Naostro, Zlodějka snů, Mrcha, Mafián, Zůstaň slepá… a další a další tituly z klávesnice autorky Jany Javorské hltají čtenářky po celé republice. Lounská spisovatelka na ně myslí a má pro ně další porci romantiky a napětí. Loni poslala do světa další dvě novinky, na letošní rok dva příběhy chystá.

„Mám teď rozepsanou knížku Ďábel. Už jsem to chtěla mít hotové loni, ale kvůli nemoci má trochu zpoždění. A také chci konečně dopsat příběh Syn mafiána. Doufám, že se obě budou líbit,” usmívá se Jana Javorská.

O čem novinky budou? „Jako vždycky: romantika, erotika, vztahy,” pokračuje lounská autorka. „Syn mafiána je pokračováním velmi úspěšného příběhu Mafián, čtenářkám jsem to slíbila. Bude o mafiánském prostředí, bude tam trocha napětí, takový krimi příběh,” nastiňuje.

Také loni poslala vášnivá motorkářka mezi své čtenáře dvě novinky – Stíny lásky a Smyslné nesmysly, na kterých pracovala s kamarádem. „Jsem moc ráda, že se mé knihy čtou, dělá mi to radost,” svěřuje se. Jen za rok 2020 si v součtu e-knih a tištěných knížek koupilo její dílo kolem 1300 čtenářů.

Jana Javorská je ženou mnoha profesí: bývalá policistka, moderátorka, lektorka angličtiny, úřednice. Zaměřuje se hlavně na e-knihy. Vydala jich už 28. Všechny příběhy si však sama vydává také jako papírové knihy, ty nejúspěšnější pak vydala i klasická nakladatelství. Její knížky vyhledávají ve velké většině ženy, najdou se ale prý také čtenáři muži. „Píšu doma a navečer, psaní je pro mě takový odpočinek. V televizi není na co koukat, tak si sednu k počítači a relaxuji,” prozrazuje Javorská.

Bigamista, Holka na jeden den, Výměna, Proč muži nenosí podvazky a další a další. Která její kniha je podle Jany Javorské její nejúspěšnější? „Asi knížka Naostro. Ta frčí a objednává se pořád,” směje se. „Píšu prostě o životě. Od každého něco. O vztazích, o ženách, romantika, napětí,” popisuje Javorská.

V době koronakrize se její knihy prodávaly podobně jako v době předcovidové. „Celý ten rok byl takový divný. Sice jsem měla více času na psaní, ale nějak nebyla nálada. Moc jsme se nepotkávali, celé to bylo takové zvláštní. Tak jsem alespoň čerpala inspiraci. Snad už to letos bude lepší,” hodnotí loňský rok.

Inspiraci získává lounská autorka mezi přáteli, ale i při setkáních s cizími lidmi na oblíbených výletech na motorce. „Pokecáme, když mě něco zaujme, snažím si to zapamatovat. Něco si z vyprávění vezmu, přetvořím, doplním,” líčí. V jejích knížkách si už zahrály také Louny. Ale jejich konkrétní příběh tam není. „Nechci, aby se v knížkách někdo konkrétní poznával. Něco z Loun tam je, ale jen nenápadně, okrajově. Spíš jen kulisy v pozadí, obrysy. Čtenáři by museli hodně pátrat,” dodává Jana Javorská.