Až 22. místo v Evropě zaujímají Češi v dárcovství krve. Alespoň jednou zde krev darovalo 30 procent lidí nad 15 let. Vyplývá to z výsledků nedávného celoevropského průzkumu Eurobarometer.

Základna kontra soběstačnost

Proč u nás tak málo lidí dává krev? Podle Jiřího Masopusta, primáře transfuzního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, která je s dalšími čtyřmi nemocnicemi součástí Krajské zdravotní, a. s., existuje určitý rozpor mezi poměrně malou dárcovskou základnou v České republice a mezi soběstačností ČR v zásobování transfuzními přípravky.

„Více dárců by bylo potřeba hlavně proto, aby dárci nemuseli absolvovat odběry tak často a aby v krizových situacích byla dostatečná rezerva dárců, především D-negativních. Důvodů, proč lidé nedarují krev, je celá řada. Pominu-li nízký nebo vysoký věk a nemoci či rizikové chování, které jsou kontraindikací dárcovství, pak je to obava ze vpichu či reakce na odběr, neoprávněný strach z možnosti se při odběru nakazit, nedostatečné povědomí o důležitosti krve pro řadu zdravotních komplikací, zdánlivý nedostatek času, někdy i určitá lhostejnost či peněžní motivace, která se neslučuje s bezpříspěvkovým dárcovstvím, a další důvody," míní primář oddělení, které v oblasti Ústí nad Labem a Litoměřice v současnosti registruje pět a půl tisíce dárců krve.

Ještě o tisíc dárců více má ve své evidenci transfuzní oddělení Krajské nemocnice Liberec, a. s. Jeho primářka Renata Procházková doplňuje další důvody, proč u nás málo lidí daruje krev: „Malé společenské ohodnocení bezpříspěvkového dárcovství krve a především i nepochopení zaměstnavatelů, kteří nechtějí dárce uvolňovat k dárcovství krve ze zaměstnání."

Stárnutí dárcovské populace

Které evropské státy jsou tedy v dárcovství na špici? Podle výsledků zmíněného průzkumu lze nejvíce dárců lze najít v Rakousku, kde krev darují až dvě třetiny populace. S velkým odstupem následuje Francie, Kypr a Řecko. I v těchto zemích však tvoří dárci přes polovinu populace.

Velkým problémem se dlouhodobě ukazuje stárnutí dárcovské základny a úkolem nalákání mladých dárců. Jak sdělila primářka Renata Procházková, liberecké oddělení se snaží dárce získávat vlastními akcemi a také ve spolupráci s ČČK Liberec a ČČK Jablonec nad Nisou. „Pozitivní je, že příchod prvodárců na naše transfuzní oddělení je v posledních letech stejný, nemá tedy klesající trend. Ročně k nám přijde až 600 nových dárců krve. Z nich se tři čtvrtiny na oddělení vrací k dalším odběrům," rekapituluje.

Jiří Masopust vede oddělení, které zajišťuje odběry krve ve spádové oblasti Ústí nad Labem a Litoměřice, Lovosice a Roudnice nad Labem. To z krve odebrané ve spádových oblastech Ústí nad Labem, Litoměřice, Lovosice, Roudnice nad Labem, Česká Lípa a Děčín vyrábí transfuzní přípravky. Jejich počtem se transfuzní oddělení ústecké Masarykovy nemocnice řadí do první desítky největších zařízení tohoto druhu v České republice. Ani zde však růst celkového počtu lidí, kteří chodí bezplatně darovat krev, nezaznamenávají. „Každý rok přichází ke svému prvnímu odběru zhruba 10 % z celkového počtu dárců, což stačí na prosté udržení databáze dárců krve, ne na její rozvoj. Snažíme se oslovit mladé lidi pravidelnou akcí nazvanou Studentská kapka krve, kterou organizujeme pro studenty UJEP dvakrát ročně. Odezva mezi mladými lidmi však není taková, jakou bychom potřebovali," přiznává primář z Ústí nad Labem.

Projekt s mobilní aplikací

Zvýšit zájem Čechů o darování krve a omladit dárcovskou základnu chce Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) pomocí kampaně Daruj krev s VZP.

Klíčovou součástí projektu je mobilní aplikace, která má za cíl na odběrná místa přitáhnout zejména mladší dárce. Díky ní mají uživatelé chytrých telefonů vždy u sebe aktuální přehled o stavu krevních zásob v transfuzních stanicích po celé republice. „Dobrovolných dárců je v Evropě relativně hodně. Velkým problémem v celoevropském měřítku je však stárnutí dárcovské základny. Nejčastěji darují krev lidé ve věku 4054 let. Velkým úkolem je proto přilákání nových, mladších dárců," vysvětluje Kateřina Pulkrábková z oddělení externí komunikace VZP.

Cílem je i vyvrátit mýty

Dalším cílem kampaně je vyvrátit mýty, které dárcovství provázejí, a pomoci lidem překonat strach, který je nejčastějším důvodem, proč nechodí darovat krev. Až na druhém místě je lhostejnost. Vyplývá to z průzkumu, který si pro tento projekt nechala zpracovat VZP. Příčinou těchto postojů je často neznalost. Lidem nejčastěji chybí informace o tom, jak darovaná krev může pomoci. Podle výzkumu až čtyři z pěti Čechů věří, že další popularizaci dárcovství pomůže osvěta.

Díky aplikaci Daruj krev s VZP lidé snadno zjistí, jak probíhá odběr krve či vstupní vyšetření nebo kdy a kde mohou krev darovat, vše najdou přímo na displeji svého telefonu. „Uživatelé aplikace tak mají jistotu, že na odběr nepůjdou zbytečně. Na transfuzní stanici se dostaví tehdy, když chybí právě jejich krevní skupina," upozorňuje Pulkrábková.

Mobilní aplikace Daruj krev s VZP je určena pro operační systémy iOS (iPhone, iPad) a Android. Aplikace je zdarma ke stažení na AppStore a na portálu Google Play. Podrobnější informace o projektu Daruj krev s VZP naleznete na www.vzp.cz/daruj-krev.