Nové zásady pro výstavbu schválili v červnu zastupitelé. Kdo chce ve městě stavět, musí do zvláštního fondu přispět přibližně 10 tisíci korunami za metr čtvereční nově postavených bytů (nebo nebytových prostorů). Částku ale město může snížit, pokud bude záměr ve shodě s jeho zájmy. Podle některých politiků i podnikatelů jde i tak o natolik velký příspěvek, že nakonec v Roudnici nikdo stavět nebude. A pokud přece, člověk dá za byt až o stovky tisíc korun víc.

Developeři chtějí stavět zejména v prostoru sídliště Hracholusky, v okolí ulic Okružní a Neklanova. Ale i v Bezděkově, na Havlíčkově náměstí a v různých prolukách. „Jedná se řádově až o 1 500 bytů na území celého města,“ vypočítal starosta města František Padělek (Společně pro Roudnici n. L.). To je hodně, hlavně vzhledem k tomu, že za posledních 30 let se v Roudnici skoro žádné byty nepostavily. „Dosud nebyl velký zájem investorů o bytovou výstavbu. V posledních desetiletích byla poptávka zejména po výstavbě rodinných domů,“ vysvětlil mluvčí roudnického městského úřadu Jan Vancl.

Ptali jsme se politiků v Roudnici, zda je dobře chtít od developerů příspěvek na infrastrukturu
Ptali jsme se politiků: Mají developeři platit příspěvek na infrastrukturu?

Impulzem k zásadám byl jeden z developerských návrhů. „Pět domů, dva výrazně dlouhé a celé oplocené. To jsme na sídlišti nechtěli. Chceme do města kvalitní urbanismus,“ popsala vedoucí úřadu územního plánování Kamila Kloubská s tím, že od podání takovéhoto návrhu dotyčný investor své záměry výrazně posunul. Město si dělá naději, že se zvýšené náklady, které teď developeři budou s jejich projekty mít, nepromítnou do koncových cen bytů. „Z praxe víme, že budou odpovídat tržnímu prostředí v místě a čase prodeje. Maximálně se tím sníží marže developera,“ věří starosta.

Mezi oslovenými roudnickými developery ale panuje shoda, že náklady na zásady koncoví zákazník pocítí. „Slýchám příběhy lidí, kteří si stěžují a brečí, že tu byty nejsou, domy už vůbec ne,“ uvedl Martin Ulrych, který je menšinovým vlastníkem jednoho z developerských projektů. „Teď, když je konečně šance nastartovat výstavbu, ji tento poplatek prodraží. Ve finále navýšení ceny neponese developer, ale člověk, který si tu nemovitost bude pořizovat,“ míní Ulrych.

Ještě temnější hlasy tvrdí, že zásady dokonce úplně zastaví developerské plány. „Bytová výstavba tady dosud byla nulová a tímto možná dojde k pozdržení nebo pozastavení realizací,“ uvedl realitní makléř Tomáš Bydžovský (kandiduje za ODS a KDU-ČSL). „Dle nám dostupných informací se zatím nikdo svých plánů nevzdal,“ bilancuje ale aktuálně Vancl. Někteří z developerů prý již naopak začínají spolupracovat a snaží se vytvořit urbanisticky kvalitní projekty, které by bez zásad pravděpodobně nevznikly.

Roudnice má i nemocnici

Podřipská nemocnice s poliklinikou v Roudnici nad LabemZdroj: archiv PNsPV Roudnici nad Labem žije přibližně 13 tisíc lidí. Přes město vede železniční koridor Vídeň – Praha – Drážďany – Berlín. Nedaleko by se měla v příštích letech stavět i vysokorychlostní trať. Už déle u města funguje i menší letiště.
Město má velmi dobrou občanskou vybavenost: poštu, nemocnici, několik základních i středních škol. Ale také kulturní dům, plavecký bazén, zimní stadion či fotbalové hřiště.
Turisty do Roudnice láká zámek na skalnatém ostrohu nad řekou nebo klášter augustiniánů a kostel Narození Panny Marie. Pěkný rozhled na město mají lidé v centru z věže Hlásky i z trochu vzdálenější Kratochvílovy rozhledny.

Podobná pravidla, která pro vyjednávání s developery zavádí Roudnice, jsou celorepublikovým trendem. Uplatňují je nebo hodlají mít v Praze, Brně, ale i v daleko menších městech, a dokonce na vesnicích. „Je potřeba mít na paměti nějakou přiměřenou výšku. Protože chtě nechtě se ta částka projeví nakonec u kupujícího,“ říká Zdeněk Soudný, generální sekretář Asociace developerů.

Upozornil, že investor v Česku při výstavbě už tak platí dost státu. Ten ale nemusí peníze posílat zpátky do lokality, kde se staví. „Třeba v Německu zůstávají tyto peníze samosprávě, která je pak může investovat do infrastruktury,“ upozorňuje Soudný. 10 tisíc korun za metr čtvereční, které jako strop určila Roudnice, patří k těm z vyšších poplatků v Česku. „Je otázka, jestli takto vysoká částka fakticky nepovede k zastavení rozvoje,“ varuje sekretář.

Ilustrační foto.
Kdo chce vést vaši obec na Litoměřicku? Přinášíme kandidátky pro komunální volby

Roudnice se inspirovala mimo jiné Jihlavou. Jak ale popisuje vedoucí tamního útvaru městského architekta Aleš Stuchlík, v Jihlavě stanovili maximální poplatek pro developery desetkrát nižší. „Nejde o to vydělat, ale motivovat investory, aby stavěli, jak chceme,“ vysvětluje Stuchlík. U některých investičních projektů, se kterými se setkává, si však nakonec myslí, že tisíc korun za metr čtvereční je nedostatečný příspěvek. „Takže 10 tisíc je pro některé typy projektů rozhodně na místě, pokud na to nemá doplácet město,“ podotýká architekt.

V Jihlavě platí podobné zásady už druhým rokem. „Nejvíc to vadí místním investorům, kteří na něco takového nebyli zvyklí. Naopak investoři z jiných měst jsou rádi, že nyní, když je ten proces transparentnější, nejsou znevýhodněni,“ dodal Stuchlík.

Slovo reportéra: Proč Roudnice, proč výstavba?

Jaroslav Balvín, Litoměřický deníkZdroj: DeníkOpomenout druhé největší město okresu v našem volebním seriálu? To by nám Podřipští neodpustili. Ostatně často poukazují na to, že dříve byla Roudnice okresním městem stejně jako Litoměřice.
V Roudnici jsem před 15 lety asi rok žil. Nalákal mě tam hezký vzhled centra. Už tehdy jsem ale rychle zjistil jeho velkou vadu na kráse: neustálý provoz aut. Ten od té doby ještě zintenzivnil.
I teď si však rád do Roudnice občas vyjedu. Při jedné z cest mi neuniklo, s jakou nevolí se mezi některými politiky a podnikateli setkala nová pravidla města pro výstavbu. Zabrousil jsem na sídlištní okraj Roudnice, kde mají vzniknout nové bytovky. Nebyl jsem si jistý, že jsem správně, proto se ptám jedné paní v přilehlé zahrádce, jestli je to tady, kde se má stavět. Nevěděla. „Proč se ptáte, vy se sem chcete stěhovat? To nedělejte, je to tu ošklivé. Já, kdybych mohla, odvezu tu zahradu někam jinam,“ mávla k poděděné parcele.
Když jsem přehlédl dosud postavené bytovky, musel jsem s ní souhlasit. Tak pokud tu nakonec developeři přece jen něco postaví, ať to tu město za jejich peníze aspoň zkrášlí.