Už před pandemií odborníci upozorňovali na to, že se dnešní mladá generace odcizuje přírodě. Varovali před nárůstem dětské obezity a před stále větší neohrabaností nejmenších. Teď přímo bijí na poplach.

I ty děti, které byly zvyklé chodit do sportovních kroužků, na víceméně rok vypadly z rutiny a mnozí trenéři se obávají, že řada z nich se už k pravidelné pohybové aktivitě nevrátí. Žádný tělocvik, dokonce hřiště byla zavřená, de facto jsme nesměli za humna a byli jsme vyzýváni pokud možno setrvávat doma. Pokud jste ještě nezačali, je čas chystat nápravu.

Pomůže třeba plyšák na provázku

„Děti rády objevují stále něco nového, takže se hodí střídat nápady, co dělat venku. Jednou vzít provaz a pohrát si s ním jako s vodítkem na pejska, zahrát si přetahovanou, přivázat na konec větvičku a po procházce zjistit, co se na ni přichytilo, skákat jako přes švihadlo a další a další.

Pohyb
Když nenávist k tělocviku skončila záměrným zraněním

Příště vzít křídy a počítat na chodníku, napsat čísla na kamínky a s nimi počítat, nakreslit panáka či bludiště pro kolemjdoucí,“ nabízí inspiraci v rozhovoru pro časopis Květy, jak pecivály vytáhnout z domova, Irena Šulcová, autorka webu www.hrajemesivenku.cz, kde najdeme spoustu dalších tipů a nápadů.

„Osvědčené je motivovat pokaždé něčím novým – či naopak tím, co minule zabralo,“ dodává s tím, že důležité je dítěti už od narození ukazovat, že i maminka a tatínek jsou rádi venku.

Týdeník Květy je časopis pro celou rodinu, který přináší zajímavé články z oblasti psychologie, kultury, historie, vědy a techniky i ekonomiky. Nechybí ani reportáže o aktuálních tématech či rozhovory se zajímavými osobnostmi. Navíc s vloženým TV magazínem s televizním programem na celý týden zcela ZDARMA!

„Na co si děti zvyknou hned odmalička, to pak jde snadněji i později. Takže ideálně začít hned od miminka, chodit často na procházky již s kočárkem, pak nechávat batole prolézat v trávě a v lesíku i po čtyřech, a jak začne chodit, chodit každý den alespoň jednou ven,“ potvrzuje pro Květy to, co se říká o všem od jídla po čtení – nejvíce na děti funguje náš příklad.

A na co nalákat potomka, který protahuje obličej jen při zmínce o vycházce? „Na kamarády, na zajímavé hřiště, na kolo, odrážedlo… Nebo třeba vzít ven něco z domova – lego panáčky, kočárek pro panenky, plyšáka – a pak mu nechat venku prostor si s ním pohrát dle vlastní fantazie. U dětí školního věku se dají používat i technologie v mobilu typu bojovek, hledání, poučných a naučných tras, určování rostlin, zvuků ptáků a další vymoženosti,“ vypočítává Irena Šulcová.

Sama je maminkou dvou školaček, a jak vypráví, poslední dobou s nimi dost často chodí plyšový pejsek na vodítku (provázku). „Chudák, vypadá po procházce jako špinavá hnědá koule, ale pračka to spraví,“ směje se.

Klidně si sedněme na pařez

Zkažené náladě z výletu můžeme předejít také tím, že se nebudeme orientovat jen na sebe. „Aby děti měly přírodu rády, přijde mi velmi podstatné nechat je si ji užít. Mám pocit, že to dost často rodiče opomíjejí. Dospěláci jdou na výlety a ženou kilometry a cíl, aby to bavilo je samotné, ale takového tříleťáka ta rozhledna třeba vůbec nezajímá,“ vysvětluje Irena Šulcová.

Děti a cvičení - Ilustrační foto
Covid sebral školákům pohybové aktivity. Děti tak ztratily smysl pro povinnost

Dětem by se měl podle jejích slov dát prostor si v lese či na louce jen tak pohrát, a to bez organizace dospěláků.

„Dospěláka děti potřebují, ale ideálně tak, aby si sedl na pařez a opaloval se nebo si četl a nechal děti tvořit a hrát si dle své fantazie. Nikam nespěchat. Vlastně i to dospělák může využít pro svůj prospěch – může si pěkně odpočinout a má chvilku pro sebe, může to využít i třeba pro vlastní cvičení. A pak jdou domů všichni spokojení,“ varuje před očekáváním, že ratolesti budou nadšeně šlapat kilometr za kilometrem jako roboti, jen aby si užily pěkný výhled do krajiny.

