Kliknutím zvětšíteStárne každý, ale ne na každého dopadají prožitá léta stejně. Skutečnost, že dva lidé mají stejný počet „křížků“, ještě neznamená, že jejich těla musí být po fyzické stránce nutně stejně opotřebovaná.
Podle autorů nové britské studie, zveřejněné odborným titulem British Journal of Ophthalmology, existuje způsob, jak skutečný biologický věk každého jedince změřit: mohl by jím být pohled hluboko do jeho očí, prozrazující i leccos o tom, jak na tom dotyčný jedinec bude v budoucnu se svým zdravím.
Měli staré sítnice a zemřeli dřív
Předpovídat roky života člověka jednoduše pohledem na jeho sítnici, tedy tkáň v zadní části oka, se naučil model strojového učení. Algoritmus je údajně tak přesný, že by mohl předpovědět ve Spojeném království věk téměř 47 tisíc dospělých ve středním a starším věku, a to s přesností na 3,5 roku. Sítnice lidí, využité ve studii, byly skenovány před více než deseti lety.
Od té doby zemřelo z této skupiny 1871 jedinců, přičemž mezi zemřelé spadali s větší pravděpodobností ti, jejichž sítnice byly „starší“ než jejich skutečný věk.
Pokud tedy algoritmus předpověděl například to, že je sítnice člověka o rok starší, než jaký je jeho skutečný věk, vzrostlo u tohoto člověka o dvě procenta riziko jeho úmrtí v příštích 11 letech z jakékoli příčiny. Zároveň se o tři procenta zvýšilo riziko úmrtí na jinou příčinu než kardiovaskulární onemocnění nebo rakovinu.
„Zjištění jsou čistě pozorovací, což znamená, že stále nevíme, co tento vztah řídí na biologické úrovni. Výsledky nicméně podporují přibývající indicie, že oční sítnice je vysoce citlivá na poškození způsobená stárnutím. A protože jde o tkáň vybavenou krevními cévami i nervovými vlákny, daly by se z ní zjistit důležité informace také o zdraví mozku a cév,“ upozorňuje web Science Alert, který o studii informoval.
Podívám se ti do očí a řeknu, kdy zemřeš
Skutečnost, že buňky v zadní části lidského oka mohou pomoci předvídat nástup kardiovaskulárních onemocnění, onemocnění ledvin a dalších známek stárnutí, naznačovaly už předchozí studie zabývající se touto otázkou. Tato studie by ale měla být první, která prezentuje „věkový rozdíl“, jaký sítnice vykazuje oproti skutečnému věku člověka, jako silný prediktor celkové úmrtnosti.
„Významná souvislost mezi věkovým rozdílem sítnice a nekardiovaskulární/nerakovinnou úmrtností může spolu s přibývajícími indiciemi o spojení mezi okem a mozkem podporovat hypotézu, že sítnice je ‚oknem‘ neurologických onemocnění,“ napsali autoři studie.
Specifickou mozkovou poruchou, kterou autoři nedokázali se zdravím sítnice spojit, je demence, protože na tu v průběhu studie zemřelo pouze 20 lidí.
Na druhé straně tvůrci studie poukázali na to, zdraví sítnice může hodně vypovídat o stavu kardiovaskulárního systému, a to navzdory tomu, že ani na kardiovaskulární problémy se příliš neumíralo. Úmrtí na příčiny spojené s kardiovaskulárním zdravím totiž v posledních letech klesla v závislosti na tom, jak vzrostla úroveň lékařské péče, která již umí u řady dříve smrtelných kardiovaskulárních problémů délku lidského života prodloužit. Již předchozí studie ukázaly, že fotografie sítnice mohou pomoci kardiovaskulární rizikové faktory předpovídat.
„Tento soubor prací podporuje hypotézu, že sítnice hraje důležitou roli v procesu stárnutí a je citlivá na kumulativní poškození, zvyšující riziko úmrtnosti,“ uvádějí autoři.
Jiné nástroje nejsou tak přesné
Jiné existující prediktory biologického věku, jako je neurozobrazování struktury a funkčnosti mozku, sledování metylace DNA nebo sledování stárnutí transkriptomu, tedy souhrnu všech RNA vznikajících v buňce, nejsou podle nich tak přesné, jak se jeví sledování věkového rozdílu sítnice, a mohou být navíc nákladné, časově náročné a invazivní. Sítnici lze naproti tomu snadno naskenovat za méně než pět minut.
„Pokud se nám podaří lépe prozkoumat, jak je tato vrstva tkáně propojena se zbytkem těla, mohli by lékaři dostat do rukou nový vynikající nástroj,“ uzavírá Science Alert.
23
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
