Kliknutím zvětšíte„V měsíční hlíně skutečně rostou rostliny. Nedělám si srandu. Svatá prostoto!" jásal nadšeně Robert Ferl z Ústavu potravinářských a zemědělských věd Floridské univerzity, když semena vyklíčila. Informoval o tom britský deník The Guardian. Ferl a jeho kolegové zasadili řeřichu do měsíční půdy, se kterou se před lety vraceli Neil Armstrong, Buzz Aldrin a další hrdinové cest na Měsíc.
„Je to velký krok kupředu, nyní již víme, že rostliny lze v této zemině pěstovat,“ sdělil listu odborník na vesmírné zemědělství z Wisconsinské univerzity v Madisonu Simon Gilroy. „Dalším krokem, který nám nyní zbývá, je sebrat se a zasít je na Měsíci,“ dodal expert, který měl možnost se s výsledky svých kolegů seznámit, ale osobně se na projektu nepodílel.
Jako vhodné plochy k vysazení rostlin se podle vědců jeví mladší měsíční geologické lokality, jako jsou lávové proudy. Variantou je rovněž úprava měsíční hlíny obohacením o další živiny a přizpůsobení umělého osvětlení.
Vědci si otázku, zda by se na Měsíci mohly pěstovat plodiny, kladou již dlouho. Vzhledem k tomu, že několik vesmírných agentur nyní plánuje dostat své kosmonauty na jeho povrch a vybudovat zde lunární osady pro budoucí návštěvníky, a to v horizontu několika příštích let, stalo se vyřešení této otázky maximálně naléhavým. „Možnost vzít si s sebou na Měsíc rostliny a následně je i vypěstovat, umožní budoucím Měsíčňanům žít zde po nějaký čas bez zásobování potravinami," vysvětloval Robert Ferl.
Jednoduché to ale není
Ne všechny výsledky pokusu ale byly pozitivní. Už po prvním týdnu hrubost a další nezvyklé vlastnosti měsíční půdy malé pozemské kvetoucí rostlinky natolik stresovaly, že rostly pomaleji než sazenice rostoucí z uměle vytvořené napodobeniny měsíční hlíny. Většina měsíčních rostlin nevyrostla do běžných rozměrů ale zakrněla, uvedla vědecká studie vydaná v odborném časopise Communications Biology.
Pěstitelé dále zjistili, že čím déle byla měsíční půda vystavena kosmickému záření a slunečnímu větru, tím hůře se rostlinám na ní dařilo. Vzorky z Apolla 11 byly podle vědců nejméně vhodné pro růst, protože byly vystaveny působení živlů o několik miliard let déle. Astronauti je sebrali v geologický staré lokalitě Moře klidu.
Problémem měsíční hlíny je rovněž fakt, že je plná plná drobných skleněných úlomků, které vznikly roztavením po dopadech mikrometeoritů. Ty jsou vědcům z americké vesmírné agentury NASA dlouhodobě známé. Nacházeli je totiž po návratech expedic úplně všude: v lunárních modulech či skafandrech, které tyto skleněné úlomky značně poškozovaly.
Šest posádek Apolla přivezlo na Zem celkem 842 kilogramů měsíčních hornin a půdy. Většina byla pod zámkem až do poslední doby. Počátkem loňského roku ale NASA předala dvanáct gramů této zeminy výzkumníkům z Floridské univerzity a loni v květnu se v laboratoři uskutečnila dlouho očekávaná výsadba, která letos přinesla první výsledky.
8
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
