Kliknutím zvětšíteDůsledky globálního oteplování zažívá lidstvo už nyní kvůli zvyšujícím se teplotám, které často dosahují rekordních hodnot. Vědci si ale myslí, že klimatická krize a s ní spojené tání ledovců může mít v budoucnosti mnohem větší dopad na celou planetu. Pokud by se zhroutil největší ledový příkrov na světě, hladina moří by se mohla zvýšit až o šestnáct stop, tedy o pět metrů. Aby se tomu zabránilo, je údajně třeba, aby se státy pokusily o omezení nárůstu globální teploty.
Deník The Independent informuje, že v případě stále pokračující klimatické krize by tání východoantarktického ledového příkrovu mohlo do roku 2300 způsobit zvýšení hladiny moří až o přibližně tři metry a do roku 2500 až o pět metrů. Výzkum vedený mezinárodním týmem vědců byl zveřejněn v odborném časopise Nature.
Státy musí snížit emise
Katastrofickému důsledku krize by však podle odborníků šlo zabránit. Státy by v takovém případě musely splnit cíle Pařížské dohody staré sedm let. Téměř všechny země v ní slíbily, že se budou podílet na omezení růstu globální teploty na maximálně jeden a půl stupně Celsia anebo alespoň výrazně pod dva stupně Celsia. V takovém případě by podle výzkumu přispěl spící obr do roku 2500 ke zvýšení hladiny moří jen o půl metru. Pokud by však emise skleníkových plynů pokračovaly v nezmenšené míře, zvýší se globální teplota do roku 2100 o hodnotu 2,7 stupně Celsia.
Vědci bijí na poplach
Nejdůležitějším poznatkem, který výzkumníci mají, je podle profesorky z Australské národní univerzity a spoluautorky studie Nerilie Abramové to, že je spící obr velmi citlivý i na relativně mírné scénáře oteplování. Podle ní není ledovec tak stabilní a chráněný, jak jsme si mysleli.
Odborníky částečně uklidňuje fakt, že velká část spícího obra leží pod hladinou moře, a jediné tání proto může nastat kvůli teplému vzduchu. I přesto mají ale vědci obavy a bijí na poplach. Podle satelitních pozorování jsou totiž už nyní vidět známky ztenčování ledu a ústupu ledového příkrovu.
„Dosažení a posílení našich závazků vyplývajících z Pařížské dohody by nejen ochránilo největší ledový příkrov na světě, ale také zpomalilo tání dalších velkých ledových příkrovů, jako jsou Grónsko a západní Antarktida, které jsou vůči globálnímu oteplování zranitelnější,“ uvedla Abramová.
Zbrzdění oteplování je podle profesorky stejně tak důležité pro východní Antarktidu. Vědci si podle ní kdysi mysleli, že je méně zranitelná než ostatní polární oblasti, ale to už neplatí. „Osud největšího ledového příkrovu na světě zůstává do značné míry v našich rukou,“ dodala vědkyně.
Jak by vypadala planeta Země, pokud by roztály všechny ledovce?
Častější bouře a záplavy
List Guardian píše, že hladina moří dnes stoupá nejrychleji za posledních tři tisíce let. Horské ledovce tají a vody oceánů se tak stále více rozpínají. Zvýšení hladiny o pár metrů by mohlo mít katastrofální důsledky pro miliony lidí. Lidstvo od takového scénáře přitom přinejmenším dle části expertů není vůbec daleko. Grónský ledový příkrov, který by v případě kolapsu mohl způsobit zvýšení mořské hladiny o sedm metrů, je na pokraji bodu zlomu. Grónský ledovec mizí čtyřikrát rychleji než v roce 2003 a přispívá dvaceti procenty k současnému vzestupu hladiny moří.
Portál World Wild Life informuje, že zvýšení hladiny moří pak způsobuje erozi pobřeží. Oteplování vzduchu a oceánu taky vede ke častějším záplavám, hurikánům a tajfunům. Tání ledů se kromě toho týká i zvěře, protože mroži a lední medvědi ztrácejí své domovy.
5
1
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
