Kliknutím zvětšíteVedoucí vědeckého týmu Wolf Reik z Cambridge doufá, že tato technika pomůže lidem v konečném výsledku žít zdravější život. „O takovéto věci jsme doposud jen snili. Spousta běžných nemocí se s věkem zhoršuje a taková možnost pomoci je vzrušující,“ dodal.
Tým doufá, že svým objevem lidem umožní důstojnější a snazší stárnutí. „Dlouhodobý cíl není lidem prodloužit délku života, ale aby mohli stárnout s lepším zdravím,“ dodal doktor Dilgeet Gill. Jedním z prvních využití novinky mohou být léky pro omlazení pleti. Ty by mohly posloužit také k urychlení hojení popálenin či řezných ran. Tento cíl podpořili vědci důkazy z experimentu, při němž se omlazené buňky v simulované ráně pohybovaly podstatně rychleji.
Reik nevylučuje ani možnost toho, že by se dala technologie v budoucnu využít při celotělové regeneraci, tedy k výrobě jakéhosi elixíru mládí. „Technologii jsme aplikovali na geneticky modifikované myši a již pozorujeme určité znaky omlazení. Jeden případ dokonce vykazoval známky omlazené slinivky, což by se dalo využít při léčbě cukrovky,“ sdělil.
Vědec zdůraznil, že studie publikovaná v žurnálu eLife je stále v ranné fázi. Jeho tým bude muset překonat několik problémů, než bude možné výzkum přesunout z laboratoře do fáze testování. „Ovšem prokázání toho, že omlazení buněk je možné, je klíčovým krokem dopředu,“ dodal.
Technologie, kterou vědci použili, je založena na technikách, které před pětadvaceti lety využili odborníci z Roslinova instututu při vytvoření klonu ovce Dolly. Vědci tehdy přišli na to, jak vrátit dospělou buňku ovce do fáze embrya.
Tuto techniku v roce 2006 zjednodušil Šin’ja Jamanaka a nazval ji IPS. Výzkumníci doufali, že se jim tímto způsobem podaří vytvořit různé části těla a tkání. Nakonec se bohužel obě techniky ukázaly jako velmi obtížné a lékaři mají velmi omezené možnosti, jak je v léčbě využít.
Ve svém výzkumu tým pozměnil délku práce s chemikáliemi v technice IPS. Místo padesáti dnů namáčeli ženiny buňky v chemické lázni dní pouze dvanáct. Tým byl v šoku, když zjistil, co tím dokázal. „Pamatuji si den, kdy jsem dostal zpátky výsledky a nemohl jsem uvěřit tomu, že některé buňky byly o třicet let mladší, než měly být. Byl to úžasný den!“ sdělil Gill.
Jejich objev zatím zůstane pouze ve fázi výzkumu v laboratoři, protože metoda IPS zvyšuje riziko rakoviny. „Když už ale víme, že je možné buňky omladit, určitě najdeme jiné alternativy a bezpečnější způsoby,“ prohlásil sebejistě Reik.
Dalším velkým krokem je podle odborníků zjištění, zda bude technologie fungovat i na jiných tkáních, jako jsou svaly, ledviny nebo krevní buňky. Sen odborníků z Roslinova institutu, Jamanaky i Reikova týmu se zdá být téměř na dosah.
Některé problémy zůstávají
Ředitelka britské Rady pro výzkum biotechnologií a biologických věd (Biotechnology and Biological Sciences Research Council) Melanie Welhamová stanici BBC sdělila, že dlouho očekávané klinické výsledky této technologie nemusí být daleko. „Pokud by podobné přístupy nebo terapie mohly omladit imunitní buňky, jejichž responzivita s přibývajícím věkem klesá, pak by se do budoucna dala posílit reakce lidí na očkování nebo jejich schopnost bojovat s infekcemi,“ dodala.
Ne všichni jsou ale optimističtí tak, jako Welhamová. Profesor Robin Lovell-Badge z Crickova institutu v Londýně je přesvědčen, že problémy, které musí vyřešit Reikův tým v laboratorní fázi, jsou značně velké. „Pokud najdou jiné chemikálie, které budou mít stejné výsledky, bude to skvělé. Stejně tak to ale může být srovnatelně zlé. Je velice ambiciózní myslet si, že tyto chemikálie najdou snadno,“ sdělil.
Další bod, se kterým nesouhlasí, je přesvědčení, že proces využití technologie na jiné typy tkání bude triviální. „Je možné, že jiné typy buněk budou potřebovat jiné podmínky, které může být těžké kontrolovat. A otázka, zda by to člověk mohl podstoupit bezpečně s celým tělem, je tak divoký odhad, že bych to nazval jen čirou spekulací,“ doplnil.
5
1
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