Neumí násobit? Šup s příklady do bojovky

Slušnou štreku ale zvládnou, když jim připravíme hru. Může to být stopovačka, šipkovaná, bojovka… „Bojovky jsou báječná aktivita, která má spoustu benefitů,“ usmívá se Barbora Bečvářová, autorka příběhových bojovek, které nabízí na www.barborabecvarova.cz.

„Děti většinou taková bojovka či honba za pokladem jednoduše baví a dělá jim radost, přináší jim možnost přenést se do světa fantazie a prožít na vlastní kůži napínavé dobrodružství,“ líčí s tím, že s rodiči, sourozenci nebo i větší skupinou dětí fungují bojovky jako teambuilding, trénink spolupráce a týmové hry. Zároveň přináší aktivní společně strávený čas a spoustu zážitků, na které děti často jen tak nezapomenou.

„A v neposlední řadě mohou fungovat jako didaktická pomůcka pro učení. Luštění šifer rozvíjí logické myšlení a téma hry může obsáhnout v podstatě cokoli, co chceme s dětmi hravě probrat nebo potrénovat. Od Sluneční soustavy přes vyjmenovaná slova až po násobilku,“ vyjmenovává Barbora Bečvářová, podle níž bojovka nemusí jen motivovat k pohybu venku, ale také může potěšit malého pacienta v době nemoci.

Tři děti Barbory Bečvářové si je užívají od nejútlejšího věku. Předvánoční období jim zpestřují bojovky adventní, na výletech a dovolených jim maminka připravuje nejrůznější nárazové hry, také samozřejmě testují její nové hry k prodeji.

Zavřené školy, distanční výuka dětí.
Online výuka otevřela školám oči. Učitele donutila k ovládnutí technologií

„Bojovky jsou u nás zkrátka součástí života a největší úspěch má vždycky ta nejnovější. Ale děti velice rády vzpomínají na pohádkovou Dračí bojovku, kterou jsme hráli při roadtripu ve Francii a na útesech u moře měla úplně magickou atmosféru…“ svěřuje se čtenářsky oblíbeným Květům Barbora Bečvářová. Její děti si také už neumějí představit narozeninovou oslavu bez luštící cesty za dárky.

Stejně tak je to i u Ireny Šulcové, která bojovky nejdřív dělala pro sousedy, postupně už hra od ní nesměla chybět na žádné narozeninové oslavě v okolí a pak je začala pořádat i pro celou obec.

„Mnou vymyšlené bojovky měly vždy pointu, příběh, v jehož rámci se plnily úkoly tak, aby se podařilo vyřešit záhadu či někoho zachránit. Vždycky bylo v bojovce něco, čím se děti učily (například motýlková hra byla o vývoji motýla). V tom se mé bojovky liší od klasických stopovaček, kde jsou většinou za sebou poskládané různé jednoduché úkoly bez souvislostí,“ objasňuje.

Udělala jich několik ročně, úplně nejúspěšnější bylo téma Ledové království (vyžádalo si ho od ní nejen několik rodin, ale i mateřská škola). Největší akcí pak byla noční bojovka Noční rej, na kterou dorazilo přes 400 lidí. „To se vůbec neočekávalo. Tam mi vypomáhalo přes 20 místních teenagerů jako živá strašidla a pohádkové postavy,“ vzpomíná. Těší se, až se takové akce zase budou moct pořádat.

Můžeme se bavit, a ještě pomoct

Výhodou venkovních her ale je, že se v určité formě dají absolvovat i při přísných covidových restrikcích. A tak na různých místech republiky vzniklo v posledním roce spousta úkolových a naučných stezek. „Je to paráda, i když na nás toho už bylo v okolí všude tolik, že člověk nevěděl, kam vyrazit dřív,“ směje se Irena Šulcová, která také připravila několik hledacích her.

V zimě bylo v centru Prahy místo turistů vidět rodiny chodící po stopách Rychlých šípů. Pátračka po předmětech ze stínadelské trilogie, kterou připravila Skautská nadace Jaroslava Foglara k 80. výročí vydání Záhady hlavolamu, bavila všechny generace.

Hra je i pro dospělé

Ostatně venkovní hry pro dospělé zažívají boom. Jde o kratochvíli, která se přesunula do přírody a ulic z tzv. escape rooms. První vnitřní únikovka, což je de facto převedení počítačových her do skutečného prostředí, u nás vznikla v Praze v roce 2013 a tento fenomén se rychle začal šířit i do ostatních měst.

