„Práce s dětmi mě těšila, ale cítil jsem se přetížený administrativou. Některé procesy ve státní škole mi dávaly stále menší smysl, cítil jsem potřebu změny. Přitahoval mě můj sen z dětství – pracovat se dřevem. A k tomu mám vztah k jazyku, k fantazii, k otcovství, mám čtyři děti. Postupně se zrodila představa, že budu vymýšlet a vyrábět hračky,“ vysvětluje Václav Kvapil cestu k novému oboru.

„Zásadní oporu jsem našel v truhláři a řezbáři Dušanu Ingrovi, který se pro mou vizi nadchl. Shodovali jsme se na tom, že dokonalá dřevěná hračka by měla být jednoduchá, hlaďounká, vyrobená s velkou přesností. Žádné lepené spoje – vzít kus dřeva a opracovat ho tak, aby vzniklo autíčko,“ říká Kvapil.

Eva Havlová je Holka s dílnou.
Truhlařina není jen pro muže. Eva Havlová je Holka s dílnou

Jeho produkty vystihuje nejen řemeslná zručnost, ale hlavně cit pro vychytávky, které jeho díla posouvají na vyšší úroveň. „Uchvátila mě myšlenka, že bych dal vzniknout věcem, které by byly nádherné, původní, skvěle zpracované. Důležitá byla mechanika koleček – jak vyřešit ložisko, aby se kolečka otáčela lehce, volně, aby nedrhla? Po mnoha zkouškách jsme dospěli k leštěným osičkám, napevno vlisovaným do korpusu, na nichž lehce klouzají přesně vysoustružená kolečka. Pak jsme věnovali pozornost dalším vychytávkám – třeba přípojnému systému pro vozíčky,“ vysvětluje.

Univerzální panáček bez obličeje

Hned na začátku stál nápad dát všem hračkám jednotného panáčka, který by pasoval všude. Václav nechtěl, aby představoval nějaké kladné hrdiny a líbivé obličeje. Prostě aby šlo o univerzální figurku, která poslouží ke všem fantaziím, která bude kdykoliv na cokoliv.

„Dodnes se mi ten nápad líbí – bezobličejový panáček. Naše babičky a dědečkové si hráli třeba s kusem hlazeného dřeva a nedokončený vzhled a nejasné emoce dávaly ohromný prostor představivosti,“ podotýká. Slovo „pišlik“ vzniklo dětskou zkomoleninou slova „pinčlik“. Pišlikům věnoval nekonečně mnoho času. Kreslil návrhy, zkoušel prototypy, tvořil web, grafiku, jezdil na jarmarky, veletrhy, jednal s prodejnami.

Dřevěné hračky PišlikSlovo „pišlik“ vzniklo dětskou zkomoleninou slova „pinčlik“. Je to panáček bez obličeje, kterého lze použít kdykoliv na cokoliv.Zdroj: se svolenim Pišlík.cz

„Musel jsem se hodně učit. Vždyť jsem vstoupil do oblasti, kterou jsem dříve neznal. Ale určitá nepolíbenost dřevovýrobou byla zároveň výhodou. Dokázal jsem některé procesy zvládat s lehkostí, nacházel jsem – někdy i tvrdohlavě – vlastní cestu. Když mi někdo říkal, že něco nejde, často jsem to vnímal jako výzvu, abych dokázal, že to ve skutečnosti jde,“ říká Kvapil.

Napsal knížku Pišlické příběhy, ve které představil Jaldu, Líkase, Feďušu a Gemilku. Čtveřici pišliků, která vyvádí v Jáchymově pokoji srandovní blbosti a zažívá nebezpečí a dobrodružství.

Knížku si později vybrala Beata Hlavenková pro svůj hudební projekt. Texty načetl Ivan Trojan, písně nazpívali Beata Hlavenková, Lenka Dusilová, Milan Cais a Petr Ostrouchov. Audiokniha je jedna z nejpozoruhodnějších věcí, která v historii pišliků vznikla.

Fotografka Denisa Uhlířová by se dala popsat jako lovkyně emocí a nenávratných momentek
Jako zkušená matka si poradím i s focením neposedných dětí, směje se fotografka

„Později jsem knižně vydal druhý díl, v současnosti chystám třetí knížku. Právě spojení vtipných příběhů se špičkovými dřevěnými hračkami přineslo pišlikům ohromnou popularitu,“ uvádí Kvapil s tím, že ho velmi povzbuzují pozitivní reakce od zákazníků, kterých je i několik stovek do měsíce.

V současnosti vyrábí nejenom dřevěné dopravní prostředky, ale také deskové hry, hlavolamy, didaktické pomůcky. Každý rok představuje během podzimu deset nových produktů.