Zhruba třicítka hasičů ze šesti jednotek bojuje od nedělního rána s požárem na skládce komunálního odpadu SONO v Želechovicích. Na místě se střídají jak dobrovolní, tak profesionální hasiči. Podle jejich mluvčího Lukáše Marvana není zatím jasné, kdy se požár podaří uhasit. Může to trvat i několik dní. Odpad na skládce nehoří poprvé. Jen letos se jedná už o třetí případ.

"Zásah na skládce komunálního odpadu u Želechovic pokračuje. Na místě zasahuje deset hasičských jednotek. Síly a prostředky byly navýšeny," informoval v úterý ráno Marvan. 

„Na místo byla povolaná také hasičská laboratoř z Třemošné. V pondělí odpoledne provedla měření koncentrací v přilehlých oblastech a naměřila v ovzduší pouze stopové množství škodlivin, nebyla tedy potřeba zvláštní opatření,“ uvedl Marvan a dodal, že i přesto hasiči doporučili přilehlým obcím nevětrat.

Upozornění pro obyvatele vydala v hlášení místního rozhlasu také obec Siřejovice, která je od skládky vzdálená zhruba jeden a půl kilometru. Starostka Lenka Feiklová popsala, že dým z hořícího odpadu byl v obci cítit hlavně v ranních hodinách.

„Velmi nás to obtěžuje. Ráno jsem volala i do školky, aby učitelky nechodily s dětmi na procházku. Upozornění, aby lidé zbytečně nechodili ven, vydali také hygienici. Kouř jsem navíc cítila i přes zavřená okna uvnitř budovy obecního úřadu,“ popsala Feiklová.

Místní lidé, které Deník v pondělí odpoledne oslovil, jsou na časté požáry skládky už zvyklí. „Ano, už zase,“ reagoval muž, který si nepřál uvést své jméno. „Obec nám sice doporučila omezit větrání, ale když nebudu větrat, budu mít v domě plíseň,“ řekl a ukázal na dům, kde bylo v přízemí pootevřené okno, a dodal, že odpoledne už díky silnějšímu větru dým tolik ze skládky cítit není.

Kromě hasičů z litoměřického okresu na místě zasahuje například i jednotka ze záchranného útvaru v Jihlavě se speciálními bagry, který odpad rozhrnují, aby se voda z proudnic dostala do nižších vrstev, kde jsou ohniska požáru. Podle informací jednatele SONO Václava Tyla byla ohniska posledních požárů pokaždé na stejném místě. „Naší domněnkou je, že zahoření způsobuje stejná látka. Lidé do komunálního odpadu ukládají i materiál, který tam nepatří. To bohužel neovlivníme,“ poznamenal Tyl s tím, že hasiči s bagry se dostávají níže do vrstvy odpadu a pokusí se dostat ke zdroji, který požáry způsobuje.

Jedním z opatření, které na skládce provedou, je nákup drtiče, který bude tříštit velkoobjemný odpad, jako jsou například matrace či nábytek. „Tento druh odpadu způsobuje při požáru největší problém. Vznikají mezi ním průduchy, díky kterým oheň více hoří. Po rozdrcení nebude tak prostupný,“ vysvětlil Tyl.

Skládka odpadů SONO je vybudována v části zbytkové těžební jámy vápencového lomu cementárny. V současnosti jsou na skládku ukládány zejména komunální odpady z obcí a ostatní odpady od podnikatelských subjektů, v omezeném množství také stavební odpady. Celkový roční objem uložených odpadů je přibližně 65 tisíc tun.