Výhodou venkovní varianty je nejen fakt, že alespoň některé mohou fungovat i v době covidové, ale také to, že účastníci poznají i notoricky známá místa ze zcela jiného pohledu.

psycholožka Lenka Rambousková
Nesnažte se bavit děti pořád. Klidně, ať se chvíli nudí, radí psycholožka

„První hru jsme spustili v dubnu 2016. Do té doby existovaly vnitřní únikové hry a klasické šifrovačky, či obálkové hry. My jsme se rozhodli spojit prvky únikových her a venkovních šifrovaček dohromady. Jsme první, kdo zavedl pojem venkovní úniková hra v Česku,“ říká Petra Šindelářová Hodálová z firmy Kryptograf.

Dnes nabízejí už čtyři hry, k jejichž splnění dostanete mapu a zamčený batoh plný indicií, šifer a hlavolamů. Nejnavštěvovanější je hra Řád templářů, hlavně proto, že je nejkratší, ale nejlépe hodnocená je mise Únos, se kterou začínali.

Mobil se dá použít taky jinak

„Venkovní únikové hry představují skvělý způsob, jak se zabavit s kolegy, přáteli či rodinou a strávit čas na čerstvém vzduchu,“ vyzdvihuje a popisuje, co klienti oceňují – nejsou zavřeni někde mezi čtyřmi zdmi, zábavným způsobem potrápí svoje mozkové závity a často zjistí, že v Praze se nachází i něco, o čem nevěděli. Výhodou oproti klasickým únikovkám také je, že hra není limitovaná prostorem, a tak může soutěžit více týmů najednou.

„Co bereme jako obrovskou výhodu, je, že zákazníka nikam nezavíráme, ale motivujeme ho jít ven, bavit se. Jedná se o zážitek s přáteli, rodinou, blízkými, který zákazník v našem případě prožívá s mobilním telefonem,“ shrnuje Jan Němec z firmy Get Out Fun, která je jedničkou v tvorbě a provozování venkovních únikových her hraných ve stejnojmenné mobilní aplikaci.

První hru spustili v roce 2017 a postupně expandují na další zajímavá místa nejen v Česku. Můžete putovat za záhadou korunovačních klenotů v Praze, ale i zachraňovat lachtany v ZOO Lešná.

„Venkovní únikové, outdoorové hry nebo bojovky – ať už je budeme nazývat jakkoliv – jsou jakýmsi spojením geocachingu a vnitřních únikových her. Významným spojením je příroda, venkovní prostředí a mobilní telefon, který je nezbytnou součástí našich životů. Našli jsme mu další využití, které není spojeno s prací nebo ležením na gauči,“ říká Jan Němec.

Petra Šindelářová Hodálová odtajňuje, že přibližně polovinu týmů u jejich her představují hromadné akce – kolegové, kteří se hry účastní v rámci firemního teambuildingu, nebo školní kolektivy. Druhou polovinu představují samostatné týmy – party přátel a rodiny (i s dětmi). Hlavní cílová skupina je 25–40 let.

Podobné je to také u Get Out Fun. „Hry pro dospělé hrají skupiny přátel, kolegů z práce, hry zaměřené na děti zase spíše rodiny nebo mladé páry, ale složení klientů je pestré,“ popisuje Jan Němec.

V době, kdy vůbec nic nefungovalo a nic nebylo možné, se zájem o jejich hry zvedl, ale jak Jan Němec přiznává, ne tak, jak očekávali. Důvodem bylo, že po značnou část pandemie byly i tyto hry zakázané, protože jsou cílené na skupinky lidí, navíc mnohé se odehrávají i v uzavřených areálech a gastro podnicích.

Milí školáci v Indii
Školáci: Někde se učí i v létě a v sobotu

Teď už se snad zase budeme moct oddat zábavě, která nám přinese oddech i poučení. Ale nezapomeňme na to, že nemusíme být pořád akční. Někdy stačí si přírody i města jen tak užívat. A třeba skočit do kaluže, malovat klackem v bahně, házet placáky do vody…

Velké dobrodružství pro malé i velké může být i „obyčejné“ chození s mapou a kompasem v ruce. Bez navigace v mobilu Noční bojovka bývá nezapomenutelný zážitek. Jen pozor, aby z ní potomci neměli noční můry.

Různé venkovní hry jsou ideální jak pro děti, tak dospělé. Mimo jiné nás odpoutají od jakýchkoli problémů. Výhodou naučných a zábavných stezek je, že se dají absolvovat v jakékoli epidemické situaci. Během putování od jednoho stanoviště ke druhému děti ani nebudou vnímat, že už ušly pár kilometrů.

Září patří dětem
Předplaťte si Deník.cz a čtěte vše bez omezení. Navíc získáte zdarma unikátní e-knihu Hobby s dětmi, plnou rad a tipů, jak kvalitně trávit čas se svými dětmi.