První premiéra se odehrála 12. ledna 1987 v lovosickém kulturním domě. „Byla strašná zima, něco kolem -18 stupňů a divákům šla pára od úst. Vydrželi ale do konce, a to bylo dobré znamení, protože pokud by tenkrát odešli, Rádobydivadlo by se zcela jistě rozpadlo,“ říká principál a režisér Ladislav Valeš.

Jak, kdy a proč Rádobydivadlo Klapý vzniklo?

Rádobydivadlo vzniklo na podzim roku 1986. Do té doby jsme byli společně s Vláďou Kasparem členy divadelního souboru Scéna Libochovice. Pro názorové neshody s vedením tehdejšího závodního klubu jsme ale byli nuceni odejít. Uchýlili jsme se následně pod Osvětovou besedu v Klapý, kde jsme byli spokojení a jsme spokojení dodnes.

Restaurátor a malíř Jiří Brodský ve svém ateliéru v Roudnici nad Labem.
Dílům vrací původní lesk. Malby restauroval také na Karlštejně

Kolik původních členů od založení zůstalo?

Zakládající členové, kteří vytvořili to zdravé jádro, v souboru stále zůstávají. Až na Vláďu Kaspara, který bohužel odešel do divadelního nebe.

Vznikli jste v roce 1986. Jaké byly před revolucí možnosti vystupování? Mohli jste svobodně vybírat témata her?

V polovině 80. let docházelo na poli amatérského divadla k jistému osmělování ze strany inscenátorů jednotlivých souborů. Rádobydivadlo patřilo samozřejmě mezi soubory, které byly ostře sledované. Přesto se dařilo uveřejnit inscenace jako Zeď polského autora Jana Tettera nebo Divadlo za časů Nerona a Seneky od Radzinského.

Rádobydivadlo v akci…Zdroj: archiv divadla

Co považujete za největší dosavadní úspěch divadla a naopak jeho největší neúspěch?

Pro mne je největší úspěchem, že soubor existuje přes 30 let. Že jsme si získali i přes ne zrovna podbízivou dramaturgii svého diváka a že jej můžeme přes různá témata, která nás celospolečensky trápí, stále oslovovat. Na neúspěch stále čekáme…

Co je vodítkem pro výběr nové hry? Píšete si i své vlastní?

Vždy rozhodovala jistá opovážlivost a provokace, touha dělat divadlo přes člověka a jeho běsy. Pár her jsme si napsali, ale už na to není čas. Naše dramaturgické šuplíky přetékají materiálem, o kterém se obávám, že není v našich silách jej zvládnout.

Kdy a kde vás mohou diváci vidět?

V letošním roce jsme stanuli před divákem 35krát, není to moc, ale ani málo. V současné době pracujeme na novém titulu Vassa Železnovová. Je zajímavé, jak je toto drama z roku 1908 stále aktuální. V únoru zase vyjíždíme na cesty do nové divadelní sezony, nejdříve nás čekají Prachatice, kde se mohou těšit na Kočičí bažinu.

Natěrač.
Projekt beřkovické nemocnice navštívilo na 1500 diváků