Štítová bojovnice, nebo nebinární válečník. Slavný vikinský hrob skrývá záhadu

K slavnostnímu a bohatému pohřbu došlo někdy mezi roky 1000 až 1300. Zmatky, pochybnosti a diskuse v archeologické obci vyvolával hned od jeho objevu před padesáti lety. Novou dávku emocí do odborné debaty nyní zcela určitě vnesou čerstvě zveřejněné výsledky analýzy tzv. starobylé DNA (aDNA) z hrobového místa.

Zkratkou aDNA je označována jakákoliv deoxyribonukleová kyselina odebraná z nálezu při archeologickém průzkumu.

Krvavý pád Tenochtitlánu: Cortés porazil Aztéky geniálním krokem, tvrdí vědci

„Výsledky naznačují, že i v raně středověkém Finsku, které považujeme za čistě mužskou a velmi militantní společnost, mohli existovat lidé, kteří neodpovídali tradičnímu rozdělní pohlaví na muže a ženu, tedy binárnímu genderovému modelu. O tom, že tito lidé byli svým okolím respektováni a jejich pohlavní identita akceptována, svědčí i seznam pohřebních předmětů a ošacení,“ uvedli finští a němečtí vědci pro odborný magazín European Journal of Archaeology.

Kontroverzní hrob 

Hrob plný kontroverzí byl odkryt na podzim roku 1968. Během budování kanalizace u Suontaky na jihu Finska našli dělníci meč s bronzovou rukojetí. Přivolaní archeologové pak pod ním objevili hrobku. Zpočátku se věřilo, že se jednalo o hrob válečníka, jak naznačovaly nakonec dva nalezené meče.

Potom se spekulovalo, že se jedná o společný hrob ženy a muže, protože kromě mečů zde byly také brože, spona, přívěsek a srp.

Druhou možnost ale vylučoval počet kostí. Takže se nakonec ustálil názor, že hrobka je důkazem existence vlivných žen v pozdní době železné a v raně středověkých finských společenstvích. Tato interpretace dominovala po celá desetiletí. Pohřeb byl takto prezentován přes 20 let ve stálé expozici ve Finském národním muzeu v Helsinkách i třeba na putovní výstavě Seznamte se s Vikingem v Dánském národním muzeu v Kodani.

Jídelníček ve starém Římě: Muži a ženy se stravovali odlišně, ukázal výzkum

Ale stín pochybnosti na štítové bojovnici nadále zůstával. Proto se vědci rozhodli znovu analyzovat ostatky a odebrat z nich aDNA.

První výsledky daly jasně najevo, že v hrobě leží pouze jeden člověk. Novinkou v jejich analýze pak je, že dotyčná osoba byla pohřbena pouze s jedním mečem, který měl čepel vykládanou stříbrem, ale byl bez rukojeti. Druhý meč s umělecky cennou bronzovou rukojetí, který byl doposud prezentován jako zbraň válečnice, byl vložen do hrobu později. Studie organických vláken shromážděných z pohřebního místa pak ukázala, že jsou z vlněných oděvů, pravděpodobně ženských a barvených v tehdejších „ženských“ barvách: modré či modravě zelené.

„Podle všeho byl pohřbený velmi váženým členem místní komunity, protože byl položen na měkké peří, s cennými kožešinami a předměty,“ uvedla archeoložka Ulla Moilanenová, vedoucí studie z univerzity ve finském Turku.

Podle autorů nebylo možné provést tradiční kosterní analýzu ostatků, protože „nalezený materiál se skládal pouze ze dvou vysoce poškozených fragmentů stehenní kosti.“ Vědci proto extrahovali starobylou DNA, protože, jak uvedli, „aDNA lze použít k odvození pohlavních chromozomů i z malého odebraného množství.“

Zemi by pomohlo vzkříšení mamutů. Napravilo by některé škody, navrhují vědci

Extrakce a sekvenování aDNA z fragmentu stehenní kosti byly provedeny v archeogenetické laboratoři Ústavu Maxe Plancka v německé Jeně. Přestože byl genetický materiál vážně poškozen, analýza s vysokou pravděpodobností ukázala, že osoba uložená v hrobě měla neobvyklý trojitý soubor pohlavních chromozomů XXY.

Klinefelterův syndrom

Jen připomínáme: Ženy jsou nositelkami sady chromozomů XX (jeden X po matce a druhý po otci) a muži XY. Pouze oni dědí mužský chromozom Y po svém otci.

„Přítomnost alespoň jednoho X chromozomu u mužů navíc je ukázkou tzv. Klinefelterova syndromu,“ informovali vědci. Přičemž trojitý soubor XXY je nejběžnější poruchou pohlavních chromozomů, vyskytuje se u jednoho chlapce z 576.

Klinických příznaků Klinefelterova syndromu je celá řada a často jsou nepostřehnutelné. Lidé s chromozomy XXY obvykle vypadají jako muži, i když jimi mohou růst prsa nebo mohou mít sníženou úroveň svalové hmoty. Obvykle bývají neplodní.

Egyptské moře vydalo poklad. Koše plné tisíce let starého ovoce

Podle Ully Moilanenové může hrobka v Suontace patřit osobě, jejíž „sociální identita byla zakotvena mimo tradiční genderové rozdělení.“ Pokud by na ní byly patrné rysy Klinefelterova syndromu, nemusela být v raně středověké komunitě považována ani za muže, ani za ženu. „Bohatá sbírka pohřebních předmětů ale dokazuje, že šlo o osobu nejen společenstvím přijatou a akceptovanou, ale také ceněnou a respektovanou,“ zdůraznila badatelka.