Šance, že vzlétne v původně naplánovaném termínu, byla jen třicetiprocentní. Den předtím zuřily na floridském Mysu Canaveral bouřky. Dva blesky dokonce uhodily poměrně blízko od odpalovací rampy. Přesto nakonec raketoplán Atlantis 8. července 2011 odstartoval na svou poslední misi jen s nepatrným zpožděním. Přesně před deseti lety tím ukončil éru letů podobných strojů do vesmíru. Americká Národní agentura pro letectví a vesmír (NASA) je z provozu vyřadila hlavně kvůli vysokým nákladům.

Program Space Shuttle, jehož byl Atlantis součástí, znamenal pro NASA opravdu přelomovou kapitolu dějin letů do vesmíru. Dříve kosmické lodě, určené na jedno použití, vynášely ke hvězdám nosné rakety. To raketoplány z nového programu se při pravidelné údržbě a modernizaci mohly vydávat do kosmu opakovaně. V praxi jich NASA využila v historii programu pět.

„Atlantis byl v pořadí čtvrtým zkonstruovaným strojem a posledním svého druhu, který letěl do vesmíru. Bez problémů sloužil 25 let. Odlétal 33 misí. Dopravoval astronauty z a na vesmírné stanice, vynášel techniku a byl využit i pro tajné armádní mise,“ popisuje službu Atlantisu server Space.

Zdroj: Youtube

I když se často mluví o tom, že Atlantis dostal své jméno podle bájné Atlantídy, není to pravda. „Pojmenovaný byl podle dvoustěžňové plachetnice, která byla hlavním výzkumným plavidlem oceánografického institutu Woods Hole v Massachusetts. Sloužila v letech 1930 až 1966. Pracovalo na ní pět vědců, kteří zkoumali vzorky vody a podmořský život,“ uvádí NASA na svém webu. Šlo o vůbec první plavidlo, vybudované speciálně pro vědecký výzkum mořského dna a života.

Vzhledem k tomu, že v době stavby raketoplánu Atlantis již měli odborníci z agentury zkušenosti se třemi podobnými stroji, mnohé věci to urychlilo. „Konstrukce Atlantisu začala v březnu 1980. Díky poznatkům ze stavby a testování raketoplánů Columbia, Challenger a Enterprese, byl Atlantis dokončen za zhruba poloviční čas, než trvala stavba Columbie. Byl rovněž o tři a půl tuny lehčí. Do Kennedyho vesmírného centra byl přivezen 9. dubna 1985 a do sedmi měsíců byl připraven ke startu,“ píše NASA.

I když start raketoplánu byl pokaždé velkou událostí, zejména pokud šlo o nováčka ve flotile, vůbec první let Atlantisu do vesmíru do jisté míry obestřen tajemstvím. Kromě pětičlenné posádky se totiž na jeho palubě nacházelo i něco dalšího. „Při prvním letu, misi STS 51-J, vynesl do kosmu utajovaný náklad pro americké ministerstvo obrany. Takovou zásilku pak vezl při příštích misích ještě čtyřikrát,“ zmiňuje na webu NASA. Podrobnosti těchto vojenských úkolů raketoplánu nejsou do současnosti odtajněné.

Na druhou stranu jasné je, že se na palubě raketoplánu nacházely při příštích misích satelity. „Atlantis množství vynesených satelitů proslavilo,“ připomíná server Space. Do kosmu byly z Atlantisu vypuštěny rovněž sondy Magellan a Galileo.

Budovatel přátelských vztahů a vesmírných stanic

Úspěchy všech raketoplánů NASA v roce 1986 ale zastínilo velké neštěstí. Havárie stroje Challenger, při níž zahynula celá posádka. Zbývající flotila zůstala na dva roky pevně na zemském povrchu. Atlantis se pak vrátil do vesmíru opět při tajné vojenské misi. Zakrátko se ale jeho hlavním úkolem stalo něco jiného.

Po pádu Železné opony se totiž USA domluvily s Ruskem na společných letech na vesmírnou stanici Mir. Při nich se měla vyzkoušet spolupráce pro budoucí Mezinárodní vesmírnou stanici. Jako vůbec první americký raketoplán k Miru letěl právě Atlantis. „Mise STS-71 začala 27. června 1995 a událo se při ní hned několik přelomových momentů. Kromě toho, že americký raketoplán poprvé přistál u ruské stanice, stal se Atlantis svědkem první výměny kosmonautů ve vesmíru. Nazpět totiž neletěla stejná posádka, část lidí na Miru zůstala a místo nich se jiní vraceli domů,“ uvádí server Space. Start Atlantisu k Miru byl rovněž stým v pořadí, při kterém z floridského Mysu Canaveral vyletěl do vesmíru stroj s lidskou posádkou na palubě.

Po úspěchu spolupráce na stanici Mir se Atlantis na přelomu tisíciletí výraznou měrou zasloužil o to, že ve vesmíru vznikla Mezinárodní vesmírná stanice ISS. Byl to totiž právě tento stroj, který vynesl do kosmu některé z jejích hlavních komponentů. K nové a v současnosti největší vesmírné stanici směřovaly po roce 2000 všechny lety Atlantisu s výjimkou jediného. A to když se v roce 2009 vydal k Hubbleovu vesmírnému dalekohledu.

Počátkem roku 2005 skončila největší modernizace Atlantisu v jeho historii. Přesto, že tento raketoplán sloužil NASA bez problémů, nad stroji jeho typu se začaly stahovat mračna. Jejich provoz totiž stál nemalé peníze. Na svůj poslední let vystartoval Atlantis před deseti lety a na Zem se vrátil 21. června 2011. Nyní je vystaven v návštěvnické části Kennedyho vesmírného centra.