„Nakonec se nám vyčasilo. Přestalo pršet a během průvodu družiny krále Karla IV. občas vykouklo i sluníčko,“ s potěšením sdělila starostka Ludmila Pafelová.

Známou vinařskou obec tak od sobotního rána mohlo ovládnout tradiční vinobraní. Mnoho jeho návštěvníků jej srovnávalo s litoměřickým vinobraním, které proběhlo před týdnem v Litoměřicích.

„Je zde úplně jiná atmosféra. Mnohem příjemnější, ne tolik komerční. Potkal jsem tu spousty přátel a výborně se s nimi pobavil. To minulý týden na litoměřickém náměstí nebylo téměř možné,“ srovnával David Tměj z Litoměřic. „Také zde nebyl problém dát si výborné víno. V Litoměřicích jsem, což je velkým paradoxem vinobraní, sháněl mezi záplavou burčáků, často pochybné kvality, a piva, víno takřka půl hodiny,“ dodal David Tměj.

Na návštěvnost z loňského, na počasí velmi příznivého roku, se letos nepodařilo navázat právě díky nejistému počasí, které letošní vinobraní provázelo. I tak ale byla návštěvnost velmi slušná.

Po celý průběh vinobraní dávali návštěvníci a koštéři najevo, že se jim tento tradiční průběh s důrazem na prezentaci a oslavu vína velmi zamlouvá. Vinobraní pochválil i senátor Alexandr Vondra – jeden z jeho patronů. „Velmi se mi líbí, jakým způsobem v obci vinobraní pořádáte. Spíše než na koncerty se zaměřujete na vlastní oslavu vína a to k vinobraní určitě patří,“ uvedl.

„Litoměřice jsou sice královským městem, ale historie vinařství k nim moc nepatří, ta je u nás ve Velkých Žernosekách a v sousedních Žalhosticích. Možná i proto dělají své vinobraní takovým spíše koncertním stylem a tím si myslím poškozují okolní obce, kde vinařská tradice je a vinobraní je zde klasické,“ uvedla Ludmila Pafelová.

Historie obce Velké Žernoseky je opravdu hlavně vinařská. Kolem roku 1143 povolal český král Vladislav II. mnoho mnichů z kláštera Steinfeld nad Rýnem a daroval jim mnoho vesnic a mezi nimi také Velké Žernoseky. Tito němečtí mniši tu na místě hustých lesů založili bohaté vinice, které i v dnešní době tvoří velkou část území obce.

Nedílnou součástí Žernoseckého vinobraní je i dražba obřího hroznu, který se skládá ze stovek menších hroznů a letošní vážil přes šedesát kilo. „Loňský se vydražil za šest a půl tisíce korun a výtěžek putoval do ústavu sociální péče v Křešicích,“ prozradila Růžena Najmanová, která hrozen připravuje.
Letošní majitelkou se stala slečna Tereza z Ústí, která za něj zaplatila 3777 korun.

„Po prvním kole, kterého se nikdo nezúčastnil, jsem se obávala, že se nám hrozen vydražit nepodaří, nakonec to vyšlo,“ sdělila Pafelová.