid přišel do Chabařovic v roce 1862 Josef Dub. „Pak už to byla lavina. Za krátkou dobu lemovaly židovské domy celé náměstí, bylo jich více než 30. Židé tu byli úspěšní, dokonce velmi úspěšní, a bylo to i ve prospěch celého města. Rodiny Dub a Krauskopf se díky svým podnikatelským aktivitám brzy zařadily mezi nejbohatší rodiny města,“ připomíná Sochovský, který zve všechny zájemce na pietní odhalení stolpersteinů. Koná se už tuto neděli od 9 hodin před chabařovickým kulturním domem Zátiší.

Kameny v úterý v Chabařovicích pokládal výtvarník, grafik a kameník Ondřej Pisch. Za svůj život jich vytvořil už asi padesát.

„Výhledově se chystají také pro Krupku, Žatec, Kadaň, Litvínov a Chomutov,“ řekl Pisch, kterému prý výroba jedné „cihličky“ zabere zhruba pět až osm hodin. „Koupí se hodinářská mosazná deska v Povrlech, rytec následně ve stroji vyrazí písmena a já to pak musím celé vyleštit,“ popsal postup výroby.

Jeden kámen vyjde na zhruba dva až tři tisíce korun. Kvůli nenechavcům, kteří by měli úmysl miniaturní památníčky ukrást, lijí kameníci do mezer mezi kameny betonovou směs. Všichni ovšem věří, že k ničemu podobnému nedojde.

Jména mrtvých13 kamenů pro 13 obětí holocaustu:Ernst Zinn, Gertruda Zinn, Erich Zinn mladší, Alfred Dub, Matylda Dubová, JUDr. Siegfried Zuzak, Alfred Robitschek, Frantischka Robitschek, Max Robitschek, Mariana Vogelová, MUDr. Erich Schmied, Markus Krauskopf, Malvína Krauskopfová

„Místa jsou schválně na frekventovaných místech. Člověk, který by byl potencionálním nenechavcem, se po přečtení příběhů Židů musí chytnout za srdce, jak je jejich osud smutný. Je to třináct kamenů a třináct lidských osudů,“ říká za Sdružení občanů Chabařovic Evženie Arnoštová.

ZDATNÍ PODNIKATELÉ

Židé zastávali v Chabařovicích důležité posty lékařů, právníků, obchodníků a podnikatelů. Nejsilnější židovská komunita pak žila v nedalekých Teplicích, a to už od roku 1414, kdy byly Teplice označovány jako klášterní městečko.

„Proti městům královským, jakým bylo například Ústí, zde Židé neměli tolik omezení. Do roku 1938 tvořili Židé 10 % z celkového počtu obyvatel Teplic, přičemž maloobchod byl zcela v rukou Židů. Z 231 velkých podniků ve městě mělo 89 židovské majitele. Mezi významné a vlivné občany Teplic se pak řadili továrníci Rindskopf, Birnbaum, Urbach a mnoho dalších,“ zmiňuje Sochocký.

Do Ústí se pak první Židé přistěhovali až po roce 1848. „Mezi známé osobnosti zde patřili především uhlobaroni E. J. Weinmann, Ignaz Petschek, dále malíři Ernst Neuschul nebo Rudolf Popper,“ připomíná Sochocký.

StolpersteineKameny zmizelých jsou dlažební kostky s mosazným povrchem vsazené do chodníku před domy obětí holokaustu a nacistického režimu. Ve městech Ústeckého kraje je najdete v Děčíně, Teplicích a Žatci. Duchovním otcem projektu je německý umělec Gunter Demnig.

STANISLAV SOCHOCKÝ Z CHABAŘOVIC JE NADŠENEC DO HISTORIE V KRAJI:

„Všichni koukají, co jsme našli“

Nadšenec a 74letý aktivní důchodce Stanislav Sochocký už 20 let vyplňuje v chabařovickém zpravodaji na Ústecku rubriku o historii. Je autorem a zhotovitelem městského muzea a vede také partu nadšenců, která si vybírá zajímavé okamžiky z historie města. Jedním z nich je i etapa vyvražďování Židů nacisty.

Zavražděné Židy připomínají mosazné stolpersteiny v zemi.Neoficiálně si říkáte hřbitovní parta, proč?

Zabývali jsme se historickými hroby na hřbitově v Chabařovicích, nyní usazujeme po městě zmíněné kameny zmizelých.

Jak jste se k tématu vyvražďování Židů dostali?

Nějak intuitivně jsem tušil, že když začal význam Chabařovic v době industrializace Ústecka stoupat, muselo to přilákat i Židy. Ti na to mají vrozený čich. Konzultoval jsem to s odborníky na regionální historii, promovanými doktory, kteří mi sdělili, že v Chabařovicích se žádní Židé nevyskytovali, že je naprosto zbytečné se do toho pouštět.

Přesto jste se nedal odradit a šel si za svým.

Ano, začal jsem lovit na židovských hřbitovech. A ulovil jsem v Teplicích a Sobědruhách. S opisem několika pomníčků se jmény aus Karbitz jsem se obrátil na Věru Hladíkovou z Archivu města Ústí nad Labem, a to byl velký šupec. Od té doby je členkou naší party. Je pro nás výhrou, umí dokonale matriky. Všichni dnes koukají, co jsme po 74 letech objevili.

Jaké máte nápady nyní?

Dal jsem si dva cíle. Usadit kameny a vydat publikaci, jež bude mít i německý překlad. Je v podstatě už napsaná, chybí dodat kapitolu právě o kamenech.