Dosavadní rekord držela malba z této jeskyně, která je podle laboratorních analýz stará 6200 let. ČTK o tom dnes informoval archeolog Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, která se na objevu podílela.

V Kateřinské jeskyni se nachází několik maleb, a to od období pravěku, kdy vstup do ní obývali lovci a později pastevci, jimž Hlavní dóm zřejmě sloužil jako svatyně, až po 18. století, kdy už tam lidé zanechávali své podpisy. Před rokem nechali odborníci jednu z maleb laboratorně zanalyzovat a zjistili, že je 6200 let stará. Šlo tehdy archeologickou senzaci, žádné starší kresby v ČR nebyly do té doby popsány.

Do pole u Doubravice nad Svitavou vykosili aktivisté symbol svého hnutí.
Řepka zabíjí hmyz a ničí krajinu, míní aktivisté. Do žlutého pole vysekali logo

Ve zkoumání však odborníci pokračovali, olomoučtí archeologové společně s kolegy ze Správy jeskyní ČR dali týmem z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR prozkoumat několik dalších obrazců za využití radiouhlíkové metody C14. "Barvivo bylo vyrobeno z popela, tedy ze spáleného dřeva. Zůstaly v něm organické vzorky, u nichž šlo určit věk. U čar z Mozku se to podařilo až napotřetí," uvedl archeolog Martin Golec.

Kateřinská jeskyně v Moravském krasu

Mozek si přitom už zhruba před sto lety vyfotografoval archeolog, objevitel Věstonické Venuše a průkopník speleologie Karel Absolon. "Na jeho snímcích ale čáry nejsou patrné. Nevytvářejí jasný objekt, například zvíře. V obřím jeskynním sálu mohly spíš kámen dotvořit do podoby, v jakém mohl být pro tehdejší lidi svatyní, jakýmsi duchovním místem, tedy přímým spojením našeho světa se světem duchů či předků," podotkl Golec.

Sluneční soustava
Přijde doba ledová? Nadchází sluneční minimum, lidé se bojí "apokalypsy"

I když je současné generaci smysl této kresby nejasný, podle archeologů jde s největší pravděpodobností o místo, kde se uskutečňovaly duchovní obřady. Kresba na mohutném kameni přezdívaném Mozek leží na konci Hlavního sálu, ke kameni se tak pravěcí lovci mohli vydávat k obřadům. "Je vskutku kuriózní, že Absolonovy fotky kamene skončily po jejich pořízení bez většího zájmu v archivu Moravského zemského muzea v Brně. Za uplynulá desetiletí tak kolem balvanu prošly doslova statisíce turistů z celého světa," dodal olomoucký archeolog.