Smrtí to nekončí aneb 1000 let spali ve stínu Radobýlu
KDY: Do 30. dubna
KDE: Podřipské muzeum

Výstava představuje výsledky archeologického výzkumu pohřebiště z 10. - 11. století v Mlékojedech u Litoměřic. Při stavbě silnice zde bylo roku 2007 nalezeno 54 raně středověkých hrobů. Tři z nich jsou na výstavě rekonstruovány. Jejich úprava byla rozmanitá, použito bylo dřevo i opukové kameny. Kým ale pohřbení skutečně byli, zůstává tajemstvím.

Jaroslav J. Alt
KDY: Do 3. května
KDE: Galerie moderního umění Roudnice nad Labem

Malíř, restaurátor, pedagog a básník Jaroslav J. Alt (*1950) představí výběr ze své malířské tvorby z nedávných let. Jeho dílo, vyznačující se smyslovostí a procítěností zachycovaného námětu, vystihuje jednoduchými a skromnými prostředky hluboký význam přírody a skutečností kolem nás. Obrazy a akvarely budou prezentovány prostřednictvím komorní výstavy ve foyer roudnické a galerie. Jaroslav Alt absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze, přičemž vedle restaurátorské činnosti má na kontě několik úspěšných výstav a řadu realizací ve veřejném prostoru. Příkladem může být obrazový triptych Jsem, který jsem umístěný v modlitebně Církve československé husitské v Roudnici nad Labem. 

Schalekovi - středoevropská rodina
KDY: Do 15. března
KDE: Památník Terezín

Pět biografií přiblíží formou výstavy pět osudů v kontextu událostí moderních dějin 20. století. Robert Schalek, Alice Schalek, Malva Schalek (terezínská umělkyně Malvína Schalková), Lisa Fittko a Fritz Schalek jsou jména spjatá s židovským životem v Čechách a s životem v ghettu Terezín.

Dagmar Calais: Brémy
KDY: Do 10. května
KDE: Památník Terezín

Deportace lidí s židovskými kořeny z Brém do Terezína Pro brémskou umělkyni Dagmar Calais je ztvárnění událostí mladší německé historie těžištěm její umělecké tvorby. Pro tuto prostorovou instalaci zhotovila téměř 230 „pamětních desek“ se jmény všech lidí s židovskými kořeny, kteří byli v červenci roku 1942 a únoru roku 1945 deportováni z Brém do Terezína. Desky se jmény obětí, umístěné na podlaze, ukazují směrem k obrazu brémského hlavního nádraží, počátku cesty, která většinou nenávratně končila v Terezíně či ve vyhlazovacích táborech